Důležité nejsou ceny, ale kvalitní hudba, říká Miro Žbirka. Ve Zlatém slavíkovi kdysi porazil i Karla Gotta

Do dějin československé populární hudby už zvládl udělat nesmazatelnou stopu. Díky jeho písním si ho budou navěky pamatovat fanoušci a díky jeho vítězství v anketě Zlatý slavík zase hudební historici. Dokázal tehdy totiž zdánlivě nemožné.

Po Waldemaru Matuškovi se stal druhým zpěvákem, který v anketě Zlatý slavík dokázal porazit Karla Gotta. „Vyrostl jsem tehdy z ideálů 60. let, z Beatles a Rolling Stones… a ti přitom nikdy na soutěže nechodili,” usmívá se dnes Miro Žbirka.

Antlantída a Biely kvet z něj udělaly hvězdu

Na sólovou kariéru tehdy, v roce 1981, vykročil vlastně náhodou. „Chtěli jsme být kapela, měli jsme se jmenovat Limit. Pak ale někdo přišel s tím, že na plakátu musí být mé jméno, protože ‚Limit’ nikdo nezná. Tak jsem se dostal na sólovou kariéru,” vzpomíná.

O rok později už přepisoval historii. Stal se jedním z mála, kterým se v anketě Zlatý slavík podařilo porazit Karla Gotta. „Dodnes vzpomínám na to, že právě v této době jsme hrávali písně, kterým někteří říkají megahity: jako třeba Atlantídu nebo Bielý kvet,” připomíná Miro Žbirka.

Právě Bielý kvet a Atlantída z něj po svém odvysílání na Bratislavské lyře udělaly československou superhvězdu. Přestože, jak sám přiznává, si to tehdy plně neuvědomoval. „Všímal jsem si jen toho, že jdu po Václavském náměstí a lidé mě poznávají,” vzpomíná zpěvák.

„Ocenění nejsou důležitá. Důležité je nahrát co nejkvalitnější skladbu,” hodnotí dnes.