Domů nepoletím ani za pět set eur

Ve vyhořelé pražské vietnamské tržnici Sapa to žije bez ohledu na stále poničené budovy a hospodářskou krizi. I když to už podle místních není to, co bývalo. Zjišťovali jsme, co Vietnamci, kteří přišli v Česku kvůli krizi o práci, říkají na to, že je chce vláda poslat zadarmo letadlem domů.

Každý víkend se u vrátnice tržnice Sapa v pražské Libuši schází desítky Vietnamců. Doufají, že tu najdou práci aspoň na pár týdnů. Jsou úplně bez peněz a bez střechy nad hlavou, ale o letenku domů často nestojí. Nedokáží si představit, jak by ve Vietnamu spláceli dluhy. Často si půjčili víc než sto svých průměrných platů.

S panem Tanem ze Svazu Vietnamců v České republice procházíme Sapou. Nejdřív kolem kanceláří přes parkoviště a teď procházíme obchody. Na první pohled tu hospodářská krize moc znát není. "Vidíme tady kožené zboží, kabely, batohy, peněženky. A támhle kuchyňské potřeby. Tady zase Vifon, instantní nudle. Kosmetické dárky, hračky, tady jsou obleky a textil," popisuje tržnici, kde téměř není k hnutí, pan Tan.

Dodal přitom, že před ekonomickou krizí a požárem, který tržnici zle poničil, se mezi malými obchůdky pohybovalo ještě více lidí. Většinu lidí v tržnici tvoří Vietnamci. "Chodí sem ale i Češi, Poláci, Němci," doplnil pan Tan.

Přicházíme do místního náboženského buddhistického centra. Kolem sedí asi dvacet Vietnamců a mezi nimi koluje dopis cizinecké policie. Ochotně nám ho půjčují a čteme tam: "Informace o nezařazení do projektu dobrovolných návratů. Není možné vás registrovat, podmínky nejsou ve vašem případě splněny, jelikož jste po uplynutí zákonné lhůty žádala o povolení k dlouhodobému pobytu, následně jste podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo zamítnuto. Proti tomuto rozhodnutí jste následně podala žalobu k soudu..."

V praxi to znamená jediné - beznaděj a pláč. Adresátka dopisu, pětatřicetiletá Vietnamka, která v Česku pracovala jako šička, si jenom utírá slzy. "Kvůli krizi jsem přišla o práce. Nezbývá mi proto nic jiného, než se vrátit domů. O letenku jsem se přihlásila, ale podívejte, co mi napsali. Prý letět nemůže, ale vůbec z toho dopisu od cizinecké policie nechápu proč. Neumím si představit, co budu teď dělat," řekla.

Ženu utěšuje asi třicetiletý Vietnamec, který umí česky. Ukazuje nám její pas s výjezdním příkazem do 1. dubna a ujišťuje nás, že odmítnutá Vietnamka je tu legálně. "Chce jet domů a odmítli ji. Opravdu nevím, jaké podmínky nesplnila," uvedl. Řada vietnamských žadatelů se prý bez problémů domů s letenkou od české vlády vrátí. Slzy a beznaděj od cizinecké policie ale nejsou v pražské Sapě žádná výjimka.

Vietnamci: Nechte nás dělat veřejně prospěšné práce

"Pět set eur a táhni." Tak pojmenovala vládní projekt dobrovolných návratů pro cizince, kteří přišli v Česku kvůli krizi o práci, jedna z těch, pro které je určený - nezaměstnaná Vietnamka. Neposílejte nás domů, postaráme se o sebe navzájem, volají zase jiní. Tvrdí, že mají doma takové dluhy, že se prostě vrátit nemůžou. Kolik cizinců už za vládní peníze skutečně odletělo?

Víc než sedm stovek o letenku placenou českým státem požádalo. A každý den prý žadatelů o několik desítek přibývá. Odletělo jich už zhruba 400. Podle ředitele azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra Tomáše Haišmana se ale Vietnamcům domů moc nechce. "Zhruba 80 procent Mongolů, něco kolem 11 procent Uzbeků, něco kolem čtyři a půl procenta Vietnamců, tři procenta Ukrajiny a pak necelá tři procenta ostatních. Takže už jsme také repatriovali lidi z Indonésie, Gruzie či z Bosny a Hercegoviny, Ruska nebo Moldávie," přiblížil.

Nechte nás dělat veřejně prospěšné práce, říkají Vietnamci. Budeme klidně odstraňovat černé skládky nebo čistit potoky od odpadků, dodávají. To by podpořil i stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan. Tomáš Haišman ale tvrdí, že jim to od dluhů nepomůže. Podle něj třeba zkušenosti z první vlny propouštění v Mladé Boleslavi mluví jasně.

"Bezprostředně na to začala stoupat relativně pochopitelná aktivita lidí, jako je třeba ukradení rohlíku v samoobsluze. To byly bezprostřední reakce, které ovšem byly reakcemi lidí v tomto postavení po několika dnech. Nedovedu si představit, jakým způsobem by člověk bez střechy nad hlavou, bez příjmů a s velikým dluhem v domovské zemi tady mohl několik měsíců jen tak přežívat," vysvětlil Tomáš Haišman.

Podle vietnamské komunity v česku přicestovalo v posledních dvou letech za prací do republiky zhruba dvacet tisíc vietnamských dělníků. Vůči cizincům, kteří tu zůstanou nelegálně, chce teď cizinecká policie postupovat razantněji. Čeká je vyhoštění a pět let se nebudou moci vrátit do Česka.

Repatriace Vietnamců je dobrá, ale jedná se spíš o gesto

Bez peněz, bez střechy nad hlavou a s obrovskými dluhy je teď v Česku podle odhadů vietnamské komunity na dva tisíce Vietnamců. Dalších pět tisíc by se do této situace mohlo dostat. Přesto řada z nich o letenku domů od českého státu nestojí.

Eva Pechová z nevládní organizace La Strada považuje vládní návrh sice za dobrý, nicméně se podle ní jedná spíš o gesto, protože repatriovaní lidé se ve své domovské zemi potýkají s tak velkými dluhy, že jim situaci 500 euro nevyřeší. "Podle našeho výzkumu platí za cestu šest až dvanáct tisíc amerických dolarů. Takže 500 euro jim to nevyřeší. Někomu, kdo už je tady dlouho a nějaké dluhy splatil, tak to třeba pomůže, ale už se ukazuje, že nabídku přijímají zejména lidé z Mongolska, protože dluh za zprostředkování cesty mají nižší," uvedla Eva Pechová.

Stát chce projektem dobrovolných návratů zabránit tomu, aby se propuštění cizinci dostali do ilegality. Eva Pechová ovšem nedokázala odhadnout, kolik z nich by se mohlo dopouštět trestných činů nebo se stát jejich obětí. "Když tito lidé nebudou mít peníze na jídlo a nebudou mít kde bydlet, tak určitě kriminalita, aby si zajistili nějaké jídlo k životu, bude stoupat. Na druhou stranu bude určitě stoupat vykořisťování těchto lidí a stávají se ohrožení obchodem s lidmi," doplnila.

Vietnamci jsou ohroženi obchodem s lidmi a vykořisťováním zejména tím, že do Česka přijíždějí bez znalosti prostředí a jazyka, tudíž jsou závislí na zprostředkovatelích. Zároveň musejí splácet obrovský dluh. "Jsou v situaci, kdy jsou schopni nebo ochotni pracovat za jakýchkoliv podmínek. Ženy, které jsou nuceny k prostituci. Mohou být vykořisťováni téměř všude," dodala Eva Pechová.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.