Dominik Duka: Budeme se učit od KLDR, Číny nebo Kuby?
Sarkastická glosa – tak mluví o svém zamyšlení kardinál Dominik Duka. Proč právě takto v souvislosti s událostmi v Ústavu pro studium totalitních režimů?
Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, trochu nechápu mediální válku ohledně Ústavu pro studium totalitních režimů. Zamýšlíme-li se nad vývojem této instituce, dospějeme k tomu, že jde o proces docela zákonitý a logický. Nemýlím-li se, původně existoval úřad, který měl v názvu „vyšetřování zločinů komunismu“.
Uběhlo několik let, v nichž naše justice konstatovala, že vlastně o žádné zločiny nešlo, a pokud ano, už jsou stejně nepostižitelné. Pak bylo jistě korektní dát do názvu nového ústavu studium totalitních režimů.
Dnes se od nových členů rady ústavu dozvídáme, že vlastně ani o žádnou totalitu nešlo, totalitní režim tady nevládl. Bude opět jen logickým krokem ústav přejmenovat třeba na Ústav zdařilého budování humanitní lidově demokratické a reálně socialistické společnosti. Archívy ústavu pak poslouží k demonstraci toho, jak se třeštící antikomunisté snažili toto úsilí dehonestovat a kriminalizovat.
Bývaly doby, kdy budovatelé nové společnosti zářných zítřků cestovali do Sovětského svazu, aby se poučili, jak se vypořádat s třídním nepřítelem. Myslím, že citáty zde nejsou nutné. Stejně tak jezdili studovat mírovou politiku. Dnes se tedy zdá, že se blíží doba, kdy budeme jezdit do KLDR, abychom si osvojili nové mírové politické přístupy, a v Číně a možná na Kubě budeme studovat lidská práva.
Posluchače dnešní glosy prosím, aby mi velkoryse a trpělivě odpustili tento sarkastický a ztřeštěný text. To víte, i kardinálové jsou jen lidé.