Dluhy rostou a přibývají další

Počet zadlužených domácností v České republice stoupá. Lidé si zvykli žít na dluh. Ale stává se poměrně často, že své dluhy nejsou schopni splácet. Počty takových případů budou vlivem ekonomické krize a zvyšující se nezaměstnanosti, přibývat. Natočili jsme příběh jedné zadlužené ženy, která o pomoc požádala pracovníky poradny pro dlužníky a zdá se, že její případ pomohli vyřešit.

Začalo to v době poslední mateřské dovolené, kdy se pokazila pračka a na novou, v domácnosti s malými dětmi nezbytnou, už nezbývalo. U jedné půjčky však zdaleka nezůstalo. "Pak se pokazila televize, to byl zákon schválnosti, takže jsme si vzali další půjčku, kterou jsme doplatili první. Ta už ovšem byla vyšší s vyšším úrokem. Pak jsme si vzali úvěrovou kartu a kumulovalo se to, až to dospělo do bodu, kdy schopnost nesplácet tu už byla, a to i přesto, že jsem se vrátila předčasně do zaměstnání," uvedla Kateřina z Olomouce.

Zkoušeli se dohodnout na úpravě splátkového kalendáře. K tomu však poskytovatelé půjček příliš ochotní nejsou. Když, tak s neúměrně vysokými úroky. "Manžel to řešil po svém, přes alkohol. Rozhodla jsem se, že se rozvedu a budu to řešit sama," doplnila.

Kateřině tedy zůstaly dluhy a k tomu starost o výchovu tří dětí. Když se jí podařilo dostat z nejhoršího, přišla další rána. Asi rok po rozvodu zjistila, že jí exekutor obstavil účet. Důvod? Bývalý manžel nesplácel půjčku, o níž neměla ani tušení.

"Přes právničku jsem v registru zjišťovala, kde všude ještě moje jméno figuruje. Když jsem zjistila, kde všude visí nějaká pohledávka, tak jsem pomalu omdlela. Paní doktorka mi doporučila řešit situaci bankrotem. Dostala jsem i doporučení na organizaci v Olomouci, která bezplatně zpracovává a pomáhá lidem, kteří mají problémy s dluhy. Dali mi seznam toho, co musím doložit, a s tím jsem přišla znovu. Sepsali jsme smlouvu a podala jsem žádost o insolvenci na pobočce krajského soudu v Olomouci. Ještě týž den odpoledne jsem se objevila na stránkách justice, což byla známka toho, že to soud přijal," přiblížila Kateřina.

V krátké době následoval insolventní soud. "Protože nikdo z věřitelů, kteří nárok uplatňovali, nic nenamítal, tak to bylo na první stání rozhodnuto. Soud mi přidělil insolvenčního správce, který monitoruje moje veškeré výdělky, mám soudem stanovené minimum a zbytek posílám správci na splátky pro věřitele. Letos už jsem měla ve schránce čtyři obsílky, které se dožadovaly zaplacení dluhu. Poslala jsem je insolvenčnímu správci, který se postaral o řešení. Zjistil, jestli mají nátok, nebo nemají. Jenom jsem jim sdělila, že mám správce, dala jsem jim číslo a více jsem se nemusela starat," doplnila.

Vyjít s rodinným rozpočtem ve výši životního minima není jednoduché, zvlášť se třemi dětmi. "Na druhou stranu mám klidný spánek," tvrdí Kateřina. Navíc měla štěstí. Exekutor vymohl onu původní půjčku z bývalého manžela a její dluh se opět snížil. "Mám splněnou třetinu, kterou musím ze zákona splatit. Teď mám trochu volnější režim. Jsem spokojená," dodala.

Za každého dlužníka se zaručit nemůžeme

Už dva roky funguje v Olomouci speciální bezplatná poradna pro pomoc předluženým domácnostem. Vznikla jako jedna z prvních poraden svého druhu v Česku a pomáhá postiženým lidem z celé Moravy. Jak řekla zakladatelka poradny Andrea Běhálková, inspiraci pro svůj projekt našla v sousedním Německu.

I dnes převažují klienti, kteří přijdou až tehdy, kdy jim hrozí exekuce. Pokud ovšem přijdou včas, v době, kdy ještě splácejí své závazky, ale vědí, že třeba za tři měsíce přijdou o práci, je situace daleko příznivější, říká Andrea Běhálková.

"Pokud nejsou nikde vedeni jako neplatiči, nemají záznamy v registrech, tak řešení je spousta. Společnosti se s nimi baví daleko lépe, než když dluží čtyři nebo pět splátek," vysvětlila.

Jaké tedy existují možnosti řešení? "Pokud nemají žádný příjem nebo na úrovni životního minima, jsou řešení omezená. Stejně se dají zastavit exekuce pro nemajetnost, zastavit vymáhání a ochránit dlužníka, ať se mu nestávají hrozné věci, že přijde o bydlení, o děti a podobně. V případě, že člověk má nějaký příjem, snaží se to řešit podle počtu společností. Snažíme se dojednat odklady splátek, snížení splátek tak, aby to klient zvládal měsíčně splácet. Třetí kategorií jsou lidé, kteří mají příjem, které připravujeme na insolvenční řízení, takzvaný osobní bankrot, který pro klienty funguje naprosto perfektně," přiblížila možnosti Andrea Běhálková.

Díky dobrému jménu sdružení mají také jeho klienti lepší pozici při vyjednávání s věřiteli. Zejména pokud se snaží hledat práci a splácet závazky. "V takovém případě se za klienty můžu zaručit. Vyjednávací strategie je mnohem lepší a společnosti vycházejí častěji vstříc. Avšak potřebuji, aby sdružení mělo jméno, které bude prezentovat před společnostmi, proto se nemůžu zaručit za každého klienta," upřesnila.

Podle Andrey Běhálkové je důležitá prevence. Rozhodně není řešením brát si na splácení půjček další úvěr. "Většina klientů má záznam v registru dlužníků a nedostanou solidní úvěr. Poslední dobou vzniklo tolik podvodných společností, které využívají a živí se chudobou lidí tím, že jim podepíší naprosto nevýhodné smlouvy. Tady musí být lidé, než něco podepíší, uzavřou nějaký úvěr, strašně obezřetní. Na mě ne moc dobře působí inzeráty v tramvajích, kde zní: Řešení exekucí, registr neřešíme. To, že uzavřu další úvěr, neřeší dluhovou problematiku. Naopak prohlubuje," dodala.

Dlužník nesmí zatajit žádný příjem

Lidé, kteří mají problémy se splácením svých závazků z nejrůznějších půjček a úvěrů, mohou požádat insolvenční soud o oddlužení. To se děje buďto formou prodeje movitého či nemovitého majetku nebo formou splátkového kalendáře, nemá-li dlužník žádný majetek, ale má stálý příjem. Žádost podává dlužník u příslušného krajského soudu, který mu stanoví insolvenčního správce. Jak takové insolvenční řízení vypadá?

V prvé řadě je povinností insolvenčního správce společně s dlužníkem sestavit úplný soupis věřitelů a dlužných částek a zjistit stav jeho majetku. Třicet dní od zveřejnění dlužníka na internetových stránkách insolventního soudu mají věřitelé na to, aby se se svými nároky přihlásili. Pokud tak v zákonné lhůtě neučiní, jejich nárok zaniká.

"Insolvenční správce provede zjištění těchto pohledávek ve spolupráci s dlužníkem. Odsouhlasí, jestli například souhlasí výše splátek, které má ještě uhradit, sankční úroky, jestli souhlasí pokuty a penále. Toto insolvenční správce sepíše. Z toho se pak stanoví částka, kterou musí dlužník měsíčně splácet," přiblížil Aleš Živěrla.

Nejdůležitějším kritériem je pro soud schopnost dlužníka splatit do pěti let minimálně 30 procent z přihlášených a uznaných dluhů. "Částku, kterou je nutno splácet a která zůstává dlužníkovi, si můžete najít na stránkách - insolvenční zákon. Rámcově to vychází tak, že při čistém příjmu 15 tisíc korun a třech vyživovaných osobách, to je třeba rozvedená matka se třemi dětmi, vychází měsíční splátka na oddlužení 4610 korun. Částka, která jí zůstává pro život, je 10390 korun. V průběhu pěti let na splátkách zaplatí 276 600 korun, což zhruba odpovídá dluhu kolem 900 tisíc korun, protože musí splatit minimálně třicet procent všech pohledávek," vysvětlil insolvenční správce.

Doplnil, že v současné době dlužník disponuje všemi svými prostředky. "Celou výplatu dostane on. Částku na oddlužení posílá insolvenčnímu správci a podle novely k 1. 7. 2009 insolvenční správce zajišťuje distribuci finančních prostředků podle procentuálního rozdělení jednotlivým věřitelům," upřesnil.

Pokud by snad v průběhu řízení přišel o zaměstnání a tím o stálý příjem, tak podle Aleše Živěrly se na určitou dobu splátky pozastaví nebo se hledá jiný zdroj splátek. "To znamená rodinní příslušníci, dary... V konečném důsledku to znamená, že v průběhu pěti let musí dlužník zaplatit minimálně třicet procent svých dluhů," řekl insolvenční správce.

Jestliže se tak nestane, může soud ve výjimečných případech rozhodnout o prominutí zbytku dluhu. V praxi se to zatím nestalo, protože insolvenční zákon funguje od roku 2008.

Jaké povinnosti musí plnit dlužník? Jakoukoliv změnu bydliště, zaměstnání musí hlásit svému insolvenčnímu správci. Stejně jako mimořádné příjmy, dary či dědictví. "O svém výdělku dává pololetně přehledy a insolvenční správce potom překládá zprávu o své činnosti a potažmo o průběhu splátek dlužníka insolvenčnímu soudu. Dlužník rovněž nemůže zvýhodňovat žádného z věřitelů. Musí prostředky poskytovat insolvenčnímu správci tak, aby je podle rozhodnutí soudu v poměru pohledávek věřitelů mohl rozdělovat jednotlivým věřitelům," uvedl Aleš Živěrla.

Dlužník také nesmí žádné příjmy zatajit a musí předkládat k nahlédnutí daňová přiznání po celou dobu trvání oddlužení. Během té doby se také nesmí dále zadlužovat.

Oddlužení končí po pěti letech splacením minimálně třetiny dlužné částky. "Dlužník požádá o osvobození od placení pohledávek a soud rozhodne o osvobození od placení zbývajících pohledávek. Ale v průběhu oddlužení může dlužník zaplatit celý dluh," dodal Aleš Živěrla.

Jaký bude další osud 20 obřích pláten Alfonse Muchy nazvaných Slovanská epopej? Nalaďte si ve středu 26. srpna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.