Devastaci Hrušova završila povodeň

14. prosinec 2001
Co nás pálí , Co nás pálí

Ostrava, to nejsou jenom velká náměstí, továrny, parky nebo panelová sídliště. Často narazíme na zpustošené chátrající oblasti, ve kterých žijí lidé z nejslabších sociálních skupin. Jedním z takových míst je Hrušov, který patří do obvodu slezské Ostravy. Rozpadlé a opuštěné domy, velká nezaměstnanost, odpadky šedivé ulice, tak vypadá Hrušov, kdysi kvetoucí obec. Více už Martin Knitl.

Devastaci Hrušova završila povodeň před čtyřmi lety. Stopy vodních přívalů jsou znát do dneška. Místní lidé potvrzují, že by chtěli jít pryč, nemají ale kam.

Občané: To byli zaplaveny tady ty byty. Máme teď samou plíseň atd. To smrdí všechno a máme doma i děcka, to je hrůza prostě.

Snažili jste se proto něco udělat, třeba někoho poprosit o pomoc?

Občané: Ano, na bytovém jsme se snažili a nemají byty prý.

A vy souhlasíte s tím?

Občané: Já jsem teď nemocný a ten byt mám v takovém stavu, že nemůžu dostat ten byt lepší, není na bydlení ten byt, je mokré všechno.

Starosta slezské Ostravy Jan Svozil si je vědom toho, že v hrušově nežije nejlépe. Jak říká, povodeň v roce 1997 způsobila v severní části v podstatě likvidaci obytných domů.

Jan Svozil: Bohužel tam byla vyhlášena stavební uzávěra, takže se tam dělala minimální údržba. Docházelo k postupné devastaci, takže my jsme se rozhodli, že tzv. severní část Hrušova kompletně vybydlíme. Je to úkol velice obtížný, jelikož tam žilo poměrně značné množství rodin. Musím říci, že s pomocí města se nám podařilo tento úkol splnit a přestěhovali jsme 360 rodin do jednak nových bytů, jednak do bytů samozřejmě starších, ale daleko slušnější, než v jakých podmínkách bydleli.

V severní části žije ještě asi 5 rodin. Až se podaří i ty přestěhovat, může obvodní radnice spolu s magistrátem začít s dalšími plány.

Jan Svozil: Konečným cílem je vytvoření průmyslové zóny, protože ten prostor má velmi výhodné dopravní napojení jednak na železnici, jednak na budoucí dálnici a možná, že se dožijeme, že někdy bude napojen na vodní cestu.

Zbytek Hrušova zatím hromadné stěhování nečeká.

Jan Svozil: Tam ty domy průběžně udržujeme a považujeme je za bydlení schopné, snažíme se je vylepšovat a jelikož je tam policie, kostel, lékařská stanice a pošta, tak si myslíme, že ještě delší dobu by tato část byla v provozu. Na tom druhém břehu nebo na té druhé části toho Hrušova by pravděpodobně, když by tam byla nějaká továrna, našli by tam asi práci.

Starosta Svozil podotýká, že pojmy jako vybydlování patří k těm nejchoulostivějším. Možná právě proto považuje dosavadní kroky v této čtvrti za dílčí, ale v každém případě jednoznačný posun k lepšímu. Možná se Hrušov jednou skutečně stane důstojným domovem pro nové obyvatele. Zatím ale na otázku, jak se tady žije, zaznívá v různých obměnách jedno a totéž.

Občané: Blbě.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.

autoři: mkp , mrk , spr
Spustit audio

Více z pořadu