Desatero pro kyberbezpečnost nenavádí k bonzování. Tvrzení, že je Země placatá, se netrestá, vysvětluje Rakušan
Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu. Minulý týden o tom rozhodla vláda. Bez prodloužení by skončily už 2. listopadu, ale kabinet na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) souhlasil s dalšími dvaceti dny. „Neumím si představit, že ve chvíli, kdy Rakousko a Polsko mají kontroly, by je Česká republika neměla. Azylový a migrační systém je nefunkční, podněcuje nelegální migraci do Evropy,“ míní Rakušan.
Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem měly skončit minulý čtvrtek, ale budou pokračovat do 22. listopadu. Znamená to, že se osvědčily? Kolik nelegálních migrantů se podařilo zachytit?
Situace není jednoduchá. Říkám tomu hraniční domino, které spustili Poláci, když zavedli kontroly na hranicích se Slovenskem. Česká republika následovala, abychom byli preventivně schopni chránit bezpečnost našich občanů a hlavně zabránit tomu, aby migrační proudy, které jinak proudily přes Polsko, se neorientovaly do České republiky. Stejně jako Rakousko jsme tyto kroky také zavedli.
Čtěte také
Osvědčily se. Byť máme v celé Evropě 19procentní nárůst migrace, tak našem území jsme oproti loňsku měli až pětinásobný pokles tranzitní migrace. To byl vrchol, který byl vyšší než v roce 2015. Západobalkánská trasa se loni velmi zintenzivnila.
V letošním roce jsme tu situaci i díky dobré spolupráci se Slovenskem měli pod kontrolou. Ale ve chvíli, kdy jeden stát přistoupí k tomu radikálnímu kroku, tak potom bohužel musí následovat i ostatní. Neumím si představit, že ve chvíli, kdy Rakousko a Polsko mají kontroly, by je Česká republika neměla.
Odborníci na migraci například Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům upozorňují, že hraniční kontroly mezi členskými zeměmi EU moc nevyřeší, protože převaděči zvolí jinou cestu. Není lepší hranice nechat otevřené a zlepšit navracení problémových uprchlíků do země, odkud přišli?
Určitě ano. Máte pravdu a má ji i pan kolega Rozumek. V současné době je ale azylový a migrační systém nefunkční a podněcuje nelegální migraci do Evropy.
A to je to, proč Česká republika po letech alibistické politiky proaktivně přistoupila k vyjednávání o nové migrační politice Evropské unie a dala v červnu souhlas k tomu polotovaru, který počítá s rychlejší a lepší návratovou procedurou. To znamená jak lidi, kteří se sem dostanou, rychleji vracet, aby nedošlo k tomu, že někdo deset let žije na území Evropské unie a potom se v Bruselu dopustí brutální vraždy.
‚Není to udávání‘
Váš rezort přišel s desaterem bezpečného chování v online světě. Proč to považujete za důležité?
Svoje děti se pokouším vychovávat tak, že když přecházejí silnici, mají se podívat doleva a doprava, na kole mají vždycky nosit helmu... Těchto deset základních pravidel mají stejně jako silniční provozu umožnit nejenom mladým lidem, ale i jiným generacím bezpečný pohyb v online světě.
Čím si vysvětlujete, že teprve to desáté doporučení: „Nahlas nebezpečné nebo nelegální chování na sítích“ se setkalo s negativní odezvou? Například europoslanec Jan Zahradil (ODS) to komentoval na síti X slovy: „zase o něco více možnosti státu buzerovat občana“.
Tak to není. Za posledních deset let vzrostla kyberkriminalita o 745 procent. Museli jsme v rámci Policie České republiky zřídit speciální pracoviště, které se vyčlenilo z NCOZ, a zabývá kyberkriminalitou a terorismem.
Ten svět je jiný, nebezpečný. A pokud se jedná i o bagatelní trestnou činnost, pokud někdo nahlásí podvodný e-shop, tak tím zachrání ostatní potenciálně podvedené klienty. Pokud někdo upozorní na to, že se někde objevují antisemitské výroky, které přesahují nejen míru dobrého vkusu, ale mnohokrát i zákon, tak tím chrání ostatní uživatele internetu.
Není to žádné bonzování, není to žádné udávání, je to upozornění na nebezpečí, které má chránit ostatní uživatele internetu.
Jan Zahradil tvrdí, že takové výzvy povedou k jedinému. Část lidí podle něj začne nahlašovat nikoliv trestné činy, ale takzvané závadné narativy nebo dezinformace. Jak on tvrdí, de facto pouhé názory s nimiž nesouhlasí. Z toho nemáte obavy?
Nemám. Pokud někdo nahlásí, že tady existuje početná skupina lidí, která nazývá Krištofa Kolumba největším podvodníkem dějin a která upozorňuje na to, že Země je placatá, tak tomu se každý zodpovědný policista vysměje. To není trestný čin. Trestný čin není ani to, když někdo říká, že jsme práškováni dopravními letadly.
Pokud se ale objeví narativ, který bude podporovat genocidu, ruský pohled na agresi na Ukrajině a bude tvrdit, že je to jenom válka s ukrajinskými nacisty a že vraždění tamních dětí ničím šíleným není, nebo který bude jednoznačně podporovat teroristické hnutí Hamás, tak se dostáváme za hranu toho, co je naší stávající legislativou – žádnou novou legislativu nechystáme – bráno jako překročení zákona a trestný čin.
Je trestné nosit tričko s odkazem na teroristický útok na mnichovské olympiádě v roce 1972? Jak Ministerstvo vnitra dosáhne toho, aby platy policistů v příštím roce neklesaly? A jaký je stav transformace České pošty? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Protimigrační domino bohužel pokračuje. Kontroly na hranicích nejspíš prodloužíme, potvrzuje Rakušan
„Je to situace, která nemá řešení na vnitřních schengenských hranicích. Řešením je lepší ochrana vnějších hranic, tedy společné evropské řešení,“ komentuje ministr vnitra.
-
Dostálová z ANO: Nastavit pětikoalici zrcadlo je na místě. Rakušan by měl řídit jiný resort
Opozice nemá v Poslanecké sněmovně dost hlasů na to, aby svrhla vládu. Proč přesto svolává schůzi s cílem hlasovat o nedůvěře vládě Petra Fialy?
-
Už žádné povinné kvóty. Česko teď bude bezpečnější, hájí Rakušan dohodu o migraci
„Nejsou relokace a jako postižená země neplatíme nic do solidárního rozpočtu. Opravdu nevím, co lepšího šlo vyjednat,“ odmítá kritiku opozice ministr vnitra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.