Denně závodili s časem, když luštili kód Enigma. Zkrátili válku o dva roky

Německý šifrovací stroj Enigma  a Jiří Hošek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německý šifrovací stroj Enigma  a Jiří Hošek

Před 70 lety zbývaly poslední okamžiky do spojeneckého vylodění v Normandii. Napilno měli nejen vojáci invazních jednotek, ale taky geniální mozky, jejichž zbraní byla obyčejná tužka.

Vítězství nad nacisty se před 70 lety nerodilo jen v krvavých bojích na plážích v Normandii, ale taky daleko v týlu za psacím stolem. S tužkou a papírem tam desítky bezesných nocí strávili britští kryptoanalytici, kteří dokázali rozluštit i ty nejsložitější německé kódy.

V našem seriálu o vylodění v Normandii vás teď vezmeme do kdysi ostře utajovaného areálu Bletchley Park. Ten se nejčastěji spojuje se strojem Enigma a geniálním matematikem Alanem Turingem.

Kód Enigma tu luštili každý den znovu a znovu

„Má se za to, že práce v Bletchley Parku zkrátila válku o dva roky. Když si uvědomíte, že během světového konfliktu zahynulo mezi 55 a 65 milióny lidí, tak si odvodíte, kolik to znamenalo miliónů zachráněných životů,“ říká Mike Chapman.

Čtěte také

Zájemce provádí po památníku strategického areálu, o jehož existenci neměli Němci, přesvědčení o dokonalosti svých šifrovacích strojů Lorenz a Enigma, ani potuchy. Podle pamětníků bylo Bletchley něco jako lepší vězení s nekonečnou pracovní dobou, přísnými bezpečnostními kontrolami a otřesnou stravou.

„Problém spočíval v tom, že v Bletchley sice mohli rozluštit kód Enigma, ale nastavení šifrovacího stroje Němci měnili každé ráno. Turing a spol. tak museli šifru luštit každý den znovu a znovu, což byl velký závod s časem,“ popisuje kurátor výstavy o slavném matematikovi v londýnském Muzeu vědy.

„Všechny zásadní rozluštěné německé zprávy, které přicházely z Bletchley, měly označení ULTRA. To byl nápad Winstona Churchilla. Měly ještě větší stupeň utajení, než ‚přísně tajné‘. Končily právě na stole premiéra,“ vysvětluje Mike Chapman.

Škoda, že nežil déle, vzpomíná Turingův synovec

„Neustále se chytal nových věcí, oborů a poznatků a posouval hranice myšlení. Škoda, že nežil déle. Později koketoval s biologií. Kdo ví, jak by to bývalo dopadlo,“ vzpomíná na slavného předka Turingův synovec Dermot.

V roce 1954 umírá Alan Turing, perzekuovaný pro svou homosexualitu, za nejasných okolností na otravu kyanidem. O 55 let později se tehdejší premiér Gordon Brown omluvil za příkoří spáchané na člověku, který druhou světovou válku pomohl zkrátit o několik let.