Denisa Hejlová: Myslíme si, že dezinformacím věří jen ti ostatní. Opak je ale pravdou

„Dezinformace, fámy a různé alternativní výklady světa tady byly, jsou a budou. Jsou staré jako lidstvo samo. Není to nic nového, co by se objevilo náhodou až nyní,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR z Fakulty sociálních věd UK.

„Masivní rozšíření ale umožnil nástup sociálních médií. Digitální komunikace proměnila svět zcela zásadním způsobem,“ dodává.

Moc sociálních sítí

Lidé, kteří mají odlišný názor, mají nyní díky sociálním sítím velký prostor pro jeho prezentaci. „Dříve jste měli k dispozici tlampač. Dnes jedním klikem myši dokážete zasáhnout miliony lidí po celém světě.“

Čtěte také

Josef Šlerka: Koronavirus zpřetrhal sociální vazby. Vlastní identitu si teď budujeme na sociálních sítích

I sociální média se ale vyvíjejí. „Z počátku byla vnímána jako něco, co přinese lidem větší demokratičnost, co umožní pluralitu názorů. Dnes ale víme, že sociální média operují na systému, který naopak akcentuje polarizační názory. Umožňuje to totiž lidi déle udržet u sledování médií.“

Běžnou praxí na sociálních sítí je i zakládání vlastních skupin, podporujících ten či onen názor. „Možnost založit komunitu může ale být i negativní. Vytváří se tam totiž psychologický efekt tzv. skupinového myšlení. Ostatní váš názor podporují. Ve chvíli, kdy ale řeknete něco, co jde proti názoru skupiny, můžete být vyloučeni,“ vysvětluje Hejlová.

Kdo věří dezinformacím?

Alternativní názory ale podle expertky na komunikaci svět do jisté míry potřebuje, aby se nedostal do ideologického zacyklení. „Věci je potřeba kriticky zkoumat, a nelze proto zavést cenzuru, která bude hlásat jeden názor.“

Čtěte také

Jan Jirák: Fake news na první pohled nepoznáte. Důležitá není pravda, ale záměr sdělení

Vedle toho však stojí profesionálně šířené dezinformace, které mohou být velmi škodlivé, až zničující. Jejich cílem je totiž někoho poškodit nebo nabourat něčí důvěru. 

„Lidé si často myslí, že dezinformacím věří jenom ti ostatní a že oni sami mají zdravě kritický selský rozum. Ale bohužel to tak neplatí. Lidé věří různým typům dezinformací a nezáleží na tom, jaké mají vzdělání, sociální postavení či finanční příjem,“ uzavírá Denisa Hejlová.

Další témata rozhovoru: jak vypadá veřejná komunikace o očkování; komu lidé nejvíce důvěřují; co si slibovat od metaverze Facebooku; komunikace hradní kanceláře.