Darovanému lvu na zuby nekoukej?

Takzvaný Okřídlený lev je dvoumetrová bronzová socha. Pojí v sobě heraldický symbol Česka i Britského královského letectva – lva; k létání mají také odkazovat křídla. Podstavec sochy má zase evokovat konstrukci pláště letadel.

Pomník má být poctou 2 500 mužů a žen, kteří se v řadách britských leteckých sil aktivně podíleli na boji proti nacismu. S umístěním památníku na Klárově nesouhlasí pražští památkáři, kteří upozorňují, že se socha na toto místo nehodí, nebyla na ni vypsaná veřejná soutěž a že lev bude bojovat o místo s ohromným praporem, který je v parčíku na Klárově od roku 2005 jako pocta druhému odboji.

Slavnostní ceremoniál odhalení pomníku na Klárově zahájili hudebníci Roayl Air Force College Band spolu s královskými bubeníky a dudáky Queen’s Royal Hussars. Přijelo také několik veteránů, kteří se účastnili bitvy o Británii.

Byl mezi nimi i devadesátiletý Petr Arton, který před nacisty uprchl ze Sudet. Od roku 1954 žije v Izraeli. U RAF pracoval jako letecký navigátor v bombardéru. Popsal noc, která pár jeho kolegů od létání nadobro odradila: „Vážně nás zasáhli první noc. Letěli jsme dál. Mechanik, můj kamarád Láďa Novák, říkal, že bombardér je schopný letu, tak jsme pokračovali. Druhou noc na nás Němci už čekali. Když jste v letadle, nemůžete se podívat ven, jak vážný zásah jste utrpěli.

Láďa Novák spočítal, že bychom se mohli udržet ve vzduchu pět hodin. Já jako navigátor jsem spočítal, že bychom se mohli dostat zpátky. Vraceli jsme se nad pevninu a odmítalo nás jedno letiště za druhým. Bylo jasné, že hladké přistání nezvládneme, a oni nechtěli, abychom jim poničili přistávací dráhu. Poslali nás přes celé Skotsko. Nevěděli jsme, jestli tam stihneme doletět. Dostali jsme pokyn přistát vedle dráhy, což nám zachránilo krk, protože půda byla měkká, nasáklá vodou. Zabořili jsme se do ní a protože nám došlo palivo, nemělo co vybouchnout.“

Čtěte také

Pomník Čechoslovákům, kteří byli u britského královského letectva, odhalil vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames. Při té příležitosti podotkl, že svobody a suverenity si lidé nejvíce váží, když se jim nedostává. Také připomněl, že Hitler krátce před svou smrtí uznal převahu spojeneckých leteckých sil. Na závěr proslovu odhalil sochu okřídleného lva od britského umělce Colina Spoffortha.

Svůj hold vzdal československým bojovníkům u britského letectva také plukovník Andrew Shepherd: „Jako britský přidělenec obrany v České republice vnímám britsko-české vztahy jako plné respektu a vzájemné úcty. Ať už v NATO, v Evropské unii, nebo na společných misích, fungujeme společně dobře a britští vojáci si svých českých kolegů velmi cení.

ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců|foto: Eva Dvořáková

Okřídleného lva dáváme Čechům a Slovákům proto, že chceme vyjádřit své díky. Toto všechno se podařilo uskutečnit za přítomnosti veteránů. Nejsou tu sami za sebe, zastupují tu dva a půl tisíce Čechoslováků, kteří za druhé světové války se ctí bojovali v britském královském letectvu.“

Zamítavé vyjádření k pomníku letcům na Klárově, v parčíku mezi sídlem senátu a vlády, vydalo pražské pracoviště Národního památkového ústavu. Jeho ředitel Ondřej Šefců se ke kvalitám sochy vyjadřovat nechtěl, trápí ho ovšem, že s jeho úřadem iniciátoři pomníku o umístění sochy vůbec nejednali.

Povolení ke stavbě sochy Okřídleného lva vydal stavební úřad Prahy 1. Podle magistrátního odboru památkové péče svým postupem ale porušil zákon. Ředitel magistrátních památkářů Jiří Skalický prohlásil, že v případě potřeby využije všechna zákonná opatření a že v nejzazším případě nevylučuje ani přesunutí sochy.

Památkáři se shodují na tom, že nebojkotují památník letcům, ale praktiky radnice MČ Praha 1, která úřady památkové péče obchází. Podle nich jde o nebezpečný precedens, který ohrožuje oblast pražské památkové rezervace. Britové se zase zaklínají svými dobrými úmysly. Přestřelka, která odhalení památníku předcházela, a která jeho odhalením nekončí, není ani tolik bitvou o létacího lva jako bitvou o kultivaci veřejného prostoru. Dobrým příkladem možná může být jiný pomník československým letcům, který stojí také v Praze, a sice v Dejvicích na Náměstí svobody.

Čtěte také

Rozhovor s majitelem PR agentury Best Communications Euanem Edworthym, který v britské komunitě inicioval vznik pomníku.

Jak dlouho jste pracoval na pomníku letcům? Moc dlouho to nebylo...
To je pravda, nápad tu byl před rokem touto dobou, pak jsme začali shánět peníze…

A to vám trvalo jen jeden měsíc.
No, sbírka a jednání se sponzory trvala něco přes tři měsíce. Začali jsme v únoru a shromáždili jsme tři milióny tři sta tisíc korun. Britové se na sbírce chtěli účastnit a jejich štědrost jen ukazuje, jak vřelé city k Čechům chovají.

Na Klárově byl slavnostně odhalen pomník československým letcům, kteří za druhé světové války působili v britském Královském letectvu (RAF)|foto: Milena Štráfeldová

Slyšela jsem, že jste museli odmítat dary českých dárců.
Ano, to je pravda, i když slovo ODMÍTAT bych asi nepoužil… Chtěli jsme, aby šlo o dar britské komunity, ale pár lidí tolik naléhalo, že jsme nakonec jeden, dva dary od Čechů museli přijmout.

A proč jste oslovili zrovna sochaře Colina Spoffortha?
Protože jsme znali jeho bronzové sochy z Velké Británie. Oslovili jsme ho a poslal nám návrh, který se nám líbil. Lev je navíc symbolický jak pro Čechy, tak pro Britské královské letectvo.

Ne všichni jsou ovšem z okřídleného lva nadšení…
Ano, byly tu nějaké připomínky. Víte, s projektem těchto proporcí se prostě nemůžete zavděčit každému. Ale myslím, že 99 procent lidí náš záměr podporuje. Setkali jsme se s návrhy, ať zvolíme jiné místo, ale nám se Klárov líbí, právě proto, že je to místo, kde už jeden památník hrdinství lidí během druhé světové války stojí.

Proč jste o pomníku nevyjednávali s památkáři dříve?
Víte, každá mince má dvě strany. My jsme české úřady oslovili na začátku roku, radnice Prahy 1 hned přišla s návrhem umístit sochu na Klárov a my jsme tento návrh velmi rádi přijali.