Cyril Höschl: Štěstí se dá změřit. Peníze na něj ale dlouhodobě vliv nemají

„Měřit se dá. Jsou různé dotazníky pro jednotlivce. Dokonce i v psychiatrii používám dotazníky, které jsou o kvalitě života. Je to dobré proto, abychom mohli posoudit, zda určitá léčba vede nejen k odeznění příznaků, ale zda i subjektivně má dopad na kvalitu života,“ říká o štěstí psychiatr Cyril Höschl.

Cyril Höschl: Co se odehrává v hlavách těch, co spáchají rozšířenou sebevraždu, jako byla ta v Německu

• Upravit
• Smazat

Jak časté jsou sebevraždy, kdy pachatel cítí potřebu vzít s sebou i jiné osoby? Jedná se o pomstu společnosti, ve které se dotyční sebevrazi necítili komfortně?

Jako příklad uvádí fakt, že se stále prodlužuje střední délka života, ale už se prý zapomíná na to, že nejde jen o to dlouho žít, ale také o to prožít poslední roky v relativní kvalitě, ať už ve zdraví nebo v psychické pohodě či aktivitě.

„Když toto není možné, tak je otázka, zda prodlužování života za každou cenu stojí opravdu za to úsilí a investice, když se poté závěr života tráví někde na hadičkách a v polovědomí. To jsou poměrně důležité psychiatrické i etické otázky,“ tvrdí.

Podle psychiatra se tedy štěstí měřit dá. Často ale nekoreluje s tím, o čem si myslíme, že je jeho zdrojem. „Lidé si například myslí, že štěstí se dá koupit za peníze. Do určité míry možná, ale ne úplně. Studie například porovnávaly subjektivní štěstí lidí, kteří vyhráli větší obnos ve sportce, spolu s lidmi, kteří nevyhráli. Výsledek ukazuje, že náhlá výhra s pocitem štěstí zamává, ale za půl roku nebo za rok, jsou na tom všichni opět stejně.“

Ekonomika nemá vliv

„Peníze jsou totiž na jednu stranu zdrojem otevřených možností, ale na druhou jsou i zdrojem starostí. Co s nimi? Byla to dobrá investice? Tam jsem ztratil. To musím reklamovat. Ti co nevyhráli, starosti nemají. Máte tedy naloženo na obou stranách a výsledek je, že za nějakou dobu se výkyv v subjektivním štěstí srovná.“

Ve Spojených státech také díky dlouhodobému zkoumání zjistili, že subjektivní pocit štěstí je pořád stejný bez ohledu na to, zda HDP roste a mění se ekonomická situace. „Kdyby to spolu souviselo, tak by to také mělo spolu stoupat nebo klesat.“

Co nás tedy vlastně činí šťastnými? Faktorů je mnoho. Ať už je to možnost mít vliv na události, možnost uplatnit se, realizovat se nebo subjektivně prožívané zdraví či politická situace v zemi. „V globálním měřítku k tomu patří i sociální sítě rozvinuté ve vašem systému. Tedy pocit bezpečí, že o vás bude postaráno, když se vám něco stane. V neposlední řadě tam patří i pocit, že odměny jsou rozdělovány spravedlivě. Ale to už je k diskusi.“