Cyril a Metoděj i Karpatský oblouk nás spojují s jinými národy
Největším a nejstarším skanzenem ve Střední Evropě je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kterým ročně projde 250 až 300 tisíc návštěvníků. Kromě pokladů lidové architektury tam na ně čeká i bohatý program, který dnešního člověka seznamuje s lidovými zvyky, tradičními řemesly a folklorem. Každoročně se tam koná deset bohoslužeb, Anenská pouť, předvádění vánočních a velikonočních tradic a v letošním roce je pro návštěvníky připravena i výstava o cyrilometodějské tradici na Valašsku.
Výstavu Tři století cyrilometodějské tradice na Moravském Valašsku připravili pracovníci Valašského muzea v přírodě u příležitosti 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Potrvá do 3. listopadu a jejím cílem je připomenout, že i na Valašsku je cyrilometodějská tradice živá už několik století. Jak říká ředitel skanzenu Jindřich Ondruš, s památkou našich věrozvěstů se potkáme i na známé hoře Radhošť.
„Hora Radhošť našla své patrony právě ve svatých Cyrilovi a Metodějovi – podle legend už od jejich příchodu. Samozřejmě ty legendy nejsou doložené, ta tradice je tam zdokumentovaná od roku 1710 a proto jsme tu výstavu nazvali Tři století cyrilometodějské tradice na Valašsku. S tou horou Radhošť je spojená poměrně úzce, poutníci tam i vizuálně uvidí sousoší Cyrila a Metoděje a kapli Cyrila a Metoděje.“
Cyrilometodějská tradice je patrná i na dalších místech Valašska, najdeme tam například kostely, kaple či jiná památná místa zasvěcená Cyrilu a Metodějovi.
„Když řeknu příklad třeba Nového Hrozenkova, který je na pomezí se Slovenskem, tak je tam místo, kde stojí kříž zasvěcený Cyrilu a Metodějovi a kde se konají každoročně poutě, na které přichází tak tisíc lidí jak ze Slovenska, tak z Česka.“
Cyril a Metoděj jsou sice známé postavy, ale najít pro výstavu předměty, které naše věrozvěsty symbolizují, nebylo úplně jednoduché. Pro pracovníky Valašského muzea v přírodě to znamenalo půl roku intenzivního hledání a příprav.
„Jednak tam máme ukázky té historie, jak se vyskytovala cyrilometodějská tradice na hoře Radhošť, jak to bylo zdokumentované v historických listinách, knihách. Dá se říct, že takové největší lákadlo je oltářní obraz Cyrila a Metoděje z farnosti Zašov, která nám ho zapůjčila přímo z kostela. Nebo třeba zvon s názvem Cyril a Metoděj, který byl odlit pro papeže Jana Pavla II. a jeho kopie je teď k vidění právě teď u nás ve výstavní síni. Je tam i model cyrilometodějské kaple z Radhoště...“
Osobnosti svatých Cyrila a Metoděje nás pojí i s dalšími národy, a proto na letošních Rožnovských slavnostech na začátku července vystoupí folklorní soubory z Řecka, Bulharska a Slovenska. Valašské muzeum v přírodě se však letos stane i cílem jiné velmi zajímavé akce, která připomene naše propojení se Slovenskem, Polskem, Ukrajinou a Rumunskem. Spojnicí je horstvo Karpatského oblouku, po kterém se k nám v průběhu staletí rozšířil pastevecký způsob života z území dnešního Rumunska.
„Ta akce, které říkáme buď Velký redyk nebo Transhumance, má připomenout ty možné společné kořeny. Ona spočívá v tom, že po dobu čtyř měsíců, tzn. od poloviny května až do 14. září, skupina pastevců požene stádo ovcí čítající tři sta kusů, požene je s pasteveckými psy, bude s nimi spávat pod širákem pod pasteveckými houněmi. A požene je po hřebenech nebo úbočích Karpat po trase asi 1400 km, čili denně řekněme 10-15 km.“
Putování ovčího stáda začne nedaleko rumunského města Brašov a v jeho průběhu budou na trase připraveny bohaté kulturní pořady, jako třeba jarmarky, festivaly, bohoslužby, prezentace řemesel a další. Zaměřeny budou především na zajímavou a svébytnou pasteveckou kulturu daného regionu Karpat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
