Cvičení 2002 v havarijní zóně JE Temelín odloženo
Vláda odložila v souvislosti s referendem v Rakousku "Cvičení 2002" v havarijní zóně JE Temelín. Na jihu Čech se stále ozývají hlasy, že krizové plány počítají jen s 13 km havarijní zónou a ochrana obyvatelstva není dostatečně zabezpečena. Více Martina Vodičková a českobudějovické stanice Českého Rozhlasu.
Občanské sdružení v havarijní zóně JE Temelín kritizuje zabezpečení občanů na jihu Čech v případě havárie. Podle mluvčího sdružení Vladimíra Halamy, přes veškerá opatření nelze jadernou havárii na 100 % vyloučit. 13 km havarijní zóna je podle něho v případě úniku radioaktivních látek nedostatečná.
Vladimír Halama: V 13 km pásmu jsou rozdány příručky a je zajištěna radarová profylaxe. Je otázka, jak by radary reagovaly, protože jde o složitou věc. Může dojít i k takové poruše, že nuklidy zamoří okolí, tak se domnívám, že ta zóna dostatečná není, že není možno mimo 13 km pásmo zajistit ochranu obyvatel tak, aby nedošlo k poškození zdraví.
Šéf bezpečnostní rady kraje Jaroslav Jedlička ale tvrdí, že 13 km havarijní zóna zcela odpovídá mezinárodním normám.
Jaroslav Jedlička: Pokud se bavíme o 13 km zóny, vychází to z mezinárodních norem a já se domnívám, že mezinárodní normy, když uvádí tuto vzdálenost, takže ví proč.
Vladimír Halama ale upozorňuje na to, že model rozptylu škodlivých látek v případě havárie nepočítá s počasím, kdy vítr může roznést nuklidy desítky kilometrů daleko.
Vladimír Halama: Model, kterým bylo rozptýlení nuklidů stanoveno, je ten nejjednodušší, jaký je používán. Je značný rozdíl mezi skutečnou meteorologickou situací, na které ten rozptyl závisí a použitým modelem. To, že jezdím denně kolem Temelína, vidím, k jakým rozdílům dochází ze dne na den.
Podle Jaroslava Jedličky nelze vytvořit takový havarijní plán, který by předpokládal každou změnu a výkyv počasí a ani ve světě to není běžné.
Jaroslav Jedlička: To je nějaké předjímání, protože to nikdo nemůže vědět, jaká bude meteorologická situace, a to pásmo je dáno tak, že ať by byla jakákoliv, takže to dostačuje těch 13 km. Tak to je, je to mezinárodní norma a není důvod, aby jsme se teď nějak zabývali tím nebo to nějak řešili.
V sousedním Rakousku po zkušenostech z Černobylu vybavil stát všechny školy na začátku 90.let jodidovými tabletami. Ty jsou uloženy ve skladech, aby mohly být dětem v případě potřeby podány. Zásoby jsou pravidelně po 5 letech obnovovány. Zeptali jsme se Jaroslava Jedličky, zda se s takovou ochranou obyvatel počítá i u nás.
Jaroslav Jedlička: Pokud by se došlo k tomu, že je to potřebné, tak určitě by se finance našly, ale skladovat tyto prostředky, nejsem si jistý, jestli je to ten správný způsob.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.
