Co trápí Poláky a co ovlivní jejich hlasování do EP
Kampaň před volbami do Evropského parlamentu není ani v Polsku příliš výrazná. A pravda ani její témata nejsou překvapivá. Ekonomická krize a politici, kteří na sebe vytahují nejrůznější kompromitující materiály. Stále více lidí znovu uvažuje o odchodu za prací a lepším životem buď do ciziny, nebo alespoň do velkých měst. Unijní programy mají podpořit zemědělství a zabránit odlivu lidí z venkova do měst. Zblízka vám to teď přiblíží Martin Dorazín.
Martin DORAZÍN:
Poláci podobně jako my náruživě sledují tahanice mezi politiky a rádi měří napětí mezi prezidentem a premiérem. Evropská politika je pro ně záležitostí velmi vzdálenou s jednou výjimkou a tou jsou polští zemědělci. Ti naopak na novinky z Bruselu netrpělivě čekají, protože na nich přímo závisí jejich další život a práce. Pan Roman Frončak hospodaří na farmě ve středním Polsku. Evropská zemědělská politika pro něj konkrétně znamená, že v tomto období dostal v přepočtu asi dva miliony korun.
Roman FRONČAK:
Evropská unie a naše vláda spolufinancují každé hospodářství maximální částkou tři sta tisíc zlotých, stejnou částku musí vynaložit zemědělec. Má tedy k dispozici šest set tisíc zlotých a za ty už se dají pořídit velké stroje. Já jsem této možnosti využil na sto procent a prakticky veškeré technické zařízení jsem nakoupil za unijní prostředky.
Martin DORAZÍN:
Teď už je boj o dotace mnohem tužší, říká pan Frončak.
Roman FRONČAK:
Nejprve bylo málo zájemců, protože se někteří rolníci báli. Nevěřili, že jim někdo prostě jen tak dá peníze. Teď už tomu věří a zájemců je desetkrát víc, než máme k dispozici peněz. Já jsem vyčerpal celou částku a teď musím počkat, až se dostane na ty ostatní.
Martin DORAZÍN:
Polské zemědělce žádný politik nepřesvědčí, že Unie má na Polsko zhoubný vliv. Snad jen té byrokracie by mohlo být méně. Poradenství v oblasti unijních dotací je v současné době tím, čemu se říká dobrý podnikatelský záměr. Poradce Krzysztof Ambrisevzsky z Pulav rolníkům neradí jen jak získat peníze z Programu rozvoje venkova, který je hlavním zdrojem dotací, ale také v činnostech, které se zemědělstvím přímo nesouvisejí. Za to jsou důležité pro život venkovské společnosti.
Krzysztof AMBRISEVZSKY, poradce:
Je to program pomoci zemědělcům, kteří si chtějí otevřít například pekárnu, vybudovat agroturistické hospodářství, kadeřnictví, truhlářství nebo autoopravnu. Dřív se zapomínalo na to, že pro vesnici je program různorodosti podnikatelských aktivit stejně důležitý, jako zemědělství.
Martin DORAZÍN:
Připomíná Krzysztof Ambrisevzsky. Třetím typem programu pro venkov je mikropodnikatelství, které se právě teď rozbíhá. Unie jednorázově doplatí drobným podnikatelům víc než půl milionu korun za každé nově vytvořené pracovní místo na vesnici. Být unijním rolníkem není jednoduché. Kromě škůdců musí zemědělci hlídat také nejrůznější termíny pro podání žádostí a skládat účty z prohospodařených financí. Některým bruselským nařízením nerozumějí ani vyškolení poradci. Připouští pan Ambrisevzsky. Do minulého systému by se ale nikdo asi vrátit nechtěl.
Krzysztof AMBRISEVZSKY, poradce:
Před vstupem do Unie existovaly jen zvýhodněné státní půjčky, za ně rolníci nakupovali půdu nebo stroje, teď si chodí zemědělci, také půjčují v bance, ale druhou polovinu sumy jim věnuje Evropská unie. To je podle mého názoru velmi silná injekce. Na druhou stranu je pravda, že ceny techniky šly také nahoru a výrobci i prodejci dobře vědí o tom, že rolníci dostanou unijní peníze.
Martin DORAZÍN:
Stěžuje si Krzysztof Ambrisevzsky. Ví, o čem mluví, protože vedle poradenské činnosti sám také hospodaří. Je sadařem a vlastní ovocné školky. A také hodně jezdí po Evropě a sbírá zkušenosti.
Krzysztof AMBRISEVZSKY, poradce:
Jeduli například do Německa, vidím, že tam ve vesnici mají prodejnu automobilů i kosmetický salon. U nás si lidé venkov spojují jen s dřinou na poli, ale v Německu se hranice mezi venkovem a městem stírají. Moderní zemědělec potřebuje týden pracovat v kanceláři u Internetu a týden venku. Chce mít k dispozici většinu civilizačních vymožeností, toto zázemí na venkov postupně přitáhne bohaté lidi, což je, myslím si, dobře.
Martin DORAZÍN:
Musím přiznat, že optimismus pana Ambrisevzského je silně nakažlivý. Podstatné ale je, že proměna začíná být na polském venkově vidět. Toho si ostatně všiml i prezident Václav Klaus, který sem při jedné ze svých cest zavítal. Z Polska Martin Dorazín, Český rozhlas.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
