Co muzikant, to nomád, říkají portugalští Ciganos D'Ouro. V Praze sklidili bouřlivý potlesk již pošesté

11. červen 2024

Šestadvacátý ročník největšího festivalu romské kultury na světě Khamoro přilákal do Prahy řadu hudebníků z celé Evropy. Mezi nimi i portugalskou skupinu Ciganos D'Ouro, oblíbence českých diváků, kteří si navzdory pravidlům koncertního večera vynutili přídavek.

Hudební program letošního festivalu Khamoro nabídl jazz, klasiku a také tradiční romskou muziku. V programu tak nechybělo vystoupení lisabonské kapely Ciganos D'Ouro neboli Golden Gypsies, stálic festivalu, který je přivítal již pošesté. Původní duo bratrů Josého Pata a Sérgia Silvy se od roku 1994 rozrostlo nejen o nové členy, ale také se z malých portugalských scén přesunulo na velká pódia po celé Evropě.

,O romštinu jsme přišli‘

„V kapele jsme tři Portugalci romského původu, také máme jednoho Inda a tři Brazilce. To znamená, že my čerpáme z jejich hudby a oni zase z té naší. Naši muziku přirozeně prostupují vlivy všech míst, kterými jsme projeli, a je to tak správně.“

Ciganos Ouro na festivalu Khamoro

Hudba Ciganos D'Ouro je prostoupená nejen rytmy Pyrenejského poloostrova, flamencem a fadem, ale také severoafrickým rai, tangem, rumbou nebo jazzem, vysvětluje Sérgio Silva.

V textech písní tak zaznívá portugalština, španělština a patrný je i vliv arabštiny. Romštinu by však posluchač v repertoáru Ciganos D'Ouro hledal marně.

„V rámci romského etnika patříme k takzvaným Calós stejně tak jako španělský zpěvák Camarón de la Isla nebo francouzští Gipsy Kings. Z Portugalska je snad nejznámější Caló fotbalista Ricardo Quaresma. O romštinu jsme přišli. Ti, které jsem vyjmenoval, romsky nemluví. Něco málo rozumíme, ale nemluvíme, což je škoda, ale je to tak.“

Téma domova a svobody

Ciganos D'Ouro jsou neustále na cestách, a jak vysvětluje Silva, zdaleka ne vždy koncertují v kompletní sestavě, tak jak tomu bylo tentokrát v Praze. Co muzikant, to nomád, tvrdí Sérgio Silva, který je doma nejen v Lisabonu, ale v celé Evropě. Právě témata domova a svobody se staly ústředními motivy dvou prvních alb skupiny La casa z roku 1996 a o tři roky mladšího La libertad.

26. ročník festivalu Khamoro

„Usadili jsme se v evropských zemích a Evropa je naším domovem. Odtud název naší první velké desky. Tu další jsme pojmenovali Svoboda. Sice jsme se usadili, ale pořád jsme svobodní. Romové už dnes nejsou kočovníci. Jenže kočovat, poznávat nová místa a nové lidi, kterým můžeme přivézt svou hudbu, je správné. Všichni muzikanti, které znám, jsou nomádi. Chvíli jsme pryč a pak se zas vrátíme domů.“

Když točíme, nemyslíme na to, jestli se skladba bude prodávat. Lidi jsou na světě proto, aby dělali, co je těší,“ vysvětluje Silva tajemství úspěchu lisabonského sedmera, které na letošním Khamoru vstoupilo do čtvrté dekády své existence.

autoři: Rena Horvátová , agf
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.