Co je to syndrom kouřící babičky?
Vědci z bristolské univerzity přišli na to, že to, zda se u nás rozvine nebo nerozvine astma, mohla ovlivnit už naše babička, pokud v těhotenství kouřila.
Tuto teorii potvrdily také experimenty na krysách v americkém státě Kalifornie. Vědci při nich vystavovali březí krysy nikotinovému kouři. Jejich mláďata se narodila s poškozením plic. Trpěla chronickým plicním onemocněním a měla sklony k astmatu.
I když tito jedinci po narození vystavení nikotinovému kouři už nebyli, jejich potomci se narodili se stejnými vadami plic.
„Syndrom kouřící babičky je novinka posledních let,“ uvedl v Magazínu Leonardo pediatr a ředitel České iniciativy pro astma Petr Pohůnek.
Vědci zjistili, že žena, která kouří v těhotenství, nosí-li plod, především ženský, může modifikovat své geny, ale i geny plodu v děloze.
„Tento plod, až vyroste v dospělou ženu a bude přenášet další genetickou informaci na další generaci, přenáší určitým způsobem i ty modifikované geny, které tam původně nebyly.“
V této souvislosti vědci mluví o takzvaných epigenetických fenoménech. „A je to zajímavé v tom, že tato babička může ovlivnit riziko vzniku astmatu až v další generaci.“
Vědci věděli dlouho, že kouřící žena ohrožuje svůj plod například tím, že se narodí s užšími dýchacími cestami, že má vyšší riziko astmatu i chronických onemocnění plic v dospělosti.
„Ale to, že v tom ještě roli hraje ona babička, je poznatek až posledních asi tří let,“ shrnul Petr Pohůnek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
