Cestu brazilskému gramofonovému průmyslu vydláždil rodák z Milevska. Nahrával první karnevalové hity
Před sto lety se v Riu de Janeiru hrála z gramofonových desek vůbec první karnevalová samba. Zvukový záznam pořídili v nahrávacím studiu, které založil rodák z Milevska. Fred Figner se narodil v jižních Čechách v roce 1866 a přes Severní Ameriku se dostal do Brazílie, kde vlastně založil tamní gramofonový průmysl.
Skladba zvaná Po telefonu byla první, kterou zapsali autoři jako žánr samba. Do gramofonových drážek ji zaznamenali v nahrávacím studiu Frederica Fignera a vyšla pod značkou Odeon.
„Deska vyšla v katalogu vydavatelství Edison s podtitulem první samba. Figner tak vsadil na tyto rytmy, které tehdy byly spíš v pozadí hudební scény, později ale slavily obrovský úspěch,“ říká historik Eduardo Gonçalves z Pontifikální katolické univerzity v Riu.
Frederico Figner odešel z Milevska už ve svých patnácti letech do Spojených států. Později se rozhodl dovážet do Jižní Ameriky Edisonovy fonografy. Nahrával také pro movité zájemce na voskové válečky záznamy jejich hlasu. Později také prodával přes svou základnou v Riu de Janeiru válečky a desky vydávané už tehdy na začátku 20. století v Evropě. A pro velký zájem pak založil výrobnu gramofonových desek na předměstí Ria, tehdejšího hlavního města Brazílie.
02.12.2013 - Comemora-se o 147º aniversário de nascimento do empresário FRED FIGNER. http://t.co/OPRKXx7iyX pic.twitter.com/ohDIGWRmg2
— Radio Collector's (@radiocollectors) 1. prosince 2013
Bez vydavatelství by byla historie brazilské hudby jiná
Samba přitom před sto lety byla opovrhovaná, byla žánrem pouličních povalečů. Potvrzuje to i riodejaneirský hudebník Leonardo Fuks, který chystá o Fignerovi muzikál.
„Můj děda trestal mého strýce za to, že poslouchal sambu. Říkal, že se to nedělá… Fred Figner ale tehdy netrpěl žádnými předsudky. Nahrával muže, ženy, dvojice, hudebníky, všechny. Myslím, že bez něj by byla historie brazilské populární hudby jiná,“ vysvětluje.
Vydavatelství Edison a značka Odeon vydávaly také tango, tehdy populární, pak styl lundu, karnevalové marchinhas, maxixe. Podle historika Eduarda Gonçalvese tak právě Casa Edison vydala do začátku 20. let na zvukových nosičích 80 procent všech tehdejších populárních hitů v Brazílii.
