Cesta ke svobodě
Michail Gorbačov nechal rozhodování na státech a v Československu zavládla bezradnost
Do Československa se v listopadu 1989 vrátila svoboda. Změnu odstartovala studentská revoluce na pražské Národní třídě, brutálně potlačená bezpečnostními silami. Byla součástí série revolucí, které způsobily pád komunistických režimů v zemích evropského východního bloku.
Cestu ke svobodě jim umožnily mj. zásadní politické změny v Sovětském svazu, v jehož čele stál od roku 1985 Michail Gorbačov. „Českoslovenští komunisté byli navyklí dostávat příkazy z Moskvy, Gorbačov se toho přístupu postupně zbavil a nechal rozhodování na jednotlivých státech. V Československu nastala bezradnost,“ říká historik Michal Stehlík z Národního muzea.
Sešel se s Michailem Gorbačovem. A pak předznamenal vývoj v Československu
Sovětský reformní vůdce Michail Gorbačov přijal v roce 1989 šéfa československých komunistů Miloše Jakeše. Gorbačov už tehdy pár let prosazoval v Sovětském svazu perestrojku a glasnosť. A českoslovenští komunističtí funkcionáři se báli, že je jeho politika připraví o moc. 18. dubna 1989 je však Gorbačov ještě podržel. Na setkání s Jakešem v Moskvě se od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nedistancoval.
Roli hrála také média: „Spousta lidí vidělo skrze televizi na západ, na lepší životní úroveň. Zatímco v socialistickém táboře klesala, západ vypadal úspěšný. Kromě idejí demokracie byl ekonomický důvod změny jeden z nejsilnějších, lidí se prostě chtěli mít lépe,“ dodává Michal Stehlík.
Gorbačovova politika glasnosti a ekonomické a politické reformy známé jako perestrojka ovlivňovaly i vývoj v Československu. Návštěvu Michaila Gorbačova v roce lidé očekávali s nadějemi. Mysleli si, že k reformám popostrčí KSČ. Gorbačov však do dění v cizích zemích nemluvil. Vedle zahraničně-politických důvodů vedla k pádu komunistického režimu v Československu hlavně ekonomická situace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.