Českým fotbalem cloumá náboženský zápal

26. červen 2009
Pod kůži

Korupce, osobní útoky, nepříliš průhledné hospodaření, podivné volby trenérů, nelichotivé výsledky reprezentačního Á-týmu, tím vším je momentálně otráven český fotbal, a snahou nového šéfa Českomoravského fotbalového svazu bude mimo jiné prostředí okysličit. Ať už bude novým předsedou Ivan Hašek nebo Luděk Vinš, má vůbec šanci vzduch pročistit?

Napoleon, Hitler, Obama nebo třeba hokejový kouč Vladimír Růžička. Tihle muži mají minimálně jedno společné. Okolo všech se svého času vytvořila mytologie mesiášství. Nerealistická víra, že na sebe dokážou vzít kříž jiných a spasit jakobínským terorem zuboženou Francii, versailleskými smlouvami ponížené Německo, hospodářskou krizí zaskočenou Ameriku či chřadnoucí hokejovou reprezentaci. Před zítřejší volbou nového předsedy fotbalového svazu se do podobné situace dostal jediný protikandidát Luďka Vinše. Od Ivana Haška prohnilé prostředí českého fotbalu očekává tolik, že by se toho snad i Ježíš zalekl.

Prostředím českého fotbalu poletuje mýtus a jeho síla před sobotní valnou hromadou graduje. Český fotbal je na tom opravdu špatně a jenom Ivan Hašek ho může pozvednout, tak by se dala shrnout podstata zmíněného mýtu. Sice nic není známo, že by Ivan Hašek vzešel z neposkvrněného početí, ale jinak jsou mu připisovány vlastnosti mesiáše. Aspoň podle očekávání a nadějí, které do něj vládá kromě fanoušků i řada fotbalových funkcionářů.

"To náboženské myšlení je skutečně přítomno i v nás, kdo se třeba vysloveně za náboženské lidi nepovažujeme. Mesianismu, to hledění do budoucnosti, může být spojen s jakousi figurou, která přinese určitý zlom, určitou novou kvalitu do našeho života a od této figury si slibujeme nějaké všestranné zlepšení," vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek.

Archetypem osoby, která v českém fotbale šíří spasitelský mýtus Ivana Haška, je svazový místopředseda a opozičník Jiří Kubíček. "Vím o jednom. On bude úspěšný, bohatý prezident svazu. To vám garantuji," prohlásil Jiří Kubíček.

Od mesiáše Haška se čeká, že uzdraví nemocné, tedy všechny složky českého fotbalu. "Metafora uzdravení je velmi hutná a výživná v celé lidské historii. Stojíme o to, aby někdo jiný jako lékař přišel a ten náš neuspokojivý svět dal dohromady, aby byl takový, jaký podle našeho názoru být má," pospal tento stav religionista Vojtíšek.

Ivan Hašek chce především, aby se český fotbal co nejdříve sjednotil. "Ta představa, že potáhneme všichni za jeden provaz a že nám bude spolu dobře, že budeme mít nějaký společný zájem a budeme zahřáti jednotným společenstvím, tak tato představa je ohromě lákavá," doplnil Zdeněk Vojtíšek.

Pojďme, vy, co máte fotbal rádi, sjednotíme se a budeme konat dobro ve prospěch celku. Zapomeneme na své osobní zájmy. To je také jedna ze složek Haškovské mytologie. "Naše motivy jsou zároveň všelijaké a často přízemní a sobecké. Možná by bylo realističtější říci: ,Ano, usilujeme o dobrou věc, ale zároveň jsme potvory'," komentuje mýtus religionista.

Jenže takovou sebereflexí trpí ve fotbalové politice skutečně málokdo. Potvor je sice dostatek, ale kupodivu jsou to pokaždé ti druzí. Ve skutečnosti v tomto světě není potvorou pouze jediná postava, a to mesiáš. Tedy ten, který je spíše ztělesněním víry či výplodem fantazie těch, kteří ho vzývají. I proto se Ivan Hašek této metafoře brání: "Je to pro mě čest, že si mě lidé váží nebo chtějí, abych byl v čele fotbalu, ale naopak vím, že to je obrovská zodpovědnost a nerad bych je zklamal. Ale žádný spasitel nejsem."

Základní vlastností mýtu ale je, že žije nezávisle na vůli svého původce. Nezdravé upínání se ke schopnostem spasitele končívá zpravidla deziluzí. "Pokud mesiášská postava naděje nesplní, což je v podstatě nesplní, tak lidé, kteří do těchto nadějí investovali, se rozdělí na dva tábory. Jeden tábor si nechce připustit, že naděje byly zklamané a drží se ideje zuby nehty. Druhý tábor zase o to více, kolik nadějí investoval, mesiáše nenávidí," říká českobratrský kazatel Zdeněk Vojtíšek a nedává tak nadcházejícímu předsedovi fotbalového svazu příliš dobré vyhlídky, ať už se jí m stane Ivan Hašek nebo Luděk Vinš.

Podivná rozhodnutí fotbalových funkcionářů

Veřejná objednávka je srozumitelná a zní hodně hlasitě. Lidé by v čele Českomoravského svazu rádi viděli Ivana Haška. A odráží se to například v kursech sázkových kanceláří, podle kterých je Ivan Hašek jednoznačným favoritem zítřejší volby, ale bude opravdu zvolen? Zatím vše nasvědčuje tomu, že skutečně ano, ale pak je tu pár příkladů z minulých dní a měsíců, kdy se také všechno zdálo podobně jasné, ale nakonec bylo všechno úplně jinak. Tato nečekaná rozhodnutí měl na svědomí dosluhující Výkonný výbor fotbalového svazu.

Tady tesař, klempíř, zedník - těmito slovy začíná výčet povolání ve známé písničce Jana Wericha a podobně pestrý by byl seznam bývalých či současných profesí a zájmů dosluhujícího výkonného výboru. Jen tak namátkou - ten býval vynikajícím judistou, ten zase policistou.

A také těchto původně třináct, po odchodu Vlastimila Košťála už jenom dvanáct lidí výkonného výboru toho stihlo za poslední dobu opravdu moc. Někdy i víc, než bylo potřeba. Tak třeba vymyslet, že pro zvolení reprezentačního kouče je důležité mít expertní skupinu. Co na tom, že se pak na její názor vlastně vůbec nedá? A tak národní tým nepřevzal Dušan Uhrin, jak už hlásaly titulky některých novin, ale František Straka.

"Musíme v tuto chvíli všichni táhnout za jeden provaz," říkal třeba šéf Českomoravského fotbalového svazu Pavel Mokrý. Jenže problém je v tom, že právě on za dobu svého vládnutí nedokázal zabránit přetahované. Dva nerovnoměrně zastoupené tábory připravovaly akce a protiakce. Tu na jednání výkonného výboru, jindy třeba tajně nebo i na dálku. A po vzoru australských školáků se snažily řešit úlohy po internetu. A to i ty nejzásadnější.

Jako třeba odvolávat reprezentačního trenéra, v té době ještě Petra Radu. "Není důstojné, aby se hned, když někteří členové výkonného výboru scházeli z tribuny, iniciovali po mailech odvolání trenéra. Myslím si, že to sem nepatří a je to možná trochu nešvar českého fotbalu," divil se bývalý reprezentant Karel Poborský, který byl podobně překvapený také v jiné situaci. A sice, když zjistil, že řada členů výkonného výboru vůbec neznala jeho náplň práce v realizačním týmu národního mužstva. "Byl jsem docela šokovaný. I to vypovídá o stavu českého fotbalu," doplnil.

A nejenom to. Ku prospěchu českého fotbalu rozhodně nebyly účelově vypouštěné vzájemné pomluvy, zprávy o slovním či fyzickém napadání nebo nepříliš srozumitelné informace o hospodaření firmy či délce kontraktu nového reprezentačního trenéra A-týmu Františka Straky. A byť to mohli někteří členové myslet v jistých případech sebelépe, za dobu svého působení si výkonný výbor vysloužil velmi špatné vysvědčení.

"Průser těchto čtyř let se už nesmí opakovat. Výkonný výbor musí být jednotný," konstatoval Jiří Kubíček, který má na současném stavu jako jeden z místopředsedů také výrazný podíl, přestože byl ve stálé opozici. O tom v jaké pozici bude po zítřejší valné hromadě on o jeho kolegové ze stále ještě současného výkonného výboru, je těžké spekulovat. Předvolební boj je zatím až na malé výjimky překvapivě klidný, ale je dost možné, že své hlavní zbraně jednotlivé strany ještě na poslední chvíli vytáhnou. Zkušenosti z minulých měsíců v takovém případě radí nenechat se ukolébat a být stále ve střehu.

Nečekejme ve fotbale zásadní změnu, Godot nepřijde

Před zítřejší valnou hromadou Českomoravského fotbalového svazu se dnes snažíme dostat Pod kůži českému fotbalu.

Publicista a velký fanoušek fotbalu Vladimír Kučera si myslí, že jak se chovají lidé kolem fotbalu a jak se lidé chovají k fotbalu, tedy funkcionáři i fanoušci, něco vypovídá o stavu české společnosti. Proč je tedy fotbal takový magnet, když lidé často slýchávají, že je to prostředí zkažené?

"Za prvé lidé slyší, že je to prostředí zkažené úplně všude, proč by to tedy nemělo být ve fotbale, za druhé historie a tradice něco znamenají. I když vzpomínáme, jako třeba s vojnou, byť je to celé mizérie, tak vzpomínáme na ty hezké věci, tak si stále vyprávíme o fotbale. Je to námět na povídání," řekl Vladimír Kučera. Podle něho je to Hrabalovské téma, o kterém se dá hádat a prožívat. "Žije to s námi skoro už přes dvě stě let," doplnil publicista.

A mají šanci uspět lidé, kteří by skutečně do českého fotbalu přišli s nejčistšími úmysly? "Nejčistší úmysly nikdy nemají šanci v této společnosti a v tomto prostředí, čímž nemyslím naší českou společnost, ale současnou společnost vůbec... Nicméně nečekejme, že se ve fotbale něco zásadního změní, protože Godot nepřijde," dodal Vladimír Kučera.

Proč je u nás obtížné budovat hráze proti velké vodě? Nalaďte si v pondělí 29. června Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: vij , jkb , jpa
Spustit audio

Více z pořadu