Česko mezi řádky II
Vždycky se tady střílelo, pašovalo, odehrávaly se tady dějiny, popisuje autor románu Návrat Krále Šumavy
Podle románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka už vznikla rozhlasová četba na pokračování, divadelní hra, komiks, ve střižně je i televizní minisérie. Na místa, kde v čase nastupující komunistické diktatury chodil legendární převaděč Josef Hasil, se vydala reportérka Pavla Kuchtová.
Venku je počasí, že by psa nevyhnal. Je mlha, hustě prší, není vidět na víc než dvacet kroků před sebe, ale je to to správné šumavské počasí. Se spisovatelem Davidem Janem Žákem se vydáváme do míst, kudy převáděl přes hranice slavný převaděč „Král Šumavy“ Josef Hasil.
„To, jak tady dnes jdeme, to je přesně ono – mlha, déšť, sychravo, takové to podivno… Tady se vždycky střílelo, pašovalo, tady se odehrávaly dějiny. I ty malé, lidské. Člověk si tady hned představí toho Hasila, Krále Šumavy, jak převádí skupinu matek s malými dětmi nebo kněze…“
Údolí smrti a zaniklé vesnice
Šumava právě šumí a šustí. Jsme pod stromy, mokrá tráva se nám obtáčí kolem nohou. Stojíme na místě pojmenovaném Kamenná hlava, nedaleko Českých Žlebů. Kdyby byl výhled, který teď nemáme, dívali bychom se do takzvaného Údolí smrti.
„Údolí smrti, protože tady zemřelo nejvíc lidí. Jakmile je takhle, mlha, člověk tady najednou znejistí. Dřív tady stávaly chalupy, bylo tady kolem osmdesáti chalup,“ popisuje místo zaniklé osady David Jan Žák.
Dramatické scény
O kousek dál se pase dobytek, krávy jsou v klidu. Kde se odehrávají ty nejdramatičtější scény románu?
„Přecházeli tudy, přes České Žleby, z toho důvodu, že Bohumil Hasil, bratr Josefa Hasila, tady jako kluk pásl krávy. Hasilové to tady znali velice dobře. Chodili tudy, protože je to přehledné,“ popisuje David Žák.
„Vím přesně, že když tudy půjdu pořád dolů, dojdu k hraničnímu potoku. Že je tímhle směrem kilometr nebo půl hranice. Jsme kousek od místa, kde byl zastřelen Bohumil Hasil, nějakých pět set metrů odtud. Vím, že když se dám doprava – je tam dnes les, přes který nevidíme –, byl tam Horní a Dolní Cazov. Dvě vysídlené německé vesnice, kde byl úkryt,“ popisuje Žák.
Znal tu každý kámen
Horní a Dolní Cazov také hraje velkou roli v románu. „Byla tam spousta přestřelek. Co se týče terénu, Hasil věděl, že se tady může schovat a také snadno vidí hlídku, takže se jí může vyhnout. Chodil přes Údolí smrti nebo přes Radvanovický vrch. Nebo se chodilo směrem na Mlaka nebo až přes Nové údolí. On tady opravdu znal každý kámen,“ přibližuje cesty slavného převaděče spisovatel.
Čtěte také
Projít místa, kde se odehrává román Návrat Krále Šumavy rozhodně stojí za to. Jsou to místa tajemná, magická, a jsou to místa, která mají paměť.
V dalším díle se podíváme do hornické Ostravy s románem Pestré vrstvy Ivana Landsmanna.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
