Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly

„Chodili tam v podstatě všichni naši pradědové a jejich tátové. Tehdy ještě platila dvojí morálka, že muž má přicházet do manželství s nějakou zkušeností, zatímco žena má zůstat pannou,“ vysvětluje spisovatel Jan Štifter.

Spisovatel Jan Štifter|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Poblíž posádek

Stojíme v krátké uličce, která se pořád ještě jmenuje Kasárenská. Kousek od nás jsou bývalá kasárna, odkud se do zdejšího Café Groll chodili bavit vojáci. „Tak to je, že většina kaváren na území města České Budějovice, se nacházela poblíž posádek,“ přikyvuje Jan Štifter.

Holky byly součástí společenství celého domu.

Teď se přesuneme o více než sto let do minulosti, do roku 1920, kdy se odehrává novela Café Groll. Jak vypadal tehdejší běžný den kurtizán, které v Café Groll působily?

„Ty holky byly součástí společenství toho celého domu, to znamená, že majitel, bordelpapá, s manželkou se scházeli s děvčaty u stolu, posnídali, de facto i poobědvali a začínali chystat odpolední, případně večerní, noční program.“

Postavit se do výlohy

Kde přesně stávalo Café Groll už se dnešní historici nedokážou shodnout. Jisté je, že podnik patřil k nejúspěšnějším v Českých Budějovicích. Nevěstky zde také provozovaly své služby nejdelší dobu.

„Ony tady zůstávaly i nějakých sedmdesát osmdesát dní. Většinou to bylo tak, že dívka přišla, hodila se do placu, postavila se do výlohy, a když se okoukala, tak šla zase o dům dál. Ty holky pak pokračovaly na Prahu, na Klatovy... Zajímavé také je, že tady v Budějovicích prakticky nepotkáváme v nevěstincích holky z Budějovic. Ty holky se styděly. To znamená, že šly zase třeba někam do Uher,“ popisuje spisovatel.

Výprask řeznického mistra

Café Groll se dostalo i do dobových novin, když tady dostal na počátku 20. století výprask řeznický mistr, protože prý urazil jednu z nevěstek. Dobový tisk psal, že tenkrát ho holky bily včetně spolumajitelky Matyldy Grollové. Tuto část zakomponoval Jan Štifter i do své novely.

Dámská obsluha byla nachystaná prakticky na všechno.

Jan Štifter cituje: „Píše se tady: Dostal židlemi i rozličnými jinými předměty, přičemž mistr utrpěv lehké zranění oháněje se kolem sebe gumovou pivní rourou.“

„Byla to nějaká pivní trubka a zajímavé je, že vlastně tenkrát platil přísný zákaz pití alkoholu v nevěstincích. A je to taková zvláštnost, jak se do podniku, kde bylo zakázané pití, dostala pivní pryžová roura,“ směje se.

Nejen nevěstince, ale i kavárny, vinárny a bary

Jan Štifter upozorňuje, že na počátku 20. století bylo v Budějovicích dokonce okolo sta kaváren a dalších podniků, které nabízely dámskou společnost:

„To byly nejenom ty nevěstince v klasickém smyslu, kde čekáme hlavní místnost a pokojíčky, ale ponejvíce to byly právě kavárny, vinárny, bary, které lákaly nebo inzerovaly dámskou obsluhu. A ta dámská obsluha byla nachystaná prakticky na všechno. Byla nachystaná obsloužit klienta nejenom v tom šenku, ale často i ve sklepě někde na uhlí, případně na pivních sudech nebo někde v maringotce na dvorku.“

Jihočeské divadlo uvádí inscenaci Café Groll, příběh z budějovických nevěstinců podle knihy Jana Štiftera|foto:Petr Lundák, MAFRA / Profimedia

Tahák Jihočeského divadla

Několik let provází Café Groll i Pavla Oubrama. Herec Jihočeského divadla ztvárnil postavu lékaře Rudolfa Slívy ve stejnojmenné divadelní inscenaci, která teď patří k tahákům této scény:

„Já to hraju strašně rád, protože jsem tam obklopen samými krásnými děvčaty. Je tam fajn, že to je rovina nejenom mladého Slívy, ale i pak když zestárne, je tam možnost udělat posun, jak se člověk za 30 let vyvinul.“

Pavel Oubram navíc pro Český rozhlas namluvil audioverzi této novely.