Česká ambasáda v Jeruzalémě? Nelegální bez ohledu na názor Palestinců, upozorňuje analytik Tureček

Poukazuje na to, že ambasádu v Jeruzalémě mají jen asi čtyři státy včetně USA. „Můžeme se ptát, proč rezoluci porušily i Spojené státy. Protože to byla Trumpova administrativa, která třeba uznala marockou anexi Západní Sahary, rovněž v rozporu s mezinárodním právem. Takže to úplně není vodítko,“ upozorňuje bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Jeruzalémě.

Čtěte také

Netanjahu vezme do vlády i extremisty, rasisty a homofoby, aby se vyhnul trestnímu stíhání, míní analytička Kalhousová

„Kdyby to bylo tak jednoznačné, že demokratické státy stojí za demokratickým Izraelem, tak těch ambasád by tam bylo určitě daleko více a nebyl by vůči tomu takový odpor i v mnoha západních metropolích. Ostatně celá řada zemí neuznává, byť to neříká explicitně, ani západní Jeruzalém za součást Izraele,“ dodává.

Tureček se nedomnívá, že by přesun ambasády znamenal pro Česko zvýšené riziko, zároveň ale proizraelská politika nepřináší ani výhody.

Když se před deseti lety hlasovalo proti přijetí Palestiny za nečlenský stát OSN, byli jsme aktivně proti jako jedna z osmi zemí světa.
Břetislav Tureček

„Na půdě OSN jsme kolikrát velmi osamoceni. Když se před deseti lety hlasovalo proti přijetí Palestiny za nečlenský stát OSN, byli jsme aktivně proti jako jedna z osmi zemí světa. Argument zněl, že nám vazba na Izrael přinese obchodní výhody. Ale ze zákulisí od diplomatů vím, že ze strany Izraele se nám recipročně dostává velmi málo. Naše snaha za každou cenu podporovat Izrael prostě nepřináší to, co bychom čekali,“ konstatuje.

Zamrzlý konflikt

Stanoviskem Evropské unie a OSN je, že status Jeruzaléma má vzejít z palestinsko-izraelských rozhovorů. „Pokud bychom tam ambasádu přesunuli, tak bychom a priori uznali nároky Izraele na toto území a z celého procesu vyřadili jednu stranu sporu,“ podotýká Tureček.

Lidé volající po dialogu a usmiřování byli vytěsněni, rovná se to vlastně kolaboraci.
Břetislav Tureček

Izraelcům prý nevadí, když státy mají zastupitelské úřady v Tel Avivu, přesuny do Jeruzaléma ale posilují jejich legitimitu, podobně jako výstavba židovských osad ve východní části města. „Je to vytváření reality, která znemožňuje další kompromisy,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Netanjahu dohodl vládu s krajní pravicí. Své spojence zase přečůrá, tipuje komentátor

Nová vláda Benjamina Netanjahua opírající se o podporu extrémně pravicových stran zřejmě bude v prosazování izraelských nároků ještě důraznější. Ochota ke kompromisům se přitom vytrácí na obou stranách, navíc pokud by se nyní po letech konaly volby na palestinských územích, umírněné by nejspíš nahradili extremisté z Hamasu.

„Izraelci zvolili radikálně nacionalistické a náboženské strany, v Palestině je to podobně tristní. Lidé volající po dialogu a usmiřování byli vytěsněni, rovná se to vlastně kolaboraci a pro ty lidi je to otázka osobní bezpečnosti,“ upozorňuje Tureček.

Stávající stav podle něj vyhovuje izraelskému i palestinskému vedení, které je sice nevolené, ale stále má podporu ze Západu. „Z obou stran slyšíme volání po ukončení konfliktu, ale každý si výsledek představuje jinak. Status quo vyhovuje Netanjahuovi i palestinskému prezidentovi Abbásovi, byť veřejně se už léta odmítají potkat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.