Češi pomáhají rádi a hodně, říká Jitka Čvančarová. Vydává kalendář pro lidi s nemocí motýlích křídel

Jitka Čvančarová

„Když něco dělám, dělám to naplno,” říká v rozhovoru s Janem Pokorným oblíbená herečka Jitka Čvančarová. A že rozhodně nejde o prázdná slova, dokazuje i to, že už dlouhých jedenáct let spolupracuje s organizací Debra, která pomáhá lidem s nemocí motýlích křídel. Právě teď společně vydávají charitativní kalendář na rok 2018.

Už jedenáct let je Jitka Čvančarová hrdou patronkou organizace Debra. A kalendář, který má přispět na pomoc lidem s nemocí motýlích křídel, spolu nevydávají poprvé. „Do osvětové kampaně se vždy snažíme přidat prvek onemocnění - aby i lidé, kteří o nás nevědí, pochopili, co děláme,” vysvětluje.

Kalendář na rok 2018 se nese ve znamení tance. „Naši pacienti rádi tančí a milují život! Na každé fotografii je ale vždy určitý error, pracovně mu říkáme chyba v Matrixu. Chceme ukázat, že jeden vadný gen může poničit celý organismus,” popisuje herečka.

Nemoc motýlích křídel je jedno z nejbolestivějších a nejkomplikovanějších onemocnění, která mohou člověka potkat. „Když mě před lety přizvali do Debry, chtěla jsem informace o této nemoci přinést i široké veřejnosti. Sociální vyloučení našich pacientů totiž bývá často mnohem bolestivější než nemoc samotná,“ říká.

V Česku žije přibližně tři sta lidí s nemocí motýlích křídel. Nemoc je geneticky podmíněná a v současnosti ji nelze zcela vyléčit. Díky vysoce specializované lékařské péči se však daří život nemocných s EB výrazně zlepšovat.

Samotná kamapaň běží už poosmé. A snad neexistuje Čech, který by během té doby pojem „nemoc motýlích křídel alespoň jednou neslyšel. „Málokdy jsem pyšná na svůj národ, v tomto ale musím říct – nemocným lidem Češi pomáhají opravdu hodně a velkoryse, pochvaluje si.

Muzikál v Česku zatím ještě nedospěl

Ve spolupráci s Debrou mohla Jitka Čvančarová zúročit nejen své zkušenosti se sdělovacími prostředky, ale i dlouhodobou popularitu. Má za sebou mnohaleté zkušenosti z divadla, filmu i televize. Ještě předtím vystudovala muzikálové herectví, které se, jak sama říká, od toho činoherního v mnohém neliší.

„Musíte být vynikající činoherec, zpěvák i tanečník, muzikál je opravdu těžký žánr. V Česku je muzikál bohužel velmi mladý, ani publikum k němu zatím není dostatečně vychované,“ uvažuje.