Každá chata má ohraničený pozemek. Na společné akce v osadě Habeš už jen nostalgicky vzpomínají

S Františkem Venclem sedíme v Tábořišti Špinka nedaleko Červeného Kostelce na Náchodsku. Trampové tady stanovali už před sto lety. Pětasedmdesátiletý František sem s rodiči poprvé přijel v roce 1953, na chatě postavené mezi prvními tráví několik měsíců v roce. 

Čtěte také

Práce je na chalupě od rána do večera, ale vrátit se do města? Ani náhodou! usmívají se Jana a Daniel

Ve své chatě má suchý záchod, pro vodu musí k asi padesát metrů vzdálené pumpě. V téhle staré části osady je asi čtyřicet chat. Dávno pryč jsou doby, kdy jejich majitelé trávili hodně času společně, teď má navíc prakticky každá chata jasně ohraničený pozemek. „Dřív si lidi tady byli rovnější,“ říká.

Společných akcí chatařů je minimum, už jen vzpomínky zůstaly třeba na každoroční tajné výlety. Teď už se tady lidé schází jen na Velikonoce. Letos podle Františka Vencla koledovaly desítky lidí. 

Františkovi ale zůstaly osobní zvyky, jedním z nich je koupání v pár metrů vzdáleném rybníku Špinka. Prakticky za každého počasí. Podobně je na tom i další senior Aleš. Také on tady prakticky vyrůstal a teď tady tráví velkou část roku. Bere do ruky ručník a za pokynů manželky Věry míří k vodě.

Okolí se změnilo k nepoznání 

Věra a Aleš mají chatu v novější části osady. Původně měla 16 metru čtverečních, nedávno ji přístavbou zvětšili na dvojnásobek. V jedné z místností přibyly i kamna. „Můžeme tady bejt dýl a zjara zase dřív,“vysvětluje Věra a vede mě do skleníku postaveného vedle chaty.  

Na chatě si žijí sami pro sebe, stýkají se hlavně s rodinou. O pár kroků vedle je další chata. Patří Haně s manželem. K rybníku Špinka jezdí víc než padesát let, za tu dobu se okolí změnilo k nepoznání.

I tihle senioři si žijí už jen hlavně pro sebe. Nedaleko chaty přitom mají dva kiosky, ve kterých během léta není nouze o nejrůznější společenské akce. K pospolitému životu dřívějších osadníků to má ale podle starousedlíků daleko.