Rozdíly mezi českým a německým pohraničím se vstupem do EU postupně vymazaly. Zůstaly jen ty vizuální

„Před 20 lety jsme ještě přejižděli hranice. Já jsem jezdil ze Železné Rudy, tehdy jen do Bavorské, tři kilometry, ani ne. I tak tam ta hranice byla. Nejistota, jestli bude pracovní povolení, jestli nebude... Ale nějakým způsobem už tady ten život fungoval velmi dobře,“ vzpomíná Jan Mosinger.

Čtěte také

Šumava litera cení přeshraniční vztahy. Hitler knihy nesnášel, místní tradici přiškrtil, říká spisovatel Sichinger

V Bavorské Rudě bydlí Mosinger hned za hranicí, hraniční kámen má na dohled. „Oficiálně asi tak 200 metrů, neoficiálně třicet. Přes jez na potoce vede hranice. Co by kamenem dohodil,“ líčí.

České osídlení

Zatímco v Praze vybuchovaly ohňostroje a lidé odpočítávali vstup Česka do Evropské unie, na hranici si celníci balili nádobíčko a přemýšleli o budoucím zaměstnání. Jinak si Jan Mosinger ničeho dramatického na hranici nevšiml.

„Náhlá změna to úplně nebyla, že by to bylo ze dne na den. Bylo ale vidět, že se ty dvě strany začaly víc propojovat, otevírat. Začala tady vznikat nová komunita, kdy se přestalo koukat vyloženě na to, kdo je z jaké strany, protože se ty strany začaly vzájemně promíchávat,“ popisuje současný zastupitel Bavorské Rudy.

Kromě něj tu bydlí zhruba stovka Čechů, tedy desetina obyvatel města. „Co se týče majitelů různých nemovitostí, rekreačních a dalších podobných, tam jsme asi na jedné čtvrtině,“ dodává Mosinger.

Čtěte také

Čeští pendleři jsou zhýčkaní, za práci v Německu chtějí víc, než mají lékaři, tvrdí znalci poměrů z Chebu

Mezi stále obyvatele patří i Iveta s Jindřichem a třemi dětmi. Doma se prý cítí v obou zemích, ovšem v Bavorské Rudě si koupili dům za peníze, které by jim na české straně nestačily ani na chatu. „Už na to ale přišli všichni, takže už ceny stoupají i v Bavorské Rudě,“ poukazuje Iveta.

(Ne)viditelná hranice

Místní sice už hranici moc nevnímají, stále však existuje. Na přechodu s cedulí Česká republika - Německo jsou dva malé kontejnery, ve kterých sedávají policisté a namátkově kontrolují.

„Já na ně vidím přímo z okna. Ač se jeví, že tam jen sedí a koukají si po svém, tak když přijede zajímavý objekt, tak si ho zastaví a zkontrolují. Funguje to velmi dobře, mají podle toho i úspěšnost,“ všímá si Mosinger.

Na hranici i po 20 letech upozorňují především vizuální rozdíly. Kdo přijede z upraveného Bavorska na českou stranu, toho přivítají trpaslíci, tržnice a kasino. Kdy tyto atrakce definitivně zmizí, kdo ví.