CERMAT není schopen vyzkoušet testy předem na dostatečném počtu žáků, kritizuje ředitel EDUin

V testech na čtyřleté maturitní obory měli žáci v češtině správně přes 55 procent otázek, v matematice necelých 40 procent, což je o 5,5 procentního bodu méně než loni. U víceletých gymnázií byl propad úspěšnosti v matematice ještě výraznější. Byly letos testy těžší? 

„Testy se snažíme dělat každý rok se srovnatelnou obtížností, samozřejmě je na zamyšlenou, proč vznikl takový rozdíl,“ uznává ředitel společnosti CERMAT Miroslav Krejčí. „Pravděpodobně to bude kombinace více různých příčin a připouštím, že nějaké úlohy v testech asi byly těžší, než jsme původně plánovali,“ dodává.

Zrušení jednotných zkoušek?

Někteří experti na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy – nejsou spravedlivé, protože některým dětem předtím rodiče zaplatí přípravné kurzy, což je ptoom zvýhodňuje před těmi, kteří na takové kurzy nemají finance. „Je velká neznámá, co by bylo, kdybychom přijímací zkoušky zrušili,“ namítá Miroslav Krejčí.

„Přijímačky tvořené CERMATem jsou jasně definované, prdikovatelné, všichni vědí, co se mají učit. Pokud bychom se vrátili do doby, kdy jednotné přijímačky nebyly, každá škola by si dělala svoje vlastní přijímačky, a nikdo by nevěděl,  co na které škole dostane, co by se měl učit.“

Čtěte také

Řada uchazečů pod čarou za pár dní může být přijata, je potřeba zachovat klid, říká ředitel

„Pokud chceme rozlišovat děti podle toho, co umí nebo jak jsou schopné, vždycky nějaké testy budou. Dokud nebude na školách tolik míst, kolik se na ně hlásí dětí, škola si musí podle něčeho vybrat,“ předestírá Krejčí.

„Testy jsou koncipované nejenom na vědomostní bázi, ale i například čtenářské gramotnosti, porozumění textu, na logickém myšlení,“ souhlasí s podobou přijímacích zkoušek ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.

Pod čarou

Největší přetlak zájemců o studium na střední škole je tradičně na gymnáziích, letos hlavně u víceletých. Většina uchazečů například na Gymnázium Nad Štolou neuspěla. Má smysl podat odvolání? „Podává se buď v případě chyby – školy nebo CERMATu, nebo pokud se dítě umístí těsně pod čarou tak, aby na něj došla řada, protože ne všichni přijatí odevzdají zápisový lístek,“ přibližuje Schejbalová.

„Každoročně 20 až 25 žáků pod čarou do čtyřletého gymnázia na dovolání přijímám. To znamená, že pokud se u nás dítě umístí do 100., 120. místa, má šanci a možnost odvolání podat,“ dodává ředitelka.

Následky covidu

„Stále jsme se ještě nevyhrabali z důsledku covidu a distanční výuky. Spousta dětí má ohromné problémy psychické a psychologická a psychiatrická péče jsou totálně přetížené,“ zdůrazňuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Čtěte také

Školy si samy maturity organizovat nechtějí. Cermat proto zůstane, krotí spekulace po odvolání ředitelky ministr školství Gazdík

Celkem výrazně klesla úroveň v matematice, podle Miroslava Hřebeckého to ale nelze dobře srovnávat. „Na každoroční srovnání, jestli se děti zhoršily nebo zlepšily každoročně upozorňuji, že na to, abychom toto mohli predikovat a později analyzovat, bychom museli mít navzájem srovnatelné objekty – testy i studenty.“ Kritizuje také, že testy společnosti CERMAT mají rezervy: „CERMAT není schopen otestovat testy na dostatečném množství žáků tak, aby to bylo předem dobře opilotované. Pilotuje se na několika desítkách žáků, přitom odborníci upozorňují, že aby to bylo opravdu validní, mělo by to být alespoň 600 žáků, a toho zdaleka neodosahujeme.“

Co dalšího by se dalo změnit v přijímacích zkouškách na střední školy? „Zrušme povinnou 60procentní váhu, protože některé školy to stejně nepotřebují a vybraly by si i podle jiných kriétií. Nejde o to rušit testy od CERMATu, jde pouze o to, aby nemusely být povinné.“ navrhuje Hřebecký.