Budoucí podoba Francie a vliv migrace obyvatel

Jan ŠMÍD:
/Nesrozumitelné/, tak bychom mohli označit Marseille a klasickým příkladem integrace může být vyhlášené fotbalové mužstvo, místní Olympic. Fotbalisty čistě francouzského původu byste spočítali na prstech jedné ruky, většinou zde hrají děti přistěhovalců. Fotbalisté, kteří vyrůstali na předměstí buď v samotné Marseille nebo v jiných velkých francouzských měst. Není žádná náhoda, že právě Marseille bude v roce 2013 evropským městem kultury. Takhle bude zřejmě vypadat Evropa budoucnosti, jako fotbalový Olympic Marseille.

Julius SIMON:
Je tu hodně hráčů, kteří jsou odjinud, jiného původu. Fotbal je tady opravdu zrcadlem společnosti, hodně hráčů tmavé barvy pleti, další jsou z Magrebu, ale i z jiných zemí. Pro mnoho mladých kluků je nejlepším příkladem Zidane, který vyrůstal v skromných poměrech, jako /nesrozumitelné/ přistěhovalců a stal se symbolem spojení kultur. Mnoho mladých má podobný sen jako on.

Jan ŠMÍD:
Říká Julius Simon, jeden z fotbalových příznivců místního týmu. A vztah mezi klubem a obyvateli Marseille vystěhuje Mario Albano, novinář z místního listu La Provence.

Mario ALBANO, novinář listu La Provence:
Na rozdíl od /nesrozumitelné/, kde najdete mnoho extremismu, je Marseille velmi tolerantní. V ochozech můžete vidět vlajku s portrétem Che Guevary, je to opravdu hlavní město imigrace. Když tu hrál Vachoušek, mohli jste v ochozech vidět českou vlajku, dnes tu vidíte vlajku Alžírska, Anglie, takže s otevřenou náručí vítáme lidi všech zemí a všech ras.

Jan ŠMÍD:
Říká Mario Albano. Na jedné straně tolerantní město, na druhé straně zásadní rozpor v preferencích voličů. Le Penova Národní fronta je nejsilnější právě v Provence. Jak velkou roli bude hrát imigrace ve volbách do Evropského parlamentu? Mohou ze současné debaty těžit extremisté? Ve Francii se v těchto dnech mluví o tom, zdali začít uplatňovat kvóty na přijímání zástupců menšin do různých profesí a zdali přistoupit k takzvané výběrové imigraci, což znamená, že nebudou přijímáni plošně všichni žadatelé o azyl, ale především ti, které společnost v nejrůznějších profesích potřebuje. Podobný postoj zastává polovina Francouzů.

osoba:
Ne, nemyslím, že je potřeba zastavit přistěhovalectví, je to součást naší kultury, ale je třeba výběru, stanovit určité bariéry a vybírat podle profesí nebo určitých kritérií, kam by mohla patřit třeba imigrace z politických důvodů.

Jan ŠMÍD:
Soudí tato Pařížanka. Nicolas Sarkozy vyhrál podle mnohých volby i proto, že slíbil řešit situaci na předměstí, slíbil zastavit neregulované přistěhovalectví, svou politikou navíc výrazně oslabil extrémní pravici, které vzal hlavní téma, neobávají se Francouzi toho, že Evropa může řešit téma přistěhovalectví za ně?

Jacques RUPNIK, politolog:
Žádná země Unie dneska nemůže dělat imigrační politiku sama, protože když máte otevřené hranice se svými sousedy, třeba pro Francii se to týká, Itálie nebo Španělsko, tak i vy můžete vyskakovat každý den jak vysoko chcete a mluvit o imigrační politice, pokud vaši sousedi ji nebudou dodržovat tu samou, tak bude k ničemu, protože, jak známo, ten tok imigrační z jihu přichází přes Itálii a Španělsko do Francie, tudíž Francie ví, že musí mít imigrační politiku v evropském kontextu, to mimochodem bylo jednou z priorit jejího předsednictví na podzim.

Jan ŠMÍD:
Soudí politolog Jacques Rupnik. Volby do Evropského parlamentu mohou ukázat, zdali právě společná imigrační politika Evropské unie je pro Francouze přitažlivá či naopak, zdali na straně zejména xenofobnějších Francouzů vzbuzuje spíše obavy.

Jacques RUPNIK, politolog:
Evropa každý rok vstřebává milion a půl nových přistěhovalců, milion a půl. Je to víc, než Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, tedy země, které jsou tradičně imigračními zeměmi, než všechny dohromady.

Jan ŠMÍD:
Z Marseille a Paříže Jan Šmíd, Český rozhlas.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.