Budete mít luft! Slovenské národní divadlo připomíná pogrom na romskou osadu v roce 1928

„Nejdřív musím udělat reklamu českému historikovi Pavlu Balounovi, který o celé této kauze napsal studii, erudovanou, sofistikovanou. A zjistil jsem, že těch podkladů je o mnoho víc, než jen to na internetu, protože ta studie čerpala právě ze státního archivu, který se nachází na Slovensku v malém městě Bytča. Tak jsem se tam vydal, požádal jsem o všechny materiály k té kauze a už jsem se ocitl ve víru mnoha textů a obrazového materiálu,“ popisuje režisér hry Pavol Viecha.

Před lety se seznámil s tzv. Pobedimským masakrem, jež se odehrál téměř před sto lety na Slovensku. Tato tragédie ho inspirovala k tomu, aby ji zrekonstruoval a představil široké veřejnosti prostřednictvím divadelní inscenace.

Rovnoprávné soužití?

Jakmile jsem věděl, že mám textový podklad, ze kterého můžu vycházet, že ten textový podklad můžeme využít, že na to neexistuje nějaká právní licence, a že to je odtajněné Slovenskou republikou, přišlo relevantní tu událost umělecky zpracovat. Netušil jsem ještě jakým způsobem, ale přišlo mi fascinující to vůbec vyzkoušet.

Během procesu tvorby divadelní hry režisér Pavol Viecha podnikl návštěvu do slovenské vesnice Pobedim. „Ve vesnici stále žijí romské rodiny. A jeden slovenský novinář, který právě psal o tom incidentu, teď také vesnici navštívil – navštívil Romy i majoritu, a ptal se, jak to tam funguje dnes. Z té romské strany si vyslechl, že je to poměrně dobré. No, ale poměrně dobré opravdu neznamená ideální.“

„Když jsem tam byl, viděl jsem – tak jako ve většině slovenských obcí – majoritu a vedle romskou kolonii, která byla sledována kamerovým systémům, který nainstalovala vesnice. To znamená – jasně, že se ti lidé vedle sebe naučili žít, ale na první pohled je jasné, že to není rovnoprávné soužití.“

Otřesení, ale spokojení diváci

Divadelní hra s názvem Budete mať luft! byla vytvořená na objednávku Slovenského národního divadla. „Bylo tedy jasné, kde to budu realizovat. A věděl jsem, s jakými herci můžu spolupracovat.“

I když jsou diváci bezprostředně po představení otřesení skutečností, že se taková událost v roce 1928 na Slovensku skutečně stala, jejich reakce jsou převážně pozitivní.

„Byly různé polemiky o tom, jakým způsobem tak krutý čin z historie zpracovat, ale zůstaly v rovině příjemné tvůrčí diskuze,“ popisuje režisér.

Pavel Viecha spolupracoval na tvorbě divadelní inscenace s romskou umělkyní Emílií Rigovou, což přispělo k autentičnosti a hloubce představení.

Vztah Emílie Rigové k této inscenací byl výrazně větší než je běžný vztah scénických výtvarníků při práci na divadelním kuse. Od začátku to byla autorská výpověď českých tvůrců, a proto Emília nebyla jen osoba, která přinesla scénické návrhy a návrhy kostýmů, ale byla osoba, která spolu se mnou vymýšlela celý tvůrčí koncept,“ dodává Pavel Viecha.