Británie zůstane monarchií, nabízí delší pohled do budoucnosti než republika, míní Bartoň. Je to přežitek, nesouhlasí Pánek
V Británii vrcholí přípravy na sobotní korunovaci Karla III. Chystají se ale i protesty. Odpor zejména mladších Britů vůči monarchii je na rekordně vysoké úrovni. Je důležité, aby Británie zůstala monarchií? „Ano, a zůstane,“ myslí si ekonom Petr Bartoň, který studoval univerzitu v Cambridge. „Monarchie se už přežila a nic by se nestalo, kdyby se z Británie stala republika,“ nesouhlasí Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu a bývalý poradce britských europoslanců.
Bartoň připomíná, že demontování monarchie jako politického systému je součástí debaty probíhající už od začátku království jako takových. Moderní monarchie je ale podle něj úplně jiná, než byly v minulosti absolutistické monarchie. Její výhodu vidí především v tom, že dodává delší a širší perspektivu než republika.
Čtěte také
„Všichni teoretici, nejenom ekonomičtí, ale i politologičtí, se zaštiťují tím, že stát je ten, kdo nám dává dlouhodobý pohled, že my jsme podle nich příliš krátkozrací a potřebujeme nějakou zaštiťovací roveň nad tím vším. Království ale nabízí aspoň na úplném vrcholu, byť symbolickém, mnohem delší pohled do budoucnosti než republika, která vždycky bude omezená jen na čtyři roky,“ vysvětluje hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Pánek s tím nesouhlasí. Omezení doby vlády je podle něj spíše pozitivní, protože to zabraňuje kumulování moci.
„Z hlediska jakýchkoliv liberálních hodnot je nemyslitelné, aby jedna rodina byla navždy nad všemi ostatními a vládla jim, i když vlastně nemá žádnou skutečnou vládnoucí moc. Je to absurdní a je to asi negativní i z hlediska duševního zdraví té rodiny. Když se podíváme na to, co se děje se členy britské rodiny, musíme říct, že to asi není nejlepší život,“ soudí ředitel Liberálního institutu.
Čtěte také
Právě problémy, kterým královská rodina čelí, ale podle Bartoně demonstrují, jak je moderní a inkluzivní.
„Čelí úplně stejným problémům jako běžný člověk. Máme tam rozvody, nevěry a to v podstatě ukazuje, že se s nimi dokáže nějak vypořádat, než když se snažíme každé čtyři roky zvolit toho nejčistšího, toho nejideálnějšího z nás. A potom budeme zklamaní, když nedospěje k těm ideálům, protože je také z masa a kostí. Takže královská rodina si na nic nehraje a naopak se snaží být vzorem v tom, jak reálné problémy řeší,“ naznačuje.
Boj o moc
V britské monarchii podle něj nechybí ani střídání politické moci.
„Veškeré rozhodování o čemkoliv důležitém se dneska dává do vínku vládě jako takové. Ale celá historie britského království ukazuje velký boj o moc mezi parlamentem a vládou. Už od roku 1308 nemůžeme o Británii mluvit jako o absolutní monarchii, protože už tehdy při korunovaci král přísahal, že bude dodržovat parlamentní zákony, přesněji zákony, které mu dá lid. V ten moment přestal být anglický král nad lidem,“ vysvětluje.
Čtěte také
„A na tom, co se teď v sobotu bude dít – kromě ceremonie, na kterou se tady všichni soustředí –, je vlastně nejdůležitější právě akt přísahy. Kdy král znovu odpřisáhne, že bude dodržovat parlamentní zákony,“ zdůrazňuje.
Pánek připouští, že sedmdesátiletá vláda královny Alžběty II., kterou lidé měli rádi, ukazuje, že v Británii je monarchie příznivější i z hlediska liberálních hodnot. Různé symboly ale označuje za absurdní.
„To, když ze Skotska dovážejí kámen osudu do Westminsterského opatství, aby tam proběhla korunovace krále, který se stane králem, protože se dobře narodil, přece musí každému připadat absurdní,“ naznačuje.
„Ano, stěhování kamene jednou za život panovníka nám může připadat absurdní. Pořád mi to ale přijde méně absurdní než párkrát do roka stěhovat v Bruselu celý parlament,“ reaguje Bartoň.
Dlouhověký pohled
Pánek podotýká, že pro život lidí není důležité, jestli hlava státu sedí na Pražském hradě nebo je králem s korunou na hlavě. Důležité je podle něj, jak systém funguje.
„V Británii funguje dobře, je to bohatá země s občanskými svobodami. Monarchie ale historicky nemají dobré výsledky. I proto byly nahrazovány republikami. Naposledy se britského monarchy zřekl Barbados v roce 2021. Spojené státy si tím prošly v roce 1776, Irsko před 100 lety. Určitě je to možné i pro Velkou Británii,“ míní ředitel Liberálního institutu, který byl i poradcem britských europoslanců.
Čtěte také
Podle Batoně je ale monarchie pro Spojené království, pro Commonwealth, pevným prvkem ve vlastní identitě.
„Zásadním. Ale nemyslím si, že čistě jenom z toho, že to je pohádkové království, kam se turisti jezdí dívat na ceremonie apod. To milují Američani, paradoxně ti, kteří to v roce 1776 zavrhli,“ usmívá se.
„To, že máme v Londýně staré krásné baráčky, je dáno tím, že to království má právě ten dlouhověký pohled. U nás minimálně v době republiky za minulého století byla významná pozemková reforma nějakého typu. Každých 20 či 30 let, každou generaci přišla nová vláda, nový režim a všechno smetl. A tady máte zemi, která proti své vůli nezažila invazi již téměř tisíc let, tím pádem nehrozí, že vám kdokoli zpochybní vaše vlastnictví,“ naznačuje.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
