Boj o pískovnu

Těžba písku v oblasti, která patří stále ještě k tomu lepšímu, co v přírodě na severu Moravy zbylo, je trnem v oku už několik let. Podnikatel Peřinka založil společnost Bělská pískovna a skoupil pozemky na budoucím dobývacím prostoru. Pak se ale obměnili obecní radní a situace se obrátila.

Současný starosta Karel Krupa zorganizoval petici. Výsledek? Drtivá většina obyvatel pískovnu za svými domy odmítá. V loňském roce se obec ozvala. Nejen tím, že místní lidé zaplavili ostravský Obvodní báňský úřad.

Karel Krupa, starosta Bělé: Koncem srpna jsme odevzdali znalecké posudky, tzv. rozptylovou studii a studii hluku. Oba dva znalci ve svých závěrech upozorňují na překročení hygienické normy.

Starosta Krupa vytahuje zřejmě nejspornější trumf. Nepovolí těžké důlní technice nebo nákladním vozům projezd.

K dobývacímu prostoru vede jediná průjezdná cesta, kterou obec spravuje. I přesto ale Obvodní báňský úřad povolení k těžbě vydal s dodatkem, že se to musí vyřešit.

Karel Krupa, starosta Bělé: Jak lze povolit stavbu, když k té stavbě nemáme dojezd. Zhruba 12-15 m chybí na státní komunikaci.

Obec trvá na svém. Auta s pískem nepustí. Proti tomu nic nenamítá ani okresní úřad.

Karel Krupa, starosta Bělé: V případě, že tam zjistíme vozidla, která jsme nepovolili, okamžitě informujeme Policii ČR a žádáme o zákrok.

Karel Peřinka ze společnosti Bělská pískovna kroutí hlavou. Snahu nepustit auta s pískem, zatímco například zemědělské stroje ano, považuje za protiprávní. Navíc, když podle jeho posudku nehrozí žádné riziko.

Karel Peřinka, podnikatel: Mezi obcí a vlastním těžebním strojem bude vysoká stěna 25-30 m. Hluk tam nepůjde, prach nebude, protože ten písek se těží a je vlhký. Máme podrobné rozbory, takže víme, jaké jsou tam prašné podíly. Prakticky bude hned po těžbě docházet k rekultivaci, to znamená ozelenění, takže tam z toho prašnost být nemůže.

Co se týče silnice, obec si podle něho nemůže dělat co chce, i když je správcem. Obě strany se přitom opírají o tzv. silniční zákon.

Karel Peřinka, podnikatel: Je to komunikace, která patří pod veřejné komunikace a tím se to vyřeší. Zatím jednáme na obou dvoustranách.

Vlasta Štefanidesová je obyvatelkou Bělé a zároveň se podobné problematice věnuje na Vysoké škole báňské. Nechápe věrohodnost posudku bělské pískovny.

Vlasta Štefanidesová: Prašnost byla spočítána z obsahu 2,5 % prašných částic a z prašné plochy 4 ary. Na jiných stránkách tohoto dokumentu se uvádí podíl prašných částic 4,5 %, na další stránce 15 % prašných částic a na další stránce uvádí až nad 50 % prašných částic. A na základě těchto nesrovnalostí jsme nechali udělat vlastní znalecké posudky soudních znalců.

Jak dopadla konfrontace s těmito údaji?

Vlasta Štefanidesová: Soudní znalec z oboru prašnosti dokázal překročené hygienické limity a nedoporučuje otevření pískovny v těsné blízkosti obce.

Český báňský úřad nakonec rozhodnutí ostravského úřadu nepotvrdil a vrátil k přepracování.

Tomáš Šmolka, předseda ostravského báňského úřadu připustil, že výklad zákona rozhodne. Zároveň si ale nemyslí, že obec rozhodně zvítězí.

Tomáš Šmolka, Báňský úřad Ostrava: To je otázka, jak tam byl zákon o komunikacích aplikován. Podle zákona je nutno, aby ty komunikace byly pro použití poskytnuty každému, kdo má zájem o přepravu.

V Bělé se už rok hraje dosti vysoká hra. Hra nervů a odborných přestřelek. Jedni nechtějí mít za humny důlní stroje, druzí usilují o legální podnikatelské podmínky. Zdá se, že má zatím navrch obec, která 12 m silnice nepustí.

Záleží teď na novém posouzením ostravským báňským úřadem a na schopnosti právníků. Starosta Krupa otevřeně říká, že už se nebojí ničeho.

Karel Krupa, starosta Bělé: Jsme připraveni využít veškeré zákonné kroky, abychom naše kvalitní životní prostředí uchovali pro naše děti v takovém stavu minimálně, jako je dneska.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.