Příběhy babyboxu. Jak se odloženým dětem daří v nových rodinách?
Zakladatel babyboxů: Děti bývají i nahé, nevykoupané. Některé ženy si odložení dítěte rozmyslí
Celkový počet odložených dětí za 19 let fungování babyboxů v Česku? 262. Zakladatele Hesse to netěší. Když projekt chystal, čekal jedno odložené dítě za pět let.
Jsou dnes babyboxy stále potřeba a v takovém počtu?
Víte, když je maminka, která porodí někde v terénu a nemá auto s klimatizací a auto s navigací, tak myslím, že je vděčná, když je ten babybox co nejblíž. Takže jsou potřeba. V Praze je jich pět, to je, mám dojem, až příliš vysoké číslo, no ale těch 47 pražských odložených nechtěných děťátek zase svědčí o tom, že jsou potřeba.
Čtěte také
Na babyboxech jsou informace o tom, kam se můžou maminky v nouzi obrátit, aby se dítěte nemusely vzdát. Visí tam i vaše telefonní číslo Ludvík Hess. Rozmlouváte někomu, když vám zavolá, odložení dítěte?
Ano, rozmlouvám. Když mi zavolá před odložením, tak rozmlouvám, ale kolika jsem jim to rozmluvil, to skutečně nevím. Ale když mi zavolají před odložením, tak rozmlouvám.
Já nemám zájem na tom, aby byly odkládané další děti, za 19 let je 262 dětí příliš mnoho.
Vy jste předsedou Nadačního fondu pro odložené děti STATIM, to znamená latinsky ihned. Zájemkyním nabízíte i bydlení v azylových domech, mají o to zájem?
Maminky dávají přednost svobodě než životu v azylovém domě. Ale v každém případě u mě na zahradě stojí dva azylové domky, vybavené a vytápěné a připravené maminky přijmout. Ale že by se maminky hrnuly proudem, tak to zase ne. Mají raději svobodu.
Matky děti odkládají kvůli sociálním, psychickým a rodinným důvodům. Můžete zmínit nějakou situaci?
Někteří rodiče, dokonce takové mamince, která přijde domů s děťátkem, řeknou: Hele, nedokážeš se postarat sama o sebe a ještě budeš mít tady dítě.
To, že rodiče své vnuky a vnučky nechtějí mít se svými dcerami doma, to je celkem běžná záležitost. Pro mě nepochopitelné, ale ony jsou vztahy vůbec nepochopitelné.
Čtěte také
Další situací je, když matka dítě do babyboxu odloží a po pár dnech si krok rozmyslí. Bylo jich za 18 let asi pět.
Ano, s takovými maminkami mluvím. Není jich moc. A byly úspěšné, obrátily se na mě s prosbou o pomoc a já jsem jim samozřejmě pomáhal. Protože mým zájmem není to číslo 262 navyšovat.
Nejstaršímu odloženému dítěti do babyboxu byly skoro dva roky a už chodilo a žvatlalo. Byl to Pelhřimov a rok 2019. Chlapeček měl deset kilogramů a dostal dočasné jméno Karel. Další zarážející příběh je situace Tobiáše, který se dostal do babyboxu hned dvakrát. To jde o rok 2022, kdy ho matka odložila s rodným listem. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) rodinu proto musel vyhledat a dítě svěřil do péče babičky. A nejspíš ta chlapečka odložila podruhé. Konkrétní důvody odložení většina dětí ani jejich adoptivních rodičů nezná. Dopis s vysvětlením mělo u sebe v babyboxu jen pár novorozenců, že?
Je to výjimka, není to běžné. Výjimečně něco u sebe mají a dokonce mají u sebe pleny třeba, ale je to tedy skutečně spíš výjimka.
Některé děti jsou odložené nahé, některé děti jsou ještě nevykoupané, jsou odložené doslova tak, jak se narodily.
Jsou děti s pupečníkem podvázaným tkaničkou od bot, ale také mám děťátko, které má pupečník zavázaný instalatérským konopím. Tatínek byl instalatér.
Dopis u sebe měla sedmiletá Johanna z Příběhů babyboxu nebo vůbec první odložené dítě do babyboxu v Česku Soňa. V únoru jí bylo 18. Je z dvojčat. Její matka v dopise napsala, cituji: „Mít dvojčata a být zároveň matka samoživitelka není lehké. Je mi u srdce těžko, ale vidím, že bych to neutáhla.“ Matka vložila v roce 2006 do pražského babyboxu i Sonin rodný list a OSPOD ji proto vyhledal.
Rodný list, to bylo u prvního děťátka, u Soničky, odložené v roce 2006, do babyboxu v Hloubětíně.
K tomu, aby byly odkládané děti s rodnými listy, maminky nevyzývám. Pořádek je dobrá věc, ale v tom případě je babybox zbytečný. Protože to mohou jít rovnou na OSPOD.
OSPOD musí rodiče samozřejmě oslovit a vyzvat tomu, jestli si to nechtějí rozmyslet. Zrovna jak se tomu stalo se Soničkou. Maminka si to rozmyslela, a pak ji zase odevzdala. Komplikovaná záležitost.
Čtěte také
Někteří adoptivní rodiče vám posílají fotky dětí, děkovné e-maily nebo o Vánocích cukroví. První děti odložené do babyboxu jsou nebo budou do konce roku plnoleté. Dostali dočasná jména Sonička, Lenka, Toník, Adam a Ludmila. Potkáváte některé děti osobně?
S některými z nich se vídám, některé z nich se na mě dokonce přišly podívat a některé z nich mi dokonce darovaly obraz.
Někteří rodiče, kteří mají děti z babyboxu, jsou v kontaktu. Jde asi o 15 rodin. Vyměňují si zkušenosti, třeba kdy a jak s dítětem o babyboxu začít mluvit. Starší děti si o tom, jaké to je neznat svůj původ, už popovídaly. Co o tom víte?
Organizují se sami. A dnes jim dává internet tu možnost. Už mají dokonce nějaký spolek. Ale to já neorganizuju a jenom s těmi, kteří mě oslovují přímo, se sejdu a vídám.
Pokud chcete reagovat na rozhlasový seriál Radiožurnálu Příběhy babyboxu, můžete napsat autorce na e-mail: veronika.hlavacova@rozhlas.cz
V případě, že se Vás babyboxy týkají – máte adoptované dítě z babyboxu nebo jste přímo z babyboxu – můžete se ozvat Evě, mámě tříletého syna Vítka z babyboxu. Buduje komunitu rodin, které spojuje právě téma babyboxu. Cílem je sdílet zkušenosti a hlavně ukázat dětem, že v tom nejsou sami. Email: babyboxrodiny@gmail.com
Související
-
Deníky adopce. Co obnáší adopce dítěte a jak dlouho trvá celý proces?
Lenka a Tomáš nemůžou mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. V novém časosběrném seriálu jsme zmapovali celý adopční proces od podání žádosti až po převzetí dítěte.
-
Deníky adopce 2. Jaký byl pro Lenku a Tomáše první rok s osvojeným synem?
V časosběrném seriálu Radiožurnálu navážeme na seriál Deníky adopce – příběh o Lence a Tomášovi z Ostravska, kteří si před rokem osvojili syna Tobiáše.
-
Mámou potmě V: Alena s Šarlotou oslavily čtvrté narozeniny, společně vaří i čtou
Už pátým rokem sledujeme život nevidomé mámy Aleny. Celý týden v seriálu Mámou potmě uslyšíte, jak se tahle holčičí dvojice měla v roce 2023.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.