Asi na třetinu epileptiků léčba vůbec neúčinkuje. Jsme tu proto, abychom jim pomohli, říká odborník zkoumající chování mozkových buněk

12. únor 2018
Mozek

Dnes je Mezinárodní den epilepsie. S tímto do jisté míry tajemným onemocněním nervového systému, které charakterizují opakované záchvaty, se v Česku léčí okolo 75 tisíc pacientů. Na tom, jak jim lépe pomoci, pracuje také Přemysl Jiruška z vědeckého týmu Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd. Ve studiu Radiožurnálu si s ním povídal Vladimír Kroc.

Jak se epilepsie projevuje a co se při ní děje v mozku?

„Typickým projevem epilepsie jsou spontánní a opakované záchvaty, při nichž dochází k přechodné poruše funkce mozku, která se projevuje nadměrnou aktivitou velkého množství nervových buněk.“

Zabýváte se zkoumáním příčin epilepsie. Co tedy spouští charakteristické záchvaty?


Zajímá nás, co se děje v buňkách mozku těsně předtím, než k záchvatu dojde.

„Epilepsie má své příčiny a záchvaty mají své příčiny. Vědecký tým z oddělení Vývojové epileptologie se zaměřuje na zkoumání mechanismů zodpovědných za vznik záchvatů. Zajímá nás, co se děje v buňkách mozku těsně předtím, než k záchvatu dojde. Na tyto buňky je potřeba se zaměřit, abychom byli schopni záchvaty potlačit.“

„Naše kolegy pak zajímá, a to je také důležité, proč vůbec epilepsie vzniká. Její příčinou může být úraz mozku, mozkový nádor nebo nějaké vrozené vývojové vady. Ovšem u někoho úraz mozku epilepsii nevyvolá, u někoho naopak ano. V mozku se tedy musí odehrát nějaké změny, které vyústí v to, že normální, zdravé buňky se přemění v neposlušné epileptické.“

Čtěte také

Jak byste popsal rozdíl mezi zdravým a epileptickým mozkem?

„V části epileptického mozku, které říkáme epileptické ohnisko, jsou zmiňované patologické neurony, které čas od času generují přehnanou aktivitu. Dále se může stát, že přestanou fungovat neurony zodpovědné za správnou funkci mozku. Buď zaniknou, nebo se unaví tím, jak se stále snaží držet patologické chování jiných nervových buněk na uzdě. Pak může dojít k záchvatu.“

„U epileptických neuronů byl také popsán špatný energetický metabolismus – nejsou schopné zvládat vyšší energetické nároky. I tyto děje predisponují epileptický mozek ke vzniku záchvatu.“

Jak se daří v současnosti epilepsii léčit?

„Epilepsii je možné léčit asi u dvou třetin pacientů. U některých pacientů epilepsie po určité době vymizí, u některých dětí dokonce ani není potřeba nasazovat léčbu. Část pacientů naopak vyžaduje celoživotní léčbu. A na poslední třetinu pacientů bohužel léčba vůbec nezabírá.“

Čtěte také

„U části z nich je určitou léčebnou možností je chirurgické řešení, kdy se patologická tkáň odstraní. Stále ale zůstává poměrně velká skupina, na kterou léčba neúčinkuje. A to je motivace pro nás vědce, abychom přišli s novým objevem a těmto lidem pomohli.“

  • Věda
  • Reportáž