Archivní nahrávky z invaze 21. srpna 1968. Poslechněte si reportáže z období Pražského jara
Chodbami, redakcemi i studii se začala plížit normalizace. Nové vedení se distancovalo od vysílání v roce 1968
Po invazi vojsky Varšavské smlouvy do Československa byli představitelé země v čele s Alexandrem Dubčekem odvezeni do Moskvy. Třídenní jednání skončilo takzvaným Moskevským protokolem, který podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. Sověty nadiktovaný dokument znamenal popření idejí Pražského jara a otevřel cestu k normalizaci, která ovlivnila i vysílání Československého rozhlasu.
„Stále otevřenější a stupňovaný antisovětismus vedl ve vybičované atmosféře vášní a všeobecné hysterie zákonitě k vyvolání nacionalistických nálad a tím objektivně k podpoře nejtemnějších kontrarevolučních sil v zemi. Rozhlas tak přispěl k tomu, že československý lid byl dezinformován, zmaten, oklamán a podveden.“
5. listopadu 1969 zaznělo v éteru prohlášení nového vedení Československého rozhlasu. Četl ho Vladimír Fišer – stejný hlasatel, který jako první v srpnu 1968 oznámil invazi vojsk Varšavské smlouvy.
Čtěte také
„Když tohle čte, tak si můžeme všimnout toho autentického zápalu. Toho s jakou energičností to vlastně čte a jaký tomu dává podtext svým hlasem. A uplyne necelý rok a půl a Vladimír Fišer, tentýž hlasatel. A já si osobně myslím, že to není náhoda, čte prohlášení nového vedení Československého rozhlasu,“ upozorňuje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.
„A když ty dvě nahrávky porovnáte, tak si uvědomíte, jak to druhé, rok a půl poté, jak Vladimír Fišer, který to opravdu s mikrofonem uměl, jak to čte kovovým, nezúčastněným hlasem a nejradši by v tom studiu nebyl.“
„Postoj pravicových oportunistů v Československém rozhlase, nepřátelství socialismu a skutečným zájmům lidu do srpna zastíraný nejrůznějšími slovními obraty, se projevil v koncentrované a otevřené podobě v srpnovém vysílání roku 1968.“
Za jakých okolností musel Vladimír Fišer prohlášení přečíst, není jisté. „On mi v podstatě řekl, že si to nepamatuje. Ale lze si představit vzhledem k tomu, že Vladimír Fišer potom v rozhlase zůstal i za normalizace, že přišli, dali mu ten text a řekli: Vladimíre, buď tohle anebo zítra nechoď do služby. A on tu profesi fakt miloval. Což ho sice neomlouvá, ale vysvětluje to jeho rozhodnutí,“ přibližuje dramaturg Tomáš Černý.
Čtěte také
Kormidlo se otočilo
Když se v dubnu 1969 stal generálním tajemníkem komunistické strany Gustáv Husák, ideové kormidlo se definitivně otočilo. Do rozhlasu nastoupili na vedoucí pozice lidé, kteří byli proti Pražskému jaru. Chodbami, redakcemi i studii se začala plížit normalizace. I tady během prověrek museli zaměstnanci odpovídat na otázku, zda souhlasí s intervencí vojsk Varšavské smlouvy.
„A ten Vladimír Fišer, jak vím ze vzpomínek pamětníků, dokonce šel tak daleko, že na nějakém velkém shromáždění ve studiu číslo 1 mezi rozhlasáky si posypal hlavu popelem tak říkajíc a vlastně řekl, že to byla chyba, že toho 21. srpna před druhou ráno přečetl to prohlášení tehdejšího vedení komunistické strany. A tak v rozhlase zůstal, ale ta cena za to byla no... jedna kolegyně mluvila až o fyzické nevolnosti, kterou při tom cítila.“
„Na základě dnešních znalostí a v souvislosti s odvoláním řady stranických a státních dokumentů z roku 1968, se nové vedení jak svou každodenní prací, tak i tímto prohlášením, co nejrozhodněji distancuje od vysílání rozhlasu v roce 1968 i později.“
V nedělním dílu seriálu připomeneme, jak vypadalo normalizační vysílání, které ukončila až Sametová revoluce.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
