Americký folkový revival

Označení folková hudba už se natolik vžilo, že všichni tak nějak tušíme, co to je, ale možná nevíme, kde se vzalo. Vzhledem k tomu, že český folk především navazoval na americký folkový revival 60. let, bylo by dobré si tuto dobu a její protagonisty trochu přiblížit. A hlavně ono nevyjádřené náboženství, o které nám v tomto žánru hlavně jde. Nevyjádřená religiozita pramenila z nejvlastnějších kořenů amerického folku neboli americké lidové písně. Angličtina totiž nerozlišuje folk a folklor, a tak termíny jako folk, folková hudba a podobně zde označují lidovou hudbu a přeneseně i umělou písňovou tvorbu, která na tyto kořeny navazuje.

Americký folkový revival se jako umělecký žánr začal formovat ve 30. letech 20. století. To souviselo s levicovým sociálně politickým programem New Deal a se zájmem o lidové vrstvy a jejich problémy. K rozmachu folku přispěla i druhá světová válka, jež přinesla návrat k původním americkým hodnotám a masový ohlas lidových písničkářů, jako byl třeba Woody Guthrie. A u něj se teď zastavíme. Ocitáme se na americkém středozápadu 30. let minulého století, kde zuří prachové bouře a vyhánějí zemědělce z půdy vyschlé vlivem špatného počasí ale i volby špatných plodin, které se do této oblasti nehodily. Vzniká tak souvislý proud vystěhovalců miřících ze středozápadu do Kalifornie, prchajících nejen před důsledky ekonomické zkázy, ale mnohdy i před smrtí. A ve vystěhovaleckých táborech právě Woody Guthrie zpívá o naději, která není z tohoto světa.

Woody Guthrie dál zpívá, jak postupně přišel o všechno a že prach může zlikvidovat jeho tělo i celý svět, ale ne jeho samého, tedy duši. Byla v tom výčitka Bohu, že dopustil takovou zkázu, jakou byla Prachová mísa, ale Jeho moc ani existenci nezpochybňovala. Podobných písní Guthrie složil téměř tisíc sociálně kritických odhalujících nulové možnosti chudých tohoto světa. Patřil k těm, kteří se sami jako lid cítili a nemusel se k lidu přibližovat, lidové křesťanství bylo i jeho vírou, stejně jako byl osud tisíců běženců jeho vlastním osudem. Ježíš mu byl vzorem a zároveň symbolem pracujícího člověka, právě toho, pro kterého nebylo na tomto světě mnoho radostí. Což se nejzřetelněji projevuje v písni Jesus Christ, kterou napasoval na melodii známé lidovky oslavující pistolníka Jesse Jamese.