Alergie na zimu – skutečná porucha nebo mýtus?

V případě alergie na zimu nelze mluvit o klasické alergii. Jde totiž o projevy spojené s fyzikálním působením vnějšího prostředí, říká Jitka Petanová z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Tyto projevy se ale alergickým reakcím mohou velmi podobat. U pěti z deseti tisíc lidí může zima způsobovat takzvanou chladovou kopřivku.

U nealergických spouštěčů alergických reakcí se využívají jiné mechanismy, proto tedy nemáme možnost vyšetřovat protilátky proti chladu, ale ty jiné mechanismy v sobě zahrnují častěji právě buněčné faktory. Projevy potom souvisí s tím, že se objevují hlavně na kůži.Jitka Petanová

Chladová kopřivka ale není běžná, a proto je potřeba vždy vyloučit veškeré jiné faktory, které mohou podobnou vyrážku způsobit. V zimě může být příčinou třeba propocení, nebo nevhodné oblečení.

Když se lidské tělo ocitne ve studeném prostředí, jako první zareaguje cévní systém, který omezí krevní oběh, aby udržel v teple vnitřní orgány. Dochází ale i k aktivaci imunitního systému, která je shodná s aktivací při zánětlivé reakci. Dlouhodobé vystavení zimě může vést k přetížení organismu, kterému pak chybí dostatek energie pro boj s případnými infekcemi.

Hranice snesitelnosti zimy máme každý jinde. Podle Jana Hellera z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se proces reakce na změnu vnějšího prostředí skládá ze stresové podoby následované aklimací, která posléze spěje k adaptaci. „V náročných podmínkách není aklimatizace možná vůbec. V některých případech jsme schopni se aklimatizovat, ale někdo dříve, někdo později,“ říká Heller.