Akce Rok české gastronomie

Testovat restaurace nejde jinak než na vlastní kůži, nebo spíš na vlastní pusu. Navštívili jsme jich několik. Malé i větší, ale všechny v centru města. Tedy tam, kde je největší koncentrace turistů. V restauraci Azyl nás například nechali zápasit se steakem obyčejným nožem namísto ostrého steakového. V Moravské vinárně jsme o osobní zkušenost jednoho z hostů, který byl evidentně vyveden z míry tím, co před něj postavil číšník na stůl.

Návštěvník vinárny: Jak vidíte, objednali jsme si s partnerkou dvojku červeného vína. Každá sklenice je jiná, navíc hodně ošklivá. Hodí se to jako podstavec na svíčku, ale těžko na červené víno.

Jakou byste si tedy představoval skleničku na červené víno?

Návštěvník vinárny: Určitě nějakou hezčí a obě stejné.

Červené víno se pije ze sklenic úzkých, bílé z otevřených, ale v obou případech ze sklenic na stopce. Což rozhodně nebyl tento případ. Mnohem příjemnější byla návštěva jednoho ze symbolů Plzně, Restaurace u Salzmanů. Naše svíčková byla vynikající, nádobí čisté, obsluha vzorná. Spokojeni byli i jiní návštěvníci.

Hosté v restauraci: Tady je velice příjemný oběd, je tady takové to typické prostředí, jak jsme tady v Plzni zvyklí. Spíš tady mladí přátelé z Irska by nám měli říct, jak se jim tady líbí. Já bych se připojila a řekla bych to samé. My jsme sem vzali našeho hosta z Irska, aby právě viděl pravou tradiční kuchyni. A říká, že česká kuchyně mu velice chutná a že je úplně odlišná od té, co zná z domova, z Irska.

Ale restaurace nejsou jenom jídlo a pití, je to i prostředí, v němž se nalézáte. V restauraci U šenku nám sice chutnalo, ale houpaly se pod námi rozvrzané židle, takže jsme lehce trnuli, zda dojíme ještě na stole nebo pod stolem. Stejně jako v ostatních navštívených podnicích nás i tady zajímalo, zda by se tady mohl najíst člověk na invalidním vozíku. A narazili jsme na schod mezi vchodovými dveřmi. Vedoucí František Cipris je ovšem přesvědčen, že to pro vozíčkáře není žádný problém.

František Cipris, vedoucí restaurace: Je to možné, s pomocí, samozřejmě. Ale je to zase otázka kapacity míst s umístěním s vozíčkama. To je další problém, jelikož je dost zúžený prostor s uspořádáním lavic. Ale jinak je možnost.

Ovšem pro vozíčkáře musí být také speciální toaleta. Když jsem se byla podívat u vás na toaletách, tak tam by taky asi vozíčkář nepochodil.

František Cipris, vedoucí restaurace: Je to možné, dámský záchod je vlastně bezbariérový. To znamená, že po domluvě s personálem nebo s někým z party příchozích hostů je možné využít tuto toaletu.

Ovšem tam se s tím vozíkem dostane nanejvýš k těm umyvadlům, dál už jsou šedesátky dveře a museli by ho tam přenášet.

František Cipris, vedoucí restaurace: Jedině s touto šancí.

Tolik tedy naše osobní zkušenost z několika plzeňských restaurací. A jaké zkušenosti mají lidé z České obchodní inspekce? Podle jejího ředitele Václava Havlíka nepatří plzeňské restaurace ke špatným.

Václav Havlík, ředitel ČOI: Ty větší restaurace, které jsou tady stále, jsou to stálice, které přežily všechno to ostatní, se drží na velice solidních úrovních včetně hotelových zařízení.

Negativní zkušenosti však Česká obchodní inspekce taky má. Dokonce některé z restaurací, které jsme navštívili my, jsou podle Václava Havlíka svou nedobrou kvalitou u inspektorů už pověstné.

Václav Havlík, ředitel ČOI: Situace se mírně zlepšila co do stránky dodržování hygieny. Ovšem zůstala stále stejná, pokud se týká předražování kontrolních nákupů.

Jaké jsou v této disciplíně rekordy?

Václav Havlík, ředitel ČOI: Jsou skutečně někdy předražení i rekordní, i když se nám snaží všemožně namluvit, že to bylo přepsáním a podobně. Když máte dva guláše, započítají vám čtyři, tak je to těžko přepsáním, že jo. Rekordní bylo loňského roku 138 Kč v jedné restauraci, kde nám napočítali, co jsme neměli a navíc počítali za normální koňak koňak lepší kvality.

Sečteno, podtrženo. Rok české gastronomie je na svém začátku. Jaký bude, teprve uvidíme. Václav Havlík je optimista.

Václav Havlík, ředitel ČOI: Já bych řekl, že služba bude dobrá, toto jsou skutečně výjimky, když to vezmeme procentuálně. Já věřím, že plzeňští restauratéři si to vezmou k srdci a budou jedni z nejlepších.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.