Afrika v Podkrkonoší. S budováním safari ve Dvoře Králové měl problém Svazarm i včelaři, popisuje zoologický ředitel Hyjánek
Safari Park Dvůr Králové je v Česku jedinečnou zoologickou zahradou, která se věnuje výlučně chovu afrických zvířat. Jako zoologický ředitel tu pracuje Jaroslav Haimy Hyjánek, muž, kterému svět zoologických zahrad není cizí. Pracuje v nich totiž už 23 let. Jak zoologická zahrada vznikala?
Safari ve Dvoře Králové bylo založené v roce 1946, ale pro veřejnost se safari otevřelo až v roce 1989. Tak dlouhá prodleva nebyla podle Hyjánka způsobena fyzickým budováním, ale tvorbou samotné myšlenky, za kterou stál bývalý ředitel Zoo Josef Vágner.
„Dvůr Králové byl původně menší zoologická zahrada, která se soustředila na různé druhy, jak to historicky bývalo. Myšlenka safari parku se začala rodit, když Josef Vágner nastoupil v 60. letech do své funkce. Hodně četl a soustředil se na africký kontinent, protože mu učaroval jeho biodiverzitou, obrovskými stády zvířat,“ nastiňuje Hyjánek.
Najednou přišel Vágner s nějakou otravnou myšlenkou, že to chce sebrat pro zoologickou zahradu, uzavřít a budovat tam své bláznivé safari.
„Získal pak možnost vycestovat do Ugandy. A když byl na své první expedici touto zemí, tak si uvědomil, že by takovouto Afriku mohl vybudovat v Podkrkonoší.“
Samotný vznik safari parku popisuje Hyjánek jako boj. „Četl jsem z historických dokumentů, jak se různě vyjadřovaly pouliční výbory, hasiči, včelaři, Svazarm – i vojákům se to strašně nelíbilo, protože jim zabíral jedno krásné údolí, kam všichni chodili na rande, na procházky, v zimě se tam i lyžovalo ze svahu.“
Čtěte také
„A teď najednou přišel Vágner s nějakou otravnou myšlenkou, že to chce sebrat pro zoologickou zahradu, uzavřít a budovat tam své bláznivé safari,“ glosuje. „Proto tak dlouho trvalo přesvědčit politickou veřejnost a také získat finance, povolení a možnost odletů na africký kontinent, kde bylo třeba se věnovat odchytu jednotlivých zvířat.“
Než Josef Vágner ukončil své expediční aktivity a dovezl dostatečně velká chovná stáda na to, aby mohl reprodukovat zvířata, trvalo to deset let.
Vágnerova myšlenka byla založena na tom, „že se pokusí odchytat chovné skupiny zvířat, umístí je do zoologických zahrad po Evropě. Tam se je naučíme chovat a rozmnožovat. A jakmile dojde ke stabilizaci, jakmile všichni pochopí, že to je přírodní klenot, který může vydělávat finanční prostředky díky turismu a přírodnímu bohatství, že je pak budeme vracet zpátky do Afriky.“
Jak probíhal projekt nosorožců dvourohých východoafrických? Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje Tatiana Čabáková.
Související
-
Ředitel Zoo Praha: Pokud bychom nepostavili expozici Arktida, museli bychom se ledních medvědů vzdát
O transportech koní Převalského do Mongolska, o novém pavilonu goril nebo o plánované expozici pro lední medvědy mluvil v pořadu K věci ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
-
Snížit tropickým plazům teploty? Bylo by to týrání zvířat, říká ředitel Krokodýlí zoo
„Krokodýla můžeme do jisté míry vycvičit – na druhou stranu si nepředstavujme, že krokodýl bude fungovat úplně stejně jako pes,“ popisuje Libor Kopečný.
-
Projekt Odhalení de facto trvá dodnes, naznačuje ředitel zoo Bobek
Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek byl ještě před svým působením v zoo ředitelem Českého rozhlasu Online a Leonardo, také autorem projektu Odhalení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
