20 let uplynulo od rozhovorů u kulatého stolu v Polsku

Martin DORAZÍN:
Dobový filmový týdeník začíná záběry z montáže nejslavnějšího stolu v Polsku, toho, za nímž se vedla jednání, která si plně zaslouží název historická.

osoba:
Nejsou tu rovní a rovnější, k jednomu stolu usedli představitelé vlády i opozice. Až dosud se znali pouze z novin, ve kterých vystupovali v různých rolích, za chvíli budou společně na obrazovkách Evropy i světa.

Lech WALESA, Solidarita:
Ke stolu jsme přišli z vězení a z pod obušků milicionářů. Máme v živé paměti ty, kteří prolili krev za Solidaritu. Naše země je zruinovaná a pracující žijí těžko. Bez Solidarity nebude svoboda. To je pravda, s níž jsme přišli ke kulatému stolu.

Martin DORAZÍN:
Tato slova pak vůdce Solidarity Lech Walesa během devíti týdnů pronesl ještě mnohokrát. Legalizace odborového hnutí byla klíčovým požadavkem opozice na jednání u kulatého stolu. Rozhovorů se účastnilo za vládu i opozici celkem čtyři sta dvaapadesát vyjednavačů. Vládní tým vedený ministrem vnitra, generálem Kiszczakem zpovzdálí řídil jiný generál, Wojciech Jaruzelski, který k tomu Českému rozhlasu řekl:

Wojciech JARUZELSKI:
Výsledky kulatého stolu hodnotím velmi dobře. Ovšem to, co se dělo potom, ne zcela odpovídá našim záměrům, ale to už je jiná věc. Nejdůležitější byl závěr jednání. Je to jako s vaším Zátopkem. Není důležitý start, ale závěr. Samozřejmě, že to bylo velmi obtížné a nejtěžší bylo překonat rozdílné názory, jak mezi tehdejší opozicí, tak v našem táboře. Zdaleka ne všichni chtěli s opozicí jednat.

Martin DORAZÍN:
Připomněl generál Jaruzelski. V dalším rozhovoru pak překvapivě pozitivně hodnotil vývoj po roce 1989.

Wojciech JARUZELSKI:
Líbí se mi, že Polsko je demokratické, i když to možná z mých úst zní divně, jsem velmi rád, že se Polsko stalo členem evropského společenství, že jsme uskutečnili užitečné společenské změny. To ale neznamená, že jsme ze země absolutního zla přešli do země všeobecného štěstí. Je to skutečně lepší Polsko, i když ne všichni budou spokojeni. Jsme ale o krok dál v civilizačním pokroku.

Martin DORAZÍN:
Tato slova iniciátora výjimečného stavu Wojciecha Jaruzelského překvapila jednoho z hlavních aktérů kulatého stolu. Největší tíhu jednání totiž neklidný Walesa svěřil Tadeuszy Mazowieckému.

Tadeusz MAZOWIECKI:
Jsem velmi rád, že Jaruzelski tak mluví, už tehdy pochopil potřebu reforem a když jsem se na podzim 1989 stal premiérem, neházel mi klacky pod nohy, byl vůči mně loajální, rozuměl, že tehdejší systém byl zcela nefunkční. Myslím si, že dnes mluví upřímně.

Martin DORAZÍN:
Polský komunistický režim projevil slabost, která neměla v jiných zemích východního bloku obdobu. Potvrdil mi další významný účastník jednání u kulatého stolu za opozici Jan Litynski.

Jan LITYNSKI:
Komunisté sami dospěli k závěru, že socialismus už skončil. Ani za výjimečného stavu režimu nešlo o naši fyzickou likvidaci. Byli jsme v pracovních táborech nebo ve vězení, ale už se nevraždilo. Výjimečný stav ukázal, že se nedá vládnout jen bajonety a že společnost musí možnost promluvit. Proto souhlasili s kulatým stolem.

Martin DORAZÍN:
Historik Andrzej Garlicki, který se tímto tématem zabývá dlouhodobě, chce poukázat na další důležitý rozměr této výjimečné události.

Andrzej GARLICKI, historik:
Polsko bylo první zemí, v níž byly vytvořeny základny pro nenásilnou změnu společenského řádu. Nebyla to jen prostá výměna mocenských elit, ale změna celého systému. A ta se obyčejně děje formou revoluce. K té u nás nedošlo. Nejen, že nebyla prolita ani kapka krve, ale nebylo rozbito ani jediné okno, a to největší úspěch kulatého stolu.

Martin DORAZÍN:
Jeho důsledkem pak byly červnové volby a na podzim vznik vlády prvního nekomunistického premiéra Tadeusze Mazowieckého. K plné demokracii zbýval ještě kousek cesty, ale změny už byly nevratné. Z blízka z Varšavy Martin Dorazín, Český rozhlas.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.