15 rolí v jednom představení! Pro Miroslava Táborského je groteska Blázinec duševní očistou

Od loňského roku také vystupuje v divadelní hře Jaroslava Gillara Blázinec – grotesce, kde se vlády nad světem zmocní blázni z psychiatrického ústavu. „Mám tam jednu větu, na kterou se vždy těším: Dejte šílencům svět do ruky, a oni přestanou šílet,“ usmívá se.

Groteska je pojatá jako one man show, ve které hraje 15 rolí, z nich 6 až 7 mluví v jednu chvíli na scéně. „Našli jsme klíč – každou postavu zastupuje některá rekvizita. Je to takový tělocvik, ale i duševní očista,“ přibližuje.

Jako expert adrenalinových sportů zase některým divákům může připadat v Divadle v Dlouhé. Tam společně s Janem Vondráčkem a Martinem Matějkou exceluje v představení, ve kterém během 120 minut sehraje všech 37 her a 150 sonetů od Williama Shakespeara.

Velmi si také váží otců zakladatelů Divadla Járy Cimrmana, kde hraje už ve dvou představeních. „Jsou pro mě jeden velký vzor – jsou to vzdělaní, chytří, hraví lidé, hrozně se mezi ně těším,“ popisuje.

Menší roli zahradníka Košťála také ztvárnil ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos. „Považoval jsem za štěstí ve svém životě, že od Kolji jsem se ocitl ve všech zrealizovaných scénářích Zdeňka Svěráka,“ dodává s tím, že je rád, že u natáčení může být. Ze scénářů Zdeňka Svěráka totiž podle něj vznikají nádherné filmy, ve kterých nechybí lidskost a laskavost.

A proč dnes už nehraje žádnou zápornou postavu? Do svých 40 let hrál vlastními slovy role blbců, pak přišla série filmů, které ztvárnil pétépáky, největší do té doby kladnou roli hrál ve španělském filmu, protože všichni vedle něj vypadali jako padouši. „Vzápětí přišel seriál Místo nahoře, tam jsem hrál dobráka, a tak nějak mne to od té doby začalo více potkávat,“ uzavírá.