Infarkt, cukrovka i deprese souvisejí s nekvalitním spánkem. Za nespavost může hlavně stres, potvrzuje somnolog

V noci na neděli se opět mění čas ze zimního na letní. Může to způsobit zdravotní potíže?

Zdravotní potíže změna času působí. Studií, které to dokazují, přibývá. Zdravý člověk by se s tím samozřejmě měl vyrovnat a nemělo by mu to působit vážnější potíže. S přibývajícím věkem ale obtíží přibývá. A toto je jen další z nich. Současný názor tedy je takový, že střídání času nepřispívá ke zdravému životu.

Čtěte také

Změna času není přirozená. Přechod na letní čas víc bolí naše tělo i psychiku, shodují se psycholog a neuroložka

V Evropské unii i Americe se dokázali shodnout na tom, že zruší střídání času. Už se ale nemůžou domluvit, který ponechají. Nebylo by rozumné ponechat zimní čas?

Rozhodně by to rozumné bylo. Samozřejmě když pomineme zdravotní důvody, může mít i letní čas pro někoho výhody. Typicky z něho mohou těžit lidé, kteří jsou chromatotypem sovy. Těmto lidem vyhovuje chodit o něco později spát a o něco později vstávat. Je ale dokázané, že ani pro sovy není letní čas nejvhodnější.

Dá se vědomě změnit chromatotyp? Tedy že ze sovy se stanu skřivanem?

Dá, ale musíme k tomu být předurčeni. Příkladem jsou diplomaté, kteří jsou jeden den v Americe, druhý den v Austrálii a třetí den v Evropě. Tito lidé se dokážou změnám lépe přizpůsobit. Většině z nás ale přesuny času dělají potíže a změna chromotypu je u nich velmi obtížná.

Co s naším organismem tedy dělá střídání času?

Nejrizikovější jsou vždy dny následující po změně, protože se nám zkrátí doba spánku a změní se i doba, kdy jsme byli zvyklí uléhat. To může vést k potížím s usínáním, a tedy k ještě většímu zkrácení spánku. Krátký spánek pak vede k typickým denním potížím.

Čtěte také

Podzimní střídání času neublíží nikomu. Beztak máme tendenci se zpožďovat, říká biochemička Illnerová

Jsme nevyspalí, neodpočatí, naše výkonnost klesá, stoupá počet dopravních nehod. Vedle toho je ale krátký spánek příčinou i mnoha zdravotních problémů. Je dokázáno, že v tomto přechodovém období jsou lidé více nemocní, dochází k většímu výskytu kardiovaskulárních chorob, je více infarktů, narůstá psychických potíží.

Pokud se s tím nedovedeme vyrovnat a náš spánek je dále nekvalitní, nastupují pak i chronické důsledky.

Co tedy můžeme udělat my sami pro kvalitní spánek?

Nejdůležitější je pravidelnost. Každý den bychom měli uléhat a vstávat ve stejnou dobu bez ohledu na to, zda je pondělí nebo neděle. Podstatnou roli hrají i různá režimová opatření, tedy to, jak bychom se měli chovat přes den a večer.

Pozdě odpoledne nebo večer bychom už neměli pít stimulující nápoje. Večeři bychom měli sníst zhruba tři až čtyři hodiny před ulehnutím. Večer bychom měli dělat jenom to, co nás nerozruší. Rozhodně bychom neměli pracovat nebo chodit do posilovny. Vhodná je naopak lehká procházka. Ložnice by měla být dobře větraná, s příjemnými lůžkovinami. Teplota se doporučuje kolem 18 až 20 stupňů. V ložnici by také neměl být hluk ani světlo.

Čtěte také

Míň spánku, víc stresu? Bez REM fáze to nejde, potvrzuje odbornice a radí, jak usnout

Jak postoupilo lékařské poznání spánku za dobu, po kterou se spánkové medicíně věnujete?

Ohromně. Spánkem se zabývali ve starověkém Řecku. Potom se až do 20. století nic nedělo. První spánková laboratoř vznikla v polovině 50. let v nemocnici na Karlově náměstí, kde jsem se vyučil. Velký rozvoj spánkové medicíny ale začal až ve Spojených státech zhruba na konci 80. let.

Evropa to postupně začala následovat. Teprve ale až v novém tisíciletí se přišlo na to, že spánek významně ovlivňuje srdeční činnost a kardiovaskulární choroby. Proto je také kardiologie nejpřednějším oborem interní medicíny. Dnes už víme, že špatný spánek má velmi negativní důsledky na kardiovaskulární systém, na metabolismus, v souvislosti hlavně s cukrovkou druhého typu, a také na duševní poruchy.

Padesát procent obyvatelstva trpí nějakou formou nespavosti. Co bývá nejčastější příčinou?

Nejčastější příčinou nespavosti je stres. Všichni známe obrat: Nedalo mi to spát. Bohužel ne každý je schopen stres jen tak ze svého života odstranit. Stejně jako málokdo z nás dokáže udržet pravidelnost, málokdo si sám poradí se stresem. Technik, jak stres zmírnit, je samozřejmě mnoho. Ale pokud není zbytí, mohou k lepšímu spánku pomoci léky na spaní. Ty je však nutné užívat pod lékařským dohledem, protože u nich hrozí riziko závislosti. Vždycky je proto klíčové snažit se odstranit příčinu nespavosti, tedy stres...

Jak si stojí česká spánková medicína ve srovnání se zahraničím? A jak častá bývá tzv. spánková apnoe a co to vlastně je? Poslechněte si celý rozhovor.