Zrazu zase hardcore a hodně zábavy. Boost servírují nahrávku Flesh&Bones

22. březen 2024

Plzeňská hardcorová čtveřice Boost se už ve Špíně ukázala před pár lety, od té doby se ovšem pochopitelně leccos změnilo, včetně sestavy. Přibyla jim taky nová nahrávka Flesh & Bones. Právě kolem ní se především točila návštěva zástupců Sochyho, Jakuba a Petera u nás ve studiu, nicméně zvládli jsme zabrousit i do světa DIY kinematografie.

Od doby, kdy jsme se ve Špíně s Boost viděli naposledy, došlo u Boost k posunu od klasičtějšího hardcoru k více post-punkovému zvuku. To vykrystalizovalo samo právě ze změny v sestavě, zároveň to hodně ovlivnil i Jirka Kaňa, který album nahrával. Zatímco dřívější kroky Boost zavedly do profesionálních studií, tentokrát se rozhodli vydat více DIY cestou a spolupráci s Jirkou si nemohli vynachválit.

Jako jedna z mála hardcore punkových kapel u nás se rozhodli natočit vlastní lowcost klip, což by v původní sestavě asi neproběhlo, protože tíhli spíš k lyrics videům s hluchými záběry na pozadí. Natáčení se zhostil Peter, který se snažil hlavně vyhnout klišoidní estetice nasvícené kapely s tvrdými výrazy kdesi v temné místnosti. Výsledkem jsou výjevy z nejen bloumání po různých plzeňských místech a zákoutích s kamerou, která se nebojí zazoomovat.

Jak se točí klip se zlomenou rukou? Z jakých důvodů došlo ke změně sestavy, která poslala Sochyho od bicích ke kytaře? Odkud se vzal nápad s 3D brýlemi a co po jejich nasazení můžeme na obalu Flesh&Bones odhalit? Co všechno na Flesh&Bones má na svědomí Jirka Kaňa? A jak se to vlastně u nich má s hardcorem? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.