Zprávy o šesté 6. listopadu 2010

Přehled

Jana GULDA, moderátorka:
Sociální demokraté si předsedu zvolí až na jarním sjezdu, přímá volba neprošla. Státy Visegrádské čtyřky budou společně řešit romskou otázku. Ondřej Synek získal po dramatické bitvě zlato na mistrovství světa ve veslování. A počasí zítra bude zataženo s občasným deštěm a teplotami do 9, na východě do 11 stupňů. Dobrý podvečer vám u zpráv přeje Jana Gulda.

Přímá volba předsedy ČSSD neprošla

Jana GULDA, moderátorka:
Členové sociální demokracie nebudou svého předsedu volit přímo. Rozhodlo tom dnes širší vedení strany. Přímou volbu podporovali oba hlavní kandidáti na předsedu Michal Hašek i Bohuslav Sobotka. Ke schválení nakonec scházely jen tři hlasy. Nového předsedu socialistů tedy zvolí až březnový sjezd strany.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda ČSSD:
Pokud by sjezd nevolil předsedu strany, tak by jeho význam byl poloviční. Ten sjezd má mandát rozhodnout a ono to je něco, co vytváří určitou atmosféru toho sjezdu i jeho význam.

Jan HERGET:
Řekl po hlasování Lubomír Zaorálek, který hlasoval proti. Kritici přímé volby se také obávali náročné organizace a malé účasti. Aby volba platila, muselo by v každém kole hlasovat minimálně 12 tisíc členů. Podle Romana Onderky je dnešní rozhodnutí impulsem k tomu, aby se do budoucna změnily stanovy strany.

Roman ONDERKA, místopředseda ČSSD:
Aby se upravily takovým způsobem, které by zjednodušily případnou volbu budoucího předsedy a které by daly tomuto předsedovi silnější mandát.

Jan HERGET:
V nepřímé volbě teď budou hrát důležitou roli sociálnědemokratičtí hejtmani, kteří většinou podporují svého kolegu Michala Haška. Jan Herget, Radiožurnál.

Ministerstvo zdravotnictví se začíná připravovat na avizovaný odchod lékařů do zahraničí

Jana GULDA, moderátorka:
Ministerstvo zdravotnictví se začíná připravovat na avizovaný odchod lékařů do zahraničí. Ministr Leoš Heger zdravotníkům s jejich požadavky na zvýšení platů nemůže vyjít vstříc, a proto počítá s tím, že některé nemocnice můžou po novém roce kvůli nedostatku lékařů dočasně zavřít některá oddělení. Podle ministra ale nakonec odejdou jen zhruba 2000 lékařů.

Petr SEHNOUTKA:
A to podle ministra není zase tak výrazný počet lékařů, aby ohrozil chod českého zdravotnictví. Leoš Heger soudí, že se akce nedotkne celých nemocnic, ale jen některých jejich oborů. A ty se podle něho mohou dočasně přesunout do nejbližší nemocnice. Pod výzvu Děkujeme, odcházíme se už podepsalo téměř 4000 lékařů. Dnes tuto výzvu podpořil jménem České chirurgické společnosti i profesor Pavel Pafko. Tato společnost sdružuje na 1500 chirurgů. Nespokojení nemocniční lékaři hrozí, že pokud nedostanou vyšší platy, koncem roku dají výpověď. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

Plzeňská policie vyšetřuje případ možného otrokářství

Jana GULDA, moderátorka:
Potyčkou skončila v Plzni vzpoura cizinců, kteří byli nuceni k otrocké práci. Policie v souvislosti s tím vyšetřuje 3 cizince a Čecha, které viní z vydírání, omezování osobní svobody a pokusu o ublížení na zdraví.

Šárka SLEZÁKOVÁ:
Muži nutili asi 150 Rumunů k doslova otrocké práci. Museli dělat 12 hodin denně za týdenní plat 500 korun. K zatčení došlo poté, co se dělníci vzbouřili a došlo i k roztržce.

Martina KOHOUTOVÁ, krajská policejní mluvčí:
Cizinci telefonovali na tísňovou linku 112 s tím, že dochází k fyzickým atakům a dva z nich byli druhou skupinou odvezeni neznámo kam. Následně byli policisty zadrženi 3 cizinci a jeden Čech. Všichni podezřelí jsou umístěni v policejních celách. Při incidentu došlo k lehkému zranění jednoho z poškozených cizinců.

Šárka SLEZÁKOVÁ:
Vysvětluje krajská policejní mluvčí Martina Kohoutová. V rámci humanitární pomoci teď policisté v souvislosti s tímto případem spolupracují s pracovníky plzeňského magistrátu, krajského úřadu, krajského ředitelství hasičského záchranného sboru a ministerstva vnitra. Také spolupracují s policisty oblastního ředitelství cizinecké policie a zjišťují všechny okolnosti, týkající se veškerých pracovních povolení cizinců. Šárka Slezáková, Radiožurnál.

Jednání Visegrádské čtyřky v Karlových Varech

Jana GULDA, moderátorka:
Energetika, posílení vztahů v Unii nebo východní politika. Těmto tématům se věnovali mimo jiné středoevropští vrcholní politici na summitu Visegrádské čtyřky v Karlových Varech. Unie byla nejdůležitějším tématem schůzky kvůli nadcházejícímu předsednictví Maďarska a Polska v sedmadvacítce v příštím roce. Právě tyto dva státy by za svého předsednictví rády prosadily na unijní půdě i řešení romské otázky.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Především slovenský prezident Ivan Gašparovič považuje romskou otázku za velmi důležitou. Argumentuje tím, že se týká Slovenska, Maďarska, ale i České republiky.

Ivan GAŠPAROVIČ, slovenský prezident:
Naše země se často stávají bodem soustředěné kritiky, pokud jde o občanské a lidské práva ve vztahu k této komunitě. Myslíme si, že do budoucna bude potřeba vytvořit společnou politiku Evropské unie, společnou filozofii na řešení těchto problémů, neboť jednotlivé země nejsou schopné, ne za jednu, možná dvě ani tři generace tento problém vyřešit.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Romská komunita by podle něj neměla být jen pasivním příjemcem různé formy pomoci, ale měla by se plně začlenit do společnosti. S tím souhlasí i český prezident Václav Klaus.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Schengen, vítaná věc pro drtivou většinu našich občanů, posunul otázku romskou z otázky jednotlivých zemí na celoevropskou úroveň.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Prosazovat své plány v Unii, ať už se týkají romské otázky nebo energetiky, by mohlo být příští rok pro V4 jednodušší. Maďarsko a Polsko totiž budou sedmadvacítce předsedat. Kateřina Procházková, Radiožurnál, Karlovy Vary.

Němci hlasitě projevovali nechuť k jaderné energii

Jana GULDA, moderátorka:
Tisíce Němců daly hlasitě najevo nechuť s jadernou energií. Masové protesty vyvolal transport radioaktivního odpadu. Vlak s nebezpečným nákladem přejel po poledni francouzskoněmeckou hranici a míří do Gorlebenu, úložiště jaderného odpadu na severu Německa.

Klára STEJSKALOVÁ:
Stop jaderné energii, hop, hop, hop Castor stopp, vykřikovaly tisíce lidí v městečku Danneberg, kde má být radioaktivní náklad přeložen z vlaku na nákladní auta. Protiatomový protest za účasti celé řady politiků i známých osobností připomínal spíše happening. Podle organizátorů se sešlo až padesát tisíc lidí, kteří chtějí dát vládě najevo, že si nepřejí energii z jádra. Do cesty vlaku se postavili nebo spíše usadili na pražce stovky aktivistů. Ještě během noci musel transport změnit trasu. V nejvyšší pohotovosti je policie, nasazení tisíců příslušníků bezpečnostních složek si údajně vyžádá 50 milionů eur. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

V Rusku byl brutálně napaden další novinář

Jana GULDA, moderátorka:
Novináře respektovaného ruského deníku Kommersant Oleg Kašin skončil po útoku neznámých mužů v kómatu. Ti reportéra brutálně zbili nedaleko jeho domu v Moskvě. Policie vyšetřuje čin jako pokus o vraždu. Vedení listu je přesvědčeno, že útok souvisel s novinářovou prací.

Lenka KABRHELOVÁ:
Třicetiletý Oleg Kašin se zabýval společenskopolitickými tématu. Šéfredaktor deníku Kommersant Michail Michajlin uvedl, že motiv útočníků není zcela zřejmý. Má ale za to, že mohl být spojený s nedávnými investigativními reportážemi Olega Kašina o pozadí extremistických skupin včetně zakázané opoziční Národně bolševické strany. Ruský prezident Dmitrij Medveděv nařídil generálnímu prokurátorovi i ministru vnitra, aby osobně dohlédli na vyšetření případu. Rychlé dopadení a potrestání útočníků žádá také ruská novinářská obec a aktivisté za lidská práva. Ti v minulosti kritizovali Kreml za laxní přístup k rozkrývání četných vražd novinářů, které z Ruska dělají jedno z nejnebezpečnějších míst pro žurnalisty na světě. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Evropské filmové ceny

Jana GULDA, moderátorka:
Největším favoritem udílení Evropských filmových cen je politický thriller Muž ve stínu francouzského režiséra polského původu Romana Polanského. Nominován byl v sedmi kategoriích. Českým želízkem v ohni bude při vyhlašování cen 4. prosince v estonské metropoli Talinu hudební skladatel Aleš Březina, a to za filmovou hudbu v Kawasakiho růži. Nominace dnes oznámila Evropská filmová akademie.

Zpravodajství a komentáře Českého rozhlasu vám nabízíme i v textové a obrazové podobě – na našem webu zpravy.rozhlas.cz. Zvukové záznamy zpráv si můžete poslechnout nebo stáhnout z našeho audioarchivu. Přepisy Zpráv o šesté a Ozvěn dne po 18. hodině si můžete přečíst v archivu publicistiky.