Zprávy o šesté 26. října 2011

26. říjen 2011
Zprávy o šesté

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Zpráv o šesté i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

Eurozóna stojí před vážným rozhodnutím

Jana GULDA, moderátorka:
Eurozóna stojí před vážným rozhodnutím. Má přijmout plán, jak ochránit společnou měnu před dalšími útoky trhů a posílit svůj záchranný fond. Do Bruselu se proto sjeli jak premiéři a prezidenti 17 zemí platících eurem, tak jejich kolegové ze států stojících mimo eurozónu.

Pavel NOVÁK:
"Musíme zajistit, aby jiné země a finanční instituce bezdůvodně netrpěly." S takovým předsevzetím přijel na schůzku šéfů států a vlád eurozóny finský premiér Katainen. Politici se musejí dohodnout na tom, k jakým obětem přinutí banky, které se budou muset vzdát možná i poloviny hodnoty svých pohledávek vůči Řecku. Měli by také přijmout plán na dokapitalizování bank, aby je uchránili před krachem, který by v důsledku ztrát řeckých dluhů mohl přijít. Musejí se také rozhodnout, jakým způsobem zvýšit palebnou silou záchranného fondu EFSF, aby tento mohl s omezenými prostředky podpořit i takové země, jako třeba Itálie nebo Španělsko. Výsledek summitu se očekává v nočních hodinách. Z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.

Jana GULDA, moderátorka:
Kancléřka Angela Merkelová může na summitu Evropské unie a eurozóny v Bruselu podpořit posílení záchranného fondu eurozóny. Němečtí poslanci ho totiž schválili velkou většinou.

Česká republika by se měla podílet na financování evropského fondu finanční stability

Jana GULDA, moderátorka:
Česká republika by se měla podílet na financování evropského fondu finanční stability, přestože sama neplatí eurem. Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček to řekl ve 20 minutách Radiožurnálu.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Myslím, že už je i užitečné přestat přemýšlet v Evropě v kontextu národních financí, ale začít přemýšlet v kontextu evropských financí. Je možná načase /nesrozumitelné/ solidarity zemí, které si navzájem pomáhají, rozšířit, protože tak funguje globální svět.

Novela zákona o veřejných zakázkách postoupila do závěrečného projednávání

Jana GULDA, moderátorka:
Novela zákona o veřejných zakázkách postoupila do závěrečného projednávání. Poslanci i příslušné výbory ji doplnili desítkami pozměňovacích návrhů. Ke shodě v koalici by měla přispět změna, která umožní odkrytí vlastnické struktury firem, které se o veřejné zakázky ucházejí, a to včetně jejich subdodavatelů. TOP 09 a Starostové totiž požadují úplné zveřejnění jejich vlastníků. Věci veřejné navrhly, aby tuto povinnost měli vlastníci 10 a více procent akcií.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Návrh Věcí veřejných na částečné zveřejnění vlastnických struktur firem, které se ucházejí o veřejné zakázky, poslance z TOP 09 a Starostů nenadchl. Potvrdil to Stanislav Polčák.

Stanislav POLČÁK, poslanec TOP 09 a Starostové:
Já nechci předjímat žádné stanovisko, protože přiznám se, že stále nejsme zcela spokojeni. Já i nemohu vyloučit to, že návrh, který je ten původní náš, prostě budeme nadále prosazovat.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Ministr pro místní rozvoj za Věci veřejné Kamil Jankovský na plénu vysvětlil, proč se mu do úplného odkrytí vlastníků firem nechce.

Kamil JANKOVSKÝ, ministr pro místní rozvoj /VV/:
Já jsem ten poslední, komu by vadilo, kdybychom měli průhledné struktury všeho. Já jsem jenom proti tomu, abychom do právních předpisů dávali ustanovení, které jsou podle mého názoru v praxi těžko vymahatelné.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Koalice se ještě pokusí o shodu. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Dlužníci by mohli přijít o dávky na živobytí

Jana GULDA, moderátorka:
Dlužníci by mohli přijít o dávky na živobytí. O návrhu rozhoduje Senát. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi má například radnicím umožnit, aby mohli chronickým neplatičům odebrat podporu od státu. V horní komoře má novela celou řadu odpůrců, někteří senátoři ale do poslední chvíle nevěděli, jak budou hlasovat. V našem senátním studiu je reportér Zbyněk Zikmund. Zbyňku, jak se nakonec horní komora k novele postavila.

Zbyněk ZIKMUND:
Dobrý večer. Senát zatím o novele zákona o pomoci v hmotné nouzi nehlasoval. Senátoři o ní právě poměrně důkladně diskutují. V té debatě zaznívají hlavní argumenty pro i proti návrhu. Důvody, proč novelu nepodpoří, shrnuje místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Jednak je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. A za druhé, v podstatě nic neřeší, je to populistický návrh paní poslankyně Řápkové, která si na tom dělá politickou kariéru.

Zbyněk ZIKMUND:
I pravicoví senátoři novele vytýkají, že bude plošná a postihne jak chronické neplatiče, tak i poctivé lidi, kteří se dostali do tíživé situace, ale řešit ji přitom chtějí. Svoje rozpaky přiznává senátorka Soňa Paukrtová z klubu TOP 09 a Starostové.

Soňa PAUKRTOVÁ, senátorka z klubu TOP 09 a Starostové:
Musím říct, že my na to nemáme úplně jako vyhraněný názor. Na druhou stranu nevím jako co s tím, protože prostě ty lidi jsou nepostižitelní, dluží, používají ty služby a přitom teda berou nějaký peníze na živobytí.

Zbyněk ZIKMUND:
Ze Senátu Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Audit státního podniku LOM odhalil nevýhodné obchody

Jana GULDA, moderátorka:
Audit v opravárenské společnosti LOM nebyl korupční a neodporuje zákonu. Tvrdí to ministerstvo obrany, které si nechalo prověrku ve státním podniku vypracovat. Zakázku za téměř 9 milionů kritizuje předseda komunistů Vojtěch Filip. Vadí mu, že o ní nebyla informována vláda. Ministr obrany Alexandr Vondra se proti nařčení ohradil s tím, že audit bylo třeba udělat velmi rychle. Společnost je totiž před krachem a má obrovské dluhy.

Alexandr VONDRA, ministr obrany:
Měli jsme důvodné podezření, že ekonomická situace v podniku není důsledkem pouze nedostatku zakázek zadávaných resortem obrany. V říjnu a v listopadu hrozilo, že podnik již nebude mít žádnou finanční hotovost. Vybrali jsme proto auditorskou firmu, která odhalila nejen dlouhodobě neudržitelnou hospodářskou situaci státního podniku, ale především potvrdila podezření z nevýhodných transakcí. V této souvislosti podáváme trestní oznámení.

Motocyklové závody v Česku by měl mít na starosti nově vzniklý Český svaz motocyklového sportu

Jana GULDA, moderátorka:
Motocyklové závody v Česku by od příštího roku měl mít na starosti nově vzniklý Český svaz motocyklového sportu. Přispěl k tomu ministr školství Josef Dobeš, který takzvanou nejvyšší sportovní autoritu odebral Autoklubu. Nebyl spokojen s pořádáním velké ceny silničních motocyklů v Brně a výhrady má i k neprůhlednému hospodaření.

Josef DOBEŠ, ministr školství:
Poslal jsem do Autoklubu České republiky veřejnosprávní kontrolu, jak se nakládá s prostředky ministerstva školství, které tam posíláme. A zadal jsem podmínky pro výběrové řízení forenzního auditu, který by chtěl, aby v Autoklubu České republiky proběhl.

Jana GULDA, moderátorka:
Prezident Autoklubu Roman Ječmínek s kroky ministra Dobeše nesouhlasí. Považuje je za překročení jeho kompetencí a chce na něj podat trestní oznámení.

Rumunská vláda se bude zabývat problémy dceřiné společnosti ČEZ

Jana GULDA, moderátorka:
Energetický koncern ČEZ má naději, že Rumunsko uhradí nedoplatky za elektřinu, které státní společnosti už 2 roky dluží dceřiné společnosti ČEZu v Rumunsku.

Martin DORAZÍN:
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o problémech ČEZu jednal dnes přímo s premiérem Emilem Bocem a dosáhl slibu, že se těmito potížemi kabinet bude brzy zabývat.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí:
Já jsem přednesl jisté potíže některých českých firem, které tady jsou. On mi slíbil, že se osobně o to postará, a to, co bylo dáno do pořádku, ihned předneseme vládě.

Martin DORAZÍN:
Celkově jsou ale obchodní vztahy mezi Českem a Rumunskem velmi dobré a vzájemný obrat má rostoucí tendenci, což je důležité zvláště v době ekonomické krize, dodal ministr Schwarzenberg. Z Bukurešti Martin Dorazín, Radiožurnál.

Turci si stěžují na špatnou distribuci pomoci po zemětřesení

Jana GULDA, moderátorka:
Na východ Turecka začala proudit humanitární pomoc ze zahraničí. Ankara se obrátila na více než 30 zemí s prosbou o obytné vozy, stany a mobilní domy. Provizorní ubytování musí vláda zajistit pro desítky tisíc lidí. Počet mrtvých vzrostl na 461.

Julie URBIŠOVÁ:
Nejrychleji reagoval Izrael a do Turecka poslal první várku mobilních domů. Japonsko slíbilo finanční pomoc ve výši 400 tisíc dolarů a 100 tisíc eur chce poslat Makedonie. Během čtvrtka by se mělo do postižené oblasti dostat také letadlo se stany z Francie. Frustrovaní lidé si stále stěžují na špatnou distribuci potřebných věcí. Ve městech Van a Erciš došlo během dne kvůli humanitární pomoci dokonce k několika potyčkám. Na jednom místě zastavila skupina mužů konvoj 17 nákladních aut a jejich obsah rozkradla. I 3 dny po zemětřesení se záchranářům stále daří nacházet přeživší, po 55 hodinách vyprostili 10letého chlapce, více než 60 hodin pod sutinami přežily také další dvě mladé ženy. Pro Radiožurnál Julie Urbišová, Turecko.

Praha musela pozastavit vydávání expresních karet Opencard.

Jana GULDA, moderátorka:
Praha musela pozastavit vydávání expresních karet Opencard. Plastové karty, které Pražené používají hlavně jako tramvajenky, totiž došly. Podle dostupných informací nestihla rada města včas objednat další a proto dostanou žadatelé místo karty dočasné papírové potvrzení.

Jan HERGET:
Magistrátní úředníci narychlo zpracovali dokument, který by měla příští úterý schválit rada města. A pak bude možné dodávku karet obnovit. Podle Martina Opatrného se výpadek netýká všech žadatelů o Opencard, ale jen těch, kdo chtějí vydat kartu na počkání.

Martin OPATRNÝ:
Tahle ta mimořádná situace se týká zejména expresně vydávaných karet, případně reklamací, běžných žádostí se to nedotkne.

Jan HERGET:
Provizorní papírové potvrzení budou revizoři dopravního podniku respektovat a nejpozději koncem příštího týdne by měl být problém definitivně vyřešen. Jan Herget, Radiožurnál.

autor: jve
Spustit audio