Zprávy o šesté 23. září 2011
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Zpráv o šesté i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Přehled zpráv
Jana GULDA, moderátorka:
Dlužníkům budou moci obce zabavit část dávek. Netýká se to ale peněz na děti.
osoba:
Částky na děti, které jsou, tak ty zůstanou v nezměněné výši.
Jana GULDA, moderátorka:
Palestina v OSN žádá o uznání samostatného státu. Před takto jednostranným krokem varovaly Spojené státy a přidal se i prezident Klaus.
Václav KLAUS, prezident České republiky:
Jestli to něco trvá desetiletí, takže by se to přes noc mohlo zvrtnout, to je nerealistické.
Jana GULDA, moderátorka:
Plzeňská právnická fakulta zastavila u 44 absolventů řízení o odebrání titulu. Nebylo jim prokázáno výrazné pochybení.
osoba:
Ke zrušení diplomů přistoupíme pouze v těch případech, které jsou flagrantní, kde došlo ke kumulaci více pochybení.
Jana GULDA, moderátorka:
A počasí, zítra bude skoro jasno a teplo přes 20 stupňů Celsia. Dobrý podvečer u zpráv přeje Jana Gulda.
Dlužníkům budou moci obce zabavit část dávek
Jana GULDA, moderátorka:
Obce budou zřejmě moci chronickým neplatičům zabavit část sociálních dávek. Nově mají exekuci podléhat i dávky na živobytí. Počítá s tím novela zákona o hmotné nouzi, kterou dnes i přes odpor opozice schválili poslanci. Dlužníkům ale bude muset podle předlohy zůstat existenční minimum.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Podle opozice norma situaci dlužníků nevyřeší a navíc usnadní lichvářům přístup k vypláceným penězům.
Jeroným TEJC, bezpečnostní expert ČSSD:
Všichni, kteří platíme z daní sociální dávky, lidem budeme prostřednictvím těchto dávek více a lépe platit lichvářům, kteří těmto lidem půjčují.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Říká bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Kritiku opozice odmítá jedna z autorek normy a exprimátorka Chomutova Ivana Řápková z ODS. Podle ní se lichváři k penězům z dávek dostanou už teď.
Ivana ŘÁPKOVÁ, bývalá primátorka Chomutova:
Oni si na své dlužníky počkají ihned po výplatě sociálních dávek a v podstatě tyto dávky jim odeberou. Kdo zůstává zcela mimo, jsou jednoznačně samosprávy.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Normu teď dostane k projednání levicí ovládaný Senát. Martina Spěváčková, Radiožurnál.
Lhůta pro zájemce o Sazku vypršela, nový majitel bude znám v pondělí
Jana GULDA, moderátorka:
Úderem 18 hodiny skončila uchazečům o Sazku lhůta pro podání závazné nabídky. Současně museli insolvenčnímu správci Josefu Cupkovi donést potvrzení z J&T banky o složení celé kupní ceny. Obálky s nabídkami zůstanou zapečetěné do pondělí, kde je Cupka před notářem a věřitelským výborem rozlepí a podnik prodá tomu, kdo je ochoten zaplatit nejvíc.
Martin DRTINA:
Nabídky podaly společně skupiny PPF a KKCG. Závazně se přihlásil i Synot Holding a třetím uchazečem o Sazku je údajně firma Charlcoal napojená na podnikatele Pavla Tykače. Naopak mimo hru je nabídka Penty, která kupní cenu složila v Komerční bance. Insolvenční správce dopředu varoval, že takovou přihlášku pro nesplnění podmínek řízení odmítne. Tendr napadl i jeden z klíčových věřitelů. Česká spořitelna žádala věřitelský výbor, aby prodej obálkovou metodou zrušil. Na dnešní mimořádné schůzi ale ostatní věřitele banku přehlasovali. Martin Drtina, Radiožurnál.
44 absolventům plzeňské právnické fakulty už nehrozí odebrání titulů
Jana GULDA, moderátorka:
44 absolventům plzeňské právnické fakulty už nehrozí odebrání titulů. Vedení plzeňských práv totiž zastavilo správní řízení s nestandardními studenty. Mezi nimi je i bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková.
David HAVLENA:
Podle vedení univerzity nebyla dotyčným absolventům prokázána výrazná pochybení a v takovém případě nelze podle právního experta Západočeské univerzity Františka Korbela tituly rušit.
František KORBEL, právní expert Západočeské univerzity:
Ke zrušení diplomů přistoupíme pouze v těch případech, které jsou flagrantní, kde došlo ke kumulaci více pochybení, z nichž alespoň jedno pochybení muselo být věcné obsahové povahy.
David HAVLENA:
Univerzita zahájila správní řízení s 66 absolventy. Na začátku léta odebralo diplom 12 z nich, mezi nimi bylY i děti podnikatele Františka Mrázka nebo bývalý velitel plzeňské policie Luděk Hosman. Pro Radiožurnál David Havlena, Plzeň.
Palestina v OSN žádá o uznání samostatného státu
Jana GULDA, moderátorka:
Série řečníků vystupuje na Valném shromáždění OSN v New Yorku se svými projevy. Nejen jeho účastníci s napětím čekají na vystoupení palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten chce požádat o uznání samostatnosti Palestiny. K izraelskopalestinské otázce se vyjádřil také český prezident Václav Klaus. Přímo v New Yorku vše sleduje také zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Vítku, s jakými názory se očekávané vyhlášení palestinské státnosti v OSN zatím setkává.
Vít POHANKA:
Hezký podvečer. Já bych měl především asi zmínit, že Mahmúd Abbás už předal formálně tu žádost o plnohodnotné členství palestinského státu v OSN, generálnímu tajemníkovi OSN Pan Kimunovi. Co my ovšem nevíme, je, jak je přesně ta žádost formulovaná a také samozřejmě to, co Mahmúd Abbás ještě řekne. V každém případě bych řekl, že se dosavadní projevy dají shrnout, že tam přeřadí jaksi do tří skupin. V té první skupině jsou země, které takový jednostranný krok Palestinců odmítají, jako přinejmenším předčasný, sem patří hlavně Spojené státy. Potom jsou země, které jsou o něco ambivalentnější, není tak úplně jasné, jak se k tomu staví nebo se k tomu vůbec nevyjadřují. No, a pak je tady ještě třetí skupina, tam jsou hlavně muslimské země nebo přesněji řečeno arabské státy, státy arabské ligy, které už Palestincům a té jejich žádosti o státnost vyjádřili podporu. My se mimochodem těm předpokládaným scénářům toho, co se teď s palestinskou žádostí bude dít, budeme podrobněji věnovat v publicistické části Ozvěn dne. Ode mne zatím vše, Vít Pohanka, Český rozhlas, New York.
Dění v sídle Světové organizace Palestinci bedlivě sledují
Jana GULDA, moderátorka:
Dění v sídle Světové organizace samozřejmě bedlivě sledují i samotní Palestinci. Náš blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček je přímo v Ramalláhu, tedy metropole palestinské autonomie.
Břetislav TUREČEK:
Pro Palestince je dnešek /nesrozumitelné/ prohranou bitvou. V celé válce za svou nezávislost ale nakonec zvítězí. To řekl před malou chvílí Českému rozhlasu přední palestinský politik Mustafa Barghouti. Optimisticky se ale na Abbásovo vystoupení i na očekávané zamítnutí palestinské státnosti ze strany Američanů dívá většina palestinské společnosti. Demonstrace, na které jsem, je proto vlastně i velkým happeningem, zdejší nálada samozřejmě ostře kontrastuje s děním v jiných částech okupovaných území, kde Palestinci svádějí pouliční střety s izraelskou armádou a policií. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Ramalláh.
Na 100 tisíc katolíků se sešlo u Etzelsbachu na papežské mši
Jana GULDA, moderátorka:
Až 100 tisíc katolíků se sešlo na louce nedaleko poutního místa Etzelsbachu v Durynsku. Benedikt XVI. tu začal před malou chvílí sloužit Mariánské nešpory. Rozladění naopak panuje v evangelickém táboře. Papež odmítl rychlé sbližování katolické a evangelické církve.
Klára STEJSKALOVÁ:
"Nesmíme během ekumenického setkání jenom naříkat nad tím, že jsme rozděleni, ale poděkovat Bohu za to, co máme společné," prohlásil Benedikt XVI. Žádost o návštěvu míst, kde žil mnišským životem Martin Luther, vyvolala u německých evangelíků naději na větší pokrok při sbližování obou církví. Papež ale rychlé kroky v rámci ekumenismu odmítl. O víře nelze podle něho politicky vyjednávat. Ještě před příletem do Durynska se Benedikt XVI. setkal se zástupci muslimů. Jejich komunitu označil za charakteristický znak dnešního Německa a vyzval je k dodržování německých zákonů. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.
Akcie zažívaly černý den, trhy v Evropě nakonec ztráty smazaly
Jana GULDA, moderátorka:
Burzy i dnes pokračovaly v propadu. Evropské akciové trhy ale nakonec ztráty smazaly a v závěru obchodování mírně posílily. Polepšily si hlavně banky. Celkově v období posledních týdnů trhy klesly o několik desítek procent. Za hlubokým propadem je především obava z návratu hospodářské krize.
Ondřej HOUSKA:
O možnosti nového poklesu ekonomiky otevřeně mluví Americká centrální banka nebo Mezinárodní měnový fond. Nervozitu zvyšuje dluhová krize v eurozóně. Podle trhů ji evropští politici zatím nejsou schopni efektivně řešit. Akcie dnes přechodně klesly až na 14měsíční minimum. Pak se však vzpamatovaly díky naději, že Evropská centrální banka podpoří křehký evropský bankovní sektor. Před tím trhy táhly dolů spekulace, podle kterých Řecko jako jednu z možností zvažuje státní bankrot. Řecké ministerstvo financí to ale vzápětí kategoricky vyvrátilo. Ondřej Houska, Radiožurnál.
Jana GULDA, moderátorka:
Pražská burza se odpoledne propadla na nejnižší úroveň od dubna roku 2009. Index PX ztrácel 4 procenta. Později část ztrát umazal a uzavřel slabší o 3,5 procenta.
Volbami v Krupce na Teplicku se bude muset znovu zabývat soud
Jana GULDA, moderátorka:
Volbami v Krupce na Teplicku se bude muset znovu zabývat soud. Třetí volby tam byly 10. září. Dnes doputovala na ústecký soud stížnost na jejich průběh, údajně se tak jako v předešlých případech kupčilo s hlasy.
Jan BENEŠ:
Stížnost podalo sdružení Zdravá Krupka, ostatní strany a sdružení tento postup odsoudily. Už předem totiž avizovaly, že stížnost nepodají. Krajský soud musí stížnost posoudit, pokud by ji vyhověl, obyvatelé čtrnácti tisícového města by čekali v pořadí už čtvrté volby během jednoho roku. Obyvatelé Krupky už ale říkají, že k dalším volbám nepřijdou. Jedno je jisté, město bude po dnešku dále v jakési agónii, nebude dál moci přijímat dotace, provádět rozpočtové změny a investovat. Pro Radiožurnál Jan Beneš, Krupka.
Vědci v CERMu poprvé zaznamenali částice pohybující se rychleji než světlo
Jana GULDA, moderátorka:
Vědci v Evropském středisku jaderného výzkumu CERM poprvé zaznamenali částice pohybující se rychleji než světlo. Šlo o náhodný objev při experimentu, který se týkal něčeho úplně jiného. Vědci nečekané výsledky 3 roky ověřovali a teď se s nimi rozhodli seznámit širší odbornou veřejnost.
Ondřej BOUDA:
Společně teď vědci budou zjišťovat, kde se mohla stát chyba. Při přesnosti, se kterou je potřeba měřit, je prostor pro omyly obrovský.
Stanislav NĚMEČEK, CERM:
A jestliže se hovoří o tom, že ta rychlost byla překročena o 20 miliontin, znamená to vlastně jakoby na té vzdálenosti 730 kilometrů byla ta dráha o 14 metrů kratší.
Ondřej BOUDA:
Podle Stanislava Němečka, který v CERMu pracuje, by potvrzení výsledků znamenalo revoluci ve fyzice.
Stanislav NĚMEČEK, CERM:
Možná by to zasáhlo i do představ o relativitě, o teorii relativity Einsteina a tak dál.
Ondřej BOUDA:
V každém případě bude asi trvat ještě roky než vědci budou moci s určitostí říct, jak to, že naměřili vyšší rychlost než je rychlost světla, která je dosud považována za absolutní a maximální. Ondřej Bouda, Radiožurnál.
