Zprávy o šesté 22. září 2011
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Zpráv o šesté i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Přehled zpráv
Jana GULDA, moderátorka:
Zastupitelé ve Varnsdorfu právě rozhodují o zákazu posedávání na trávníku a pití alkoholu na ulici.
osoba:
Nám jde o potlačení těch nejpalčivějších jevů, aby někdo přišel, vytáhlo před barák gril a na chodníku si griloval.
Jana GULDA, moderátorka:
Americký prezident Obama den před zasedáním OSN podpořil Izrael. Palestinci jsou rozhořčeni.
redaktor:
Tady v Ramalláhu jich proti Obamovi desítky demonstrovaly.
Jana GULDA, moderátorka:
Knihou desetiletí se staly povídky Jana Balabána Možná, že odcházíme.
osoba:
To, že ta kniha zvítězila a že je tak populární, tak ukazuje také na mimořádnou úroveň českých čtenářů.
Jana GULDA, moderátorka:
A počasí, zítra bude polojasno, přechodně i oblačno s teplotami do 20 stupňů. Dobrý podvečer u zpráv přeje Jana Gulda.
Zastupitelé ve Varnsdorfu rozhodují o zákazu posedávání na trávníku
Jana GULDA, moderátorka:
Zastupitelstvo města Varnsdorf rozhoduje o vyhlášce, kterou chce bojovat s takzvaně nepřizpůsobivými občany. Vyhláška má zakázat třeba pití alkoholu na veřejnosti nebo posedávání na trávě a obrubnících. Jednání zastupitelů sleduje i redaktor Josef Suk. Už dospěli k nějakému závěru?
Josef SUK:
Bohužel ani po tříhodinovém jednání k přijetí vyhlášky nedošlo. Radnice mimo jiné představuje také program preventivních a dalších opatření. Ta mají přispět k řešení těch nejpalčivějších problémů města. V diskusi se už kromě zastupitelů vystřídalo poměrně dost obyvatel, kteří vytýkali či vytýkají vedení města laxní přístup k řešení problémů, které se v případě nepřizpůsobivých občanů tady ve Varnsdorfu nakupili. Dokonce opakovaně zazněly výzvy některých občanů k odstoupení zastupitelstva, nebo alespoň některých představitelů města. Další kritika mířila na adresu vlády a zákonodárců, a to i přes avizovanou pomoc, kterou v Šluknovsku po návštěvě regionu počátkem týdne přislíbil premiér Petr Nečas. Zatím to vypadá, že zasedání varnsdorfských zastupitelů potrvá do pozdních večerních hodin. Pro Radiožurnál Josef Suk, Varnsdorf.
Opozice neprosadila mimořádnou schůzi k některým údajně sporným státním zakázkám
Jana GULDA, moderátorka:
Opozice ve sněmovně neprosadila mimořádnou schůzi k některým údajně sporným státním zakázkám. Sociální demokraté chtěli probrat například nákup letounů CASA nebo požadavek na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry kvůli kauze Promopro. A mluvit chtěli také o zbohatnutí exministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka. Koaliční poslanci ale program schůze podle očekávání nepodpořili, přesto se o kauzách na půdě dolní komory nakonec debatovalo.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Opozice využila přednostního práva na vystoupení a víc než dvě hodiny ostře kritizovala vládní koalici. Hlavní slovo měl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/:
Tady se objevují vážná korupční podezření. Je v zájmu členů současné vlády, aby tyto věci nebyly zameteny pod koberec.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Koaliční poslanci zdůvodnili svůj postoj k mimořádné schůzi tím, že místo řečnických cvičení by sněmovna měla raději schvalovat zákony. Premiér Petr Nečas navíc sociálním demokratům připomněl, že sami mají svých nevyřešených kauz dost.
Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Kdo nám tady táže vodu a nepije víno, pije kořalku, protože když se podíváme na konkrétní čísla, tak ani toto lidové přirovnání nejde použít.
Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Při debatě došlo i na fackovací kauzu ministra financí Miroslava Kalouska. ČSSD chce jeho odvolání z vlády. Martina Spěváčková, Radiožurnál.
Jana GULDA, moderátorka:
K tématu se podrobněji vrátíme v Ozvěnách dne.
O cestování přes evropské hranice bez kontrol dokladů si mohou nechat v Bulharsku zatím jen zdát
Jana GULDA, moderátorka:
O cestování přes evropské hranice bez kontrol dokladů si mohou nechat v Bulharsku a Rumunsku zatím jen zdát. Ani dnes totiž ministři vnitra 27 nesouhlasili s přijetím těchto nejmladších unijních zemí do schengenského prostoru. Museli by totiž rozhodnout jednomyslně. Nizozemsko a Finsko se ale rozhodly vstup dvou balkánských zemí do Schengenu zablokovat.
Jan KUBICE, ministr vnitra:
Českou republiku mrzí, že Bulharsko a Rumunsko, přestože splnily všechny podmínky pro přijetí do Schengenu, tak nebyly přijaty.
Pavel NOVÁK:
Zhodnotil výsledek jednání svých kolegů v Bruselu ministr vnitra Jan Kubice. Nizozemsku a Finsku především vadí, že dvě balkánské země mají značné nedostatky v bojí s korupcí, organizovaným zločinem a reformou justice a veřejné správy. "Dnešní den byl dnem porušení slibů daných přístupových smlouvách Bulharsku a Rumunsku." Konstatoval předseda rady členských zemí, polský ministr Jerzy Miller. Problém by mohl narušit schůzku premiérů 27 tady v Bruselu v polovině října, ostatní země se ale budou mezitím snažit přesvědčit kolegy z Helsinek a Haagu, aby vstup Bulharska a Rumunska blokovat přestaly. Z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.
Papež varoval v Bundestagu před neetickým využíváním vědy
Jana GULDA, moderátorka:
Politici se musí snažit o spravedlnost a vytvoření podmínek pro mír, apeloval papež Benedikt XVI. na půdě německého parlamentu. Návštěva nejvyššího představitele katolické církve v rodné zemi rozděluje německou společnost. Proti postoji Vatikánu především k sexuálním otázkám vyšlo do ulic Berlína tisíce lidí.
Klára STEJSKALOVÁ:
V dlouho očekávaném projevu před německými poslanci vyzval Benedikt XVI. politiky k větší morální odpovědnosti. Ocenil ekologické hnutí v Německu, ale zároveň varoval před využíváním vědy bez ohledu na etiku. Evidentně tak narážel na výzkum kmenových buněk. Papež také varoval před upozaďováním našich křesťanských kořenů. Benedikt XVI. sklidil několikaminutový potlesk. Někteří poslanci jeho řeč bojkotovali, ale zdaleka ne tolik, jak se očekávalo. V Berlíně se mezitím s dvouhodinovým zpožděním vydal na pochod pestrobarevný protestní průvod, bojující proti politice Vatikánu především v sexuálních otázkách. Zcela zaplněný olympijský stadion naopak očekává zahájení svaté mše. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.
Palestince pobouřil postoj prezidenta Obamy k uznání jejich státu
Jana GULDA, moderátorka:
Pokud Palestinci chtějí získat nezávislost, musejí tohoto dosáhnout v rozhovorech s Izraelem. Takový je postoj amerického prezidenta Baracka Obamy. Šéf Bílého domu ho vyjádřil nejen ve svém projevu v OSN, ale i při rozhovoru s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Toho varoval, že palestinskou státnost budou Američané v OSN vetovat. Palestince Obamovy výroky pobouřily, připomínají jeho loňský proslov, ve kterém mimo jiné řekl, že by si do roka přál nezávislý palestinský stát.
Břetislav TUREČEK:
Obamův postoj si otevřeně pochvaluje izraelský premiér Netanjahu, i třeba nejvlivnější proizraelská lobby ve Spojených státech, známá pod zkratkou AIPAC. O to více jsou rozčarovaní Palestinci. Tady v Ramalláhu jich proti Obamovi desítky i demonstrovaly. Šéfa Bílého domu označovali za pokrytce a podpálili také několik jeho portrétů. Podle zdejších analytiků Obama zavírá oči před tím, že dosavadní podoba mírových jednání je neprůchodná. Podle jiných Obama zahodil své sliby o nestrannosti a začal nadbíhat židovským voličům před americkými volbami chystanými na příští rok. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Ramalláh.
Rada vysokých škol odmítá zavedení školného na vysokých školách
Jana GULDA, moderátorka:
Rada vysokých škol odmítá zavedení školného na vysokých školách. Podle nich se kvůli zpoplatnění studia mladí lidé zbytečně zadluží. Školné odmítá i Studentská komora rady, její předseda Miroslav Jašurek Radiožurnálu řekl, jaké studenti mají výhrady.
Miroslav JARUŠEK, předseda, Studentská komora rady:
U studentů zcela jednoznačně může dojít k tomu, co pozorujeme v těch zemích, kde školné bylo zavedeno. To znamená, že to školné se skokově zvyšuje a dosahuje poměrně významných částek, takže samozřejmě většina studujících si na to školné musí brát ty půjčky, které, byť jsou nějakým způsobem třeba dotovány státem, tak ta udržitelnost je problematická a samozřejmě faktem zůstává to, že potom absolventi vysokých škol z nich vycházejí s poměrně velkým dluhem.
Jana GULDA, moderátorka:
Podle náměstka ministra školství Ivana Vilhelma budou mít do konce října analýzu dopadů po zavedení školného. S tím se počítá v koaliční smlouvě. Mělo by být zavedeno od roku 2013. Studenti by měli platit maximálně 10 tisíc korun za semestr.
Přes 230 lidí by mohlo dostat pokutu za nevyplnění formulářů při letošním sčítání lidu
Jana GULDA, moderátorka:
Přes 230 lidí by mohlo dostat pokutu za nevyplnění formulářů při letošním sčítání lidu. Pokuta se může vyšplhat až na 10 tisíc korun. Český statistický úřad teď o lidech, kteří se sčítání prokazatelně nezúčastnili, informuje konkrétní radnice. Podle místopředsedy úřadu Stanislava Drápala záleží jen na úřednících příslušných měst a obcí, jestli pokutu nakonec udělí.
Stanislav DRÁPAL, místopředseda Českého statistického úřadu:
Teď je to pouze na obecních úřadech, protože ze zákona mi žádný jiný postoj volit nemůže. Myslím si, že to je tak správně, protože my jsme samozřejmě nemohli prostudovat podmínky každého z těch lidí, jestli třeba nemá nějaké zvláštní rodinné nebo zdravotní komplikace, které třeba mohly k takovému jednání vést.
Kniha desetiletí
Jana GULDA, moderátorka:
Česko má svou Knihu desetiletí. Stala se jí sbírka povídek Jana Balabána Možná, že odcházíme. V anketě literárních cen Magnesia Litera o ni rozhodla stovka odborníků. Mimo kategorii knih pro dospělé volili také Knihu desetiletí pro děti a mládež. V konkurenci Záhádek Petra Nikla a Dějin udatného národa českého Lucie Seifertové zvítězil román Lichožrouti Pavla Šruta.
Michaela VETEŠKOVÁ:
Kniha povídek Jana Balabána Možná, že odcházíme vyšla v roce 2004 a podle šéfredaktora vydavatelství Host Miroslava Balaštíka se jich prodalo až 20 tisíc kusů.
Miroslav BALAŠTÍK, šéfredaktor vydavatelství Host:
To, že ta kniha zvítězila a že je tak vlastně populární, tak ukazuje také na mimořádnou úroveň českých čtenářů.
Michaela VETEŠKOVÁ:
To autoři knihy Lichožrouti, spisovatel Pavel Šrut a ilustrátorka Galina Miklínová rovnou připravují film inspirovaným světem ponožek.
Galina MIKLÍNOVÁ, ilustrátorka:
Prostě proto, že všude lidi nosí ponožky a ve všech slušných domácnostech se ponožky ztrácí.
Michaela VETEŠKOVÁ:
V Česku se podobná anketa uskutečnila vůbec poprvé. Michaela Vetešková, Radiožurnál.
