Zprávy o šesté 2. května 2012

Poplatky za znečištění ovzduší nakonec zůstanou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Poplatky za znečištění ovzduší nakonec zůstanou. Sněmovna schválila senátní verzi. Původně přitom chtěla poplatky postupně úplně zrušit. Povinnost platit nakonec zůstane jen velkým firmám. Malí a střední podnikatelé by měli být od příštího roku od poplatků osvobozeni. Novela o ochraně ovzduší teď míří k podpisu prezidentovi.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Senátní verze novely výrazně zredukovala počet firem, které za znečišťování ovzduší zaplatí. Ze 4500 jich zbudou zhruba 400. Ministr životního prostředí za ODS Tomáš Chalupa novinku hájí.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
I když zmenšíme počet těchto poplatníků, tak nám zůstane výše těch poplatků nebo to je sumy vypouštěných znečišťujících látek na více než 90 procentech. A dramaticky snížíme administrativu.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Komunistická poslankyně Kateřina Konečná si dala práci a kolegům přečetla sáhodlouhý seznam firem, které, pokud novelu podepíše prezident republiky, budou od poplatků osvobozené.

Kateřina KLASNOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Mezi těmi, kteří nebudou platit, jsou například malé teplárny, cementárny a podobně, které těm lidem smrdí pod oknem a tito všichni budou od těch poplatků zbaveni a opravdu zůstanou pouze ti abnormální velcí.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Až do roku 2021 by se měly poplatky za znečišťování ovzduší zvyšovat. Věra Masopustová, Radiožurnál.

O církevních restitucích poslanci na květnové schůzi sněmovny nerozhodnou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
O církevních restitucích poslanci na květnové schůzi sněmovny nerozhodnou. Vrátí se k nim zřejmě až v červnu. Vládní předlohu totiž zatím nestihl projednat sněmovní ústavněprávní výbor. Sociální demokraté s návrhem nesouhlasí a chtějí ho pozměnit. Podle šéfa jejich poslanců Jeronýma Tejce budou například prosazovat, aby z něj úplně zmizely finanční kompenzace.

Jeroným TEJC, poslanec PS PČR /ČSSD/:
A aby, pokud bude majetek vydáván, byl vydáván pouze fyzický majetek. Především ale chceme, aby do zákona byla zakotvena restituční tečka. Není možné, aby stát se rozhodl, že církvím vydá majetek, nahradí majetek, ale následně tyto církve jim nebylo zabráněno v tom, aby nadále jiný majetek napadaly u soudů a žádaly jeho vydání.

Novým ministrem školství je Petr Fiala

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Novým ministrem školství je Petr Fiala. Dnes ho na Pražském hradě jmenoval prezident Václav Klaus. Do funkce ho pak uvedl premiér Petr Nečas. Akademika a politologa Fialu čeká v čele ministerstva řada problémů.

Zbyněk ZIKMUND:
Nestraník, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala bude muset například zrychlit čerpání z evropských fondů, řešit dopad škrtů na platy učitelů a provést reformu vysokých škol. Třeba určitou formu zpoplatnění vysokoškolského studia považuje za nutnou.

Petr FIALA, nový ministr školství:
Budu ptát na to, aby žádný poplatek nepředstavoval vůbec žádnou překážku ve studiu.

Zbyněk ZIKMUND:
Premiér Petr Nečas novému ministrovi školství věří.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Je osobním nominantem předsedy vlády a má samozřejmě plnou podporu mě, jako předsedy vlády ve svých krocích, které bude v rámci resortu konat.

Zbyněk ZIKMUND:
Jako odborníka uznává Fialu i opoziční ČSSD. Podle stínového ministra školství Marcela Chládka to ale bude mít v této vládě těžké.

Marcel CHLÁDEK, stínový ministr školství:
Bez jednání s takto silnou opoziční stranou, jako je sociální demokracie, si myslím, že nemůže ani současný ministr dlouho vydržet.

Zbyněk ZIKMUND:
Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Ulice Káhiry hlídá armáda

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ulice Káhiry hlídá armáda. V bitkách v egyptské metropoli zahynulo možná až 20 lidí. Demonstranty, kteří jsou několik dní u budovy ministerstva obrany a požadují konec vojenské vlády, dnes napadli útočníci vyzbrojení i střelnými zbraněmi. Obě skupiny se do sebe pustily holemi, kamením, Molotovovými koktejly a obušky. Jádro protestujících představují stoupenci ortodoxního salafisty Hazíma Ismalja, který byl dalšími 9 kandidáty vyřazen z prezidentských voleb.

Na krizi v eurozóně doplácejí i zaměstnanci

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na krizi v eurozóně doplácejí i zaměstnanci. V zemích s jednotnou měnou je bez práce skoro 11 procent lidí. To je nejvíc za dobu existence eura. V celé Evropské unii statistika jen o málo příznivější. Práci nemá 10,2 procenta obyvatel. Česko má podle evropské metodiky pátou nejnižší nezaměstnanost v Unii 6,7 procenta.

Ondřej HOUSKA:
V celé Unii je bez práce skoro 25 milionů lidí. Vůbec nejhůř jsou na tom Španělé. Práci nemá bezmála každý čtvrtý člověk, mezi mladými do 25 let dokonce každý druhý. I to je jedním z důvodů, proč se o Španělsku mluví jako o možné další oběti dluhové krize. Politici napříč Evropou teď mluví o nutnosti podpořit hospodářský růst, který má přinést nová pracovní místa. Zároveň chtějí reformovat trhy práce. Propouštění stálých zaměstnanců má být jednodušší, aby se firmy už nebály přijímat mladé lidi. Proti tomu ale tvrdě protestují odbory. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Čína považuje intervenci USA v případu důležitého disidenta za nepřijatelnou a žádá omluvu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Čína považuje intervenci Spojených států v případu důležitého disidenta za nepřijatelnou a žádá omluvu. Nevidomí disident Čchen Kuangčchen po 6 dnech opustil americké velvyslanectví v Pekingu, kde se ukrýval. Podle nejmenovaného amerického diplomata je známý bojovník za práva žen v jednom pekingském zdravotnickém zařízení, kde se mu dostane léčby a kde se sejde s rodinou. Aféra vrcholí v době, kdy do Pekingu přiletěla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Robert MIKOLÁŠ:
Čínští experti varují před tím, že kauza může negativně ovlivnit vztahy obou zemí. Spojené státy přesto věří, že dvoudenní jednání v Pekingu v rámci strategického a ekonomického dialogu přinesou pokrok a to jak v otázce čínskoamerické obchodní spolupráce, tak i většího zapojení Číny do řešení mezinárodních problémů. Případ uprchlého aktivisty přitom dnes vůbec poprvé komentovala i čínská média, podle kterých však Čchen Kuangčchen není žádným důležitým disidentem a západní novináři jeho význam přeceňují. List Global Times k tématu podotýká, že Západ nemá žádnou sílu k tomu, aby pokračoval v tlaku na Čínu v otázce dodržování lidských práv. Robert Mikoláš, Radiožurnál.

Maďarský parlament zvolil nového prezidenta

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Maďarský parlament zvolil nového prezidenta. Třiapadesátiletého Jánose Ádera. Je to jeden z nejbližších spolupracovníků premiéra Viktora Orbána, který ho do funkce nominoval. Áder nahradí Pála Schmitta, který odstoupil před měsícem, když mu univerzitní senát kvůli plagiátorství odebral doktorský titul.

Gregor Martin PAPUCZEK:
Nestalo se žádné překvapení, parlament zvolil Jánosa Ádera za prezidenta pohodlnou více jak dvoutřetinovou většinou už v prvním kole, jak to oznamuje i předseda /nesrozumitelné/. Bojkot socialistů a zelených liberálů, respektive odmítání krajní pravice /nesrozumitelné/. Sám Áder ve španělském projevu poslal odkaz každé společenské skupině, hlavně však maďarským menšinám. A zdůraznil potřebu ochrany a zastupování maďarských zájmů. Směrem k sousedům hlásal přátelství a úctu, a to samé očekává vůči Maďarsku a Maďarům. Z Budapešti pro Radiožurnál Gregor Martin Papuczek.

Přes 100 tisíc maturantů si může odškrtnout první zkoušku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Přes 100 tisíc maturantů si může odškrtnout první zkoušku. Stát začal prověřovat jejich znalosti a na úvod jim připravil zkoušku z českého jazyka a literatury.

Klára BÍLÁ:
Na lavici nejdřív dostali didaktický test. Pak měli na výběr 10 témat k písemné práci. Tu letos nově opraví učitelé z jiné školy. Hodnocení bude víc objektivní, také ale více studentů může u zkoušky propadnout. Karel Dvořák, ředitel Střední odborné školy Ohradní v Praze svým žákům ale věří.

Karel DVOŘÁK, ředitel Střední odborné školy Ohradní v Praze:
Během těch 4 let prostě prochází celý osazenstvo maturitních ročníků sítem a to, co se dostane, tak teoreticky by už ty maturitní zkoušky mělo vykonat.

Klára BÍLÁ:
K ústní zkoušce půjdou středoškoláci před maturitní komisi až v polovině května. Pořadí zkoušek jim vyhovuje.

student:
Písemky, to není tak moc složitý, na to se nedá nějak připravit, na ty ústní, to se musíte připravit, že jo, máte tam ten svaťák, takže se za ten týden naučíte všechno.

Klára BÍLÁ:
V dalších dnech budou maturanti prokazovat znalosti z Angličtiny a matematiky. Vysvědčení pak dostanou na začátku června. Klára Bílá, Radiožurnál.

ODS odstartovala vnitrostranické primárky na post prezidenta

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
ODS odstartovala vnitrostranické primárky na post prezidenta. Uchází se o něj 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a europoslanec Evžen Tošenovský. Členové ODS při volbě rozhodnou, koho z nich vyšlou do boje o prezidentský úřad. Vnitrostranické primárky občanští demokraté zahajují na východě Čech. V Pardubicích máme kolegyni Ivetu Záleskou.

Iveta ZÁLESKÁ:
V Pardubicích začaly vnitrostranické primárky úvodními projevy obou kandidátů, kteří vysvětlovali, proč se rozhodli vstoupit do boje o prezidentský úřad a své postoje k této funkci. Přemysl Sobotka i Evžen Tošenovský se zítra představí na uzavřené diskusi, na podobně uzavřené diskusi také v Hradci Králové. A postupně objedou všechny české kraje. Na konci června tak bude jasné, koho ODS vyšle do hlavních prezidentských voleb. Tyto diskuse, které v krajích proběhnou, už jsou neveřejné a pouze pro členy ODS. Občanští demokraté tak zvolili jinou taktiku než ČSSD, která své kandidáty představí na veřejných diskusích přímo s občany. Z Pardubic pro Radiožurnál Iveta Záleská.

Prudká bouře spojená s krupobitím způsobila lokální záplavy na jižním Plzeňsku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Prudká bouře spojená s krupobitím způsobila lokální záplavy na jižním Plzeňsku. Bahno z polí zaplavilo během několika minut desítku domů v Horní Lukavici, která leží na hlavní silnici z Plzně do Klatov. Vozidla projížděla krokem a tvořily se kolony. Lidé mají vodu ve sklepích a zřejmě nemůžou používat studny. Hasiči následky povodně stále likvidují.

Lubomír SMATANA:
Po hlavní silnici teče takových nějakých 20 centimetrů vody, stahuje se to z polí za námi, bahno je většinou, které sem dostala voda, domorodci už vylézají v holínkách a teče jim přes zahrady a přes domy.

Robert MACHÁČEK:
Jsme tu 20 let a to tady ještě nešlo, tolik vody tady.

Lubomír SMATANA:
A ty pole nejsou moc jako rozlehlé, z kterých to teče.

Robert MACHÁČEK:
Ne, ne, to tu nebylo nikdo, tady to, to ne. Strhlo se to hodně rychle.

Lubomír SMATANA:
Jak dlouho pršelo?

Robert MACHÁČEK:
15 minut, 20 minut a intenzivně s kroupami.

Lubomír SMATANA:
Říká Robert Macháček. Tak, jak rychle začalo pršet, tak i déšť ustál a vysvitlo slunce, no, a místním to asi moc nepomůže. Z Horní Lukavice na Plzeňsku Lubomír Smatana, Radiožurnál.