Zprávy o šesté 19. října 2011

Kvůli problémům s dotacemi na zkvalitnění čističek odpadních vod bude někde dražší voda

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Kvůli problémům s dotacemi na zkvalitnění čističek odpadních vod bude v některých městech a obcích dražší voda. Evropská komise váhá s proplacením 10 miliard korun na projekty, na kterých by později vydělávala soukromá firma, informoval o tom server iDNES. Česko sice o peníze nepřijde, ale bude je muset použít na jiné projekty na ochranu životního prostředí.

Lucie HUSÁROVÁ:
Problémy s financováním kvůli dlouhodobým smlouvám, které města uzavřela v minulosti, potvrdil náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek.

Jakub KULÍŠEK, náměstek ministra životního prostředí:
Obce nebo ti žadatelé o dotace uzavřeli smlouvy o provozování vodohospodářské infrastruktury a podmínky těchto smluv jsou předmětem kritiky Evropské komise.

Lucie HUSÁROVÁ:
Pokud se celkem 45 projektů nezaplatí z evropských peněz, tak se podle šéfa Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Františka Baráka ceny vody někde zvednou až o třetinu.

František BARÁK, šéf Sdružení oboru vodovodů a kanalizací:
Nezískání evropských dotací v některých městech znamená někde dramatický nárůst vodného, stočného po dobu několika let.

Lucie HUSÁROVÁ:
S Evropskou komisí teď vyjednává krizový tým ministerstva životního prostředí. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Projekt obřího ekotendru končí

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Projekt obřího ekotendru končí. Ministr financí Miroslav Kalousek nedoporučí vládě přijmout nejlevnější nabídku na odstranění starých ekologických škod. Tu podala firma Marius Pedersen Engineering, a to 56 miliard 800 milionů korun, i to je ale pro ministra příliš vysoká cena. Také premiér Petr Nečas už informoval, že vítěze ekotendru vláda nevybere. Před časem premiér uvedl, že v takovém případě navrhuje rozdělit ekotendr do několika menších skupin, o které by se dál soutěžilo.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Anebo bychom šli cestou takzvaných tranší, to znamená, že ty ekologické zátěže by byly svázány do několika balíčků méně finančně náročných, které by byly jednotlivě zadány jako veřejná zakázka, protože by byly finančně méně náročné, tak by se do toho mohl přihlásit větší počet uchazečů, než stávající počet tří, kteří jsou připuštěni, tím pádem by automaticky vznikl tlak na cenu směrem dolů.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
O ekotendru budeme mluvit v Ozvěnách dne s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, poslouchejte hned po zprávách.

Generální stávka řeckých odborů bude pokračovat i zítra

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Generální stávka řeckých odborů bude pokračovat i zítra. Dnešní protest ochromil nejen státní sektor, zapojili se také drobní obchodníci a podnikatelé, lékárníci nebo taxikáři.

Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU:
První den generální stávky byl podle odborů velmi úspěšný, demonstrace proběhly ve všech velkých řeckých městech. Velkolepého protestu v Aténách se zúčastnilo přes 100 tisíc lidí, kteří tak dali vládě najevo, že neunesou další úsporný balíček, který zítra vládní strana socialistů hodlá v parlamentě odhlasovat. Pokojnou demonstraci v Aténách narušili násilnostmi zamaskovaní radikálové, kteří odpoledne vyvolali incidenty s policií a způsobili velké majetkové škody. V této chvíli policie výtržníky izolovala a před parlamentem zavládl klid. Protesty budou pokračovat zítra. Pro Radiožurnál Soňa Dorňáková Stamu, Atény.

Evropské banky potřebují injekci možná až 370 miliard eur

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Evropské banky potřebují injekci možná až 370 miliard eur, tedy více než 9 bilionů korun, tvrdí to britské výzkumné středisko Open Europe. Jeho odhad je výrazně vyšší, než dosavadní prognózy. Mezinárodní měnový fond nedávno tvrdil, že banky v Evropské unii budou na ozdravění potřebovat 200 miliard eur. Na evropské banky tvrdě doléhá dluhová krize v eurozóně.

Ondřej HOUSKA:
Společnost Open Europe počítá s tím, že banky přijdou o 60 % toho, co půjčily Řecku a o čtvrtinu půjček Portugalsku. Navíc budou muset snížit hodnotu irských, italských a španělských dluhopisů podle toho, jak se nyní obchodují na trhu. V nejhorším možném případě by tak hlavní evropské banky potřebovaly až 372 miliard eur. Tyto peníze by měly získat na trzích. Je ale pravděpodobné, že desítkami miliard budou muset přispět i členské státy, tedy evropští daňoví poplatníci. O podrobnostech budou evropští lídři jednat v neděli na schůzce v Bruselu, českých bank by se problémy zemí eurozóny zásadně dotknout neměly. Z Bruselu Ondřej Houska, Radiožurnál.

Na základny kurdských separatistů v severním Iráku zaútočila turecká letadla

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Na základny kurdských separatistů v severním Iráku zaútočila turecká letadla. Podle agentury Reuters při útoku zemřelo 1 Kurdů, turecké zdroje uvádějí 21 mrtvých. Turecká armáda je v pohotovosti kvůli nočnímu útoku v provincii Hakari na jihovýchodě země, při kterém zahynulo 24 tureckých vojáků a dalších 18 je zraněných.

Julie URBIŠOVÁ:
Turecké vojenské jednotky zaútočily v severním Iráku na hlavní základny kurdských separatistů hlásících se k zakázané organizaci PKK, která bojuje za autonomii kurdského území. Očekává se, že Turecko ještě zesílí svou bezpečnostní situaci v regionu, a to i na irácké straně, kde se kurdští radikálové skrývají a odkud dlouhodobě útočí. Turecký ministr zahraničí také intenzivně vyjednává spolupráci na boji proti kurdským radikálům se svým iráckým protějškem. Odplatu za útok na několik vojenských a policejních stanovišť slíbil kurdským separatistům ve své řeči také turecký prezident Abdullah Gül. Varoval, že Turecko podobné útoky nenalomí a uvedl také, že jeho země povede boj proti teroristům až do samotného konce. Pro Radiožurnál Julie Urbišová, Turecko.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Útoky kurdských separatistů odsoudil americký prezident Barack Obama. Vyjádřil podporu turecké vládě, se kterou hodlá spolupracovat na zneškodnění teroristů z Kurdské strany pracujících.

Billboardy u silnic by měly mizet

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Reklamní plochy u silnic by měly pomalu mizet. Vláda odsouhlasila novelu zákona o pozemních komunikacích, díky které by billboardů ubylo. Reklama umístěná u silnic by se navíc v budoucnu mohla týkat pouze služeb, které se silničním provozem přímo souvisejí, například benzinových stanic nebo motorestů. Podle vicepremiérky Karolíny Peake by se tak měla zlepšit bezpečnost na silnicích.

Karolína PEAKE, vicepremiérka /VV/:
Návrh novely zákona o pozemních komunikacích bude mimo jiné omezovat vznik nových billboardových ploch v okolí silnic a omezovat už ty současné. Ta část novely silničního zákona, která souvisí s vyvlastňováním pozemků pro výkup stavby pozemních komunikací byla přesunuta na příští týden v rámci vyvlastňovacího zákona jako takového.

Zkrachovala další cestovní kancelář

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Už šestá cestovní kancelář letos zkrachovala. Company Diamond Wind vyhlásila úpadek. Společnost měla potíže už koncem září, kdy na zájezd do Turecka neodletělo přes 60 českých turistů. Podle Tomia Okamury z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur nemá kancelář žádné klienty v zahraničí.

Tomio OKAMURA, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur:
80 klientů má zakoupeny zájezdy v hodnotě 1,5 milionů korun, na které již neodletí. Klientům doporučuji, aby neprodleně kontaktovali Pojišťovnu Generali, u které je cestovní kancelář pojištěná.

Z izraelské strany přichází na adresu egyptské televize silná vlna kritiky

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Z izraelské strany přichází na adresu egyptské televize silná vlna kritiky. Jejím terčem je včerejší rozhovor, který egyptská redaktorka natočila s čerstvě propuštěným vojákem Giladem Šalitem. Podle Izraelců byl rozhovor se zesláblým propuštěncem neetický a možná i vynucený.

Štěpán MACHÁČEK:
Mučením na hranicích nazval komentátor izraelské televize rozhovor egyptské redaktorky s propuštěným Giladem Šalitem. Ten byl při rozhovoru očividně zesláblý a nesoustředěný. Egyptská televizní redaktorka Šahíra Amín ale jakýkoliv nátlak na propuštěného Šalita odmítá. "Považovala jsem za důležité, aby svět viděl, že je Gilad Šalit v pořádku," dodává na svou obhajobu. Redaktorka Šahíra Amín se v Egyptě těší velkému respektu. Během letošní egyptské revoluce odmítla nepravdivě informovat o protestech proti Husnímu Mubarakovi a státní televizi tehdy opustila. Její včerejší rozhovor s Giladem Šalitem byl prvním důkazem pro veřejnost, že je izraelský voják naživu a zdráv. Pro Radiožurnálu z Káhiry Štěpán Macháček.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Gilad Šalit se den po propuštění z palestinského zajetí vydal ve své vesnici na první procházku. Rodinu také navštívili lékaři, aby Šalitovi naplánovali podrobné zdravotní prohlídky. Izraelská tajná služba Šin Bet mezitím oznámila, že na příští týdny chystá jeho výslechy. Jejich cílem je zjistit okolnosti, za kterých strávil 5 let v palestinském zajetí. Zatím tajná služba jenom odhaduje z dosavadních Šalitových výroků.

Břetislav TUREČEK:
Zdá se, že byl držený na jihu pásma Gazy, možná dokonce v některém z pašeráckých tunelů, které spojují palestinské území s Egyptem a které Izrael často bombarduje. Pokud to je pravda, vyvrací to spekulace, že Palestinci Šalita drželi například ve sklepě nemocnice v Gaze. K Šalitovi mělo kvůli utajení přístup jen velmi málo lidí. Zajatec ale podle všeho mohl sledovat média, protože věděl o revolucích v arabském světa. Šalit padl do zajetí za premiéra Olmerta, věděl ale, že dnes vládu vede Netanjahu. Sám od sebe také po svém propuštění poznal generála Ganze, který se teprve v únoru stal šéfem izraelské armády. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.