Zprávy o šesté 18. října 2011

Gilad Šalit se po 5 letech palestinského zajetí vrátil do své vesnice na severu Izraele

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Izraelský voják Gilad Šalit se po 5 letech palestinského zajetí vrátil do své vesnice na severu Izraele, na svobodě ho přivítal premiér Benjamin Netanjahu i jeho rodiče. Lékaři se ale obávají o jeho zdravotní stav. I když ho nakonec pustili domů a zavrhli myšlenku jeho hospitalizace. Ráno Šalita předalo egyptským prostředníkům palestinské hnutí Hamas v Gaze. Zároveň Izrael pusti ze svých věznic 477 Palestinců.

Břetislav TUREČEK:
Pobledlý, hubený a rozrušený Šalit dokonce nakrátko omdlel, když ho vrtulník vezl ze zajetí k jeho rodičům. Lékaři u něj zatím nenašli žádné závažné problémy. Odhadují ale na potíže způsobené špatnou výživou a nedostatkem slunce. Propuštěné Palestince mezitím v Gaze i na západním břehu uvítaly sta tisíce jejich krajanů. Na svobodu vyšli lidé, které Izrael věznil bez soudu a bez obvinění. Převažují ale teroristé odsouzení na doživotí. Desítky z nich už se podle izraelské dohody s Hamasem nesmějí vrátit do Palestiny. Některé přijme Egypt, další mají zamířit do Turecka, Sýrie nebo Kataru. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Výměna palestinských vězňů za izraelského zajatce proběhla na egyptském území

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Výměna palestinských vězňů za izraelského zajatce proběhla na egyptském území. Egypt hrál v celé akci zprostředkovatelskou roli a zabezpečil také průběh předání po logistické a bezpečnostní stránce. V Káhiře máme spolupracovníka Štěpána Macháčka. Štěpáne, jak Egypťané předání technicky provedli?

Štěpán MACHÁČEK:
Tak důstojníci egyptských tajných služeb převzali na hranicích s Gazou propuštěného Šalita od příslušníků Hamasu a ve chvíli, kdy převzali z rukou Izraelců palestinské propuštěnce, předali Šalita zase na hranicích s Izraelem tamním úřadům. Ještě před tím ale poskytl Gilad Šalit egyptské televizi svůj první rozhovor. Mimo jiné v něm uvedl, že by si přál, aby se palestinskoizraelský konflikt konečně vyřešil a také, že by uvítal propuštěných dalších Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích. Egypt se snaží s pomocí svých dobrých kontaktů jak s Izraelem, tak s hnutím Hamas pokračovat v roli prostředníka, kterou hrál i za předchozího režimu Husního Mubaraka. Pro Radiožurnál z Káhiry Štěpán Macháček.

Koalice se domluvila na zdanění hazardu od roku 2012

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Obecní rozpočty by si měly polepšit chystaným zdaněním hazardu. Na něm se dohodla vládní koalice. V obecních kasách by měly skončit například celé paušální poplatky za hrací automaty tam, kde je vedení města povolí.

Václava VAŘEKOVÁ:
Vyjednavači vládních stran uzavřeli jednu ze sporných kapitol chystané daňové reformy odvody z hazardu. Loterijní společnosti budou podle šéfa poslaneckého klubu Věcí veřejných Víta Bárty platit víc druhů daní.

Vít BÁRTA, šéf poslaneckého klubu /Věci veřejné/:
Máme 19procentní daň z příjmu právnických osob, máme 20procentní obratovou daň, máme 20 tisíc za bednu paušální poplatek.

Václava VAŘEKOVÁ:
Poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová vítá, že v obecních rozpočtech skončí z hazardu víc peněz než dosud.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/:
Věřím, že z těchto zdrojů budou uspokojeny jejich potřeby.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury si obce polepší například díky paušálním poplatkům z hracích automatů.

Zbyněk STANJURA, šéf poslanců ODS:
Ty poplatky za bedny nebo za hrací přístroje by měly skončit celé v městských rozpočtech.

Václava VAŘEKOVÁ:
O zachování daňového zvýhodnění stravenek nebo zrušení superhrubé mzdy bude koalice ještě jednat. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Prezident by neměl o milostech rozhodovat sám

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Prezident by neměl o milostech rozhodovat sám. Podle TOP 09 a ČSSD by je měl spolupodepisovat například pověřený člen vlády. Návrh souvisí i s podezřením z uplácení při udělení milosti expolicistce Radce Kadlecové. Václav Klaus informace o možné korupci jednoznačně odmítl.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Já vetuji, vetuji zcela jednoznačně, že by něco takového se mohlo stát, že by to bylo možné.

Lucie HUSÁROVÁ:
Prohlásil prezident Václav Klaus. Podle šéfa poslanců TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka je však debata o změně udílení milostí na místě.

Petr GAZDÍK, šéf poslanců TOP 09 a Starostové:
Už v minulosti prezidentská kancelář několikrát podrobně důvody udělení milostí nevysvětlila. My bychom rádi zahájili parlamentní diskusi o tom, jestli by udělování prezidentských milostí nemělo být podmíněno souhlasem jiného ústavního orgánu.

Lucie HUSÁROVÁ:
Na možnou korupci v souvislosti s milostí poukázal týdeník Respekt. Policie už se začala případem zabývat. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Na provoz přeplněných českých věznic půjde v příštím roce o půl miliardy korun než letos

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Na provoz přeplněných českých věznic půjde v příštím roce o půl miliardy korun víc než letos. Část peněz by mělo ministerstvo spravedlnosti získat z vyšších soudních poplatků a prodejem nepotřebného nemovitého majetku. Jestli byly právě špatné podmínky trestanců roznětkou plánované vzpoury v 5 českých věznicích, zatím není jasné.

Petr KOŘÍNEK:
Proč vězni plánovali vzpouru, ukáže podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila až vyšetřování. 23 tisíc lidí ve stísněných podmínkách ale rozhodně spokojeno být nemůže.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti:
Soudy vyřizují ve zvýšeném tempu celou řadu starších trestních kauz, které jsou nyní dokončovány, tedy na jedné straně je to pozitivní jev, že se snižuje množství justičních nedodělků. Na druhé straně s tím musí české vězeňství pracovat.

Petr KOŘÍNEK:
Ulevit českým věznicím by měla nová legislativa, která za malé přečiny uděluje menší tresty.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti:
V tomto směru máme jistou anomálii, kdy i u bagatelní trestné činnosti dáváme více trest odnětí svobody, než jiné země Evropské unie.

Petr KOŘÍNEK:
Nový metr na malé hříšníky má prosadit soubor změn, které připravilo ministerstvo spravedlnosti. Petr Kořínek, Radiožurnál.

Nemocnice by příští rok měly od pojišťoven dostat víc peněz než letos

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Nemocnice by příští rok měly od pojišťoven dostat víc peněz než letos. Úhradová vyhláška pro rok 2012 by se měla dostat na úroveň roku 2010. Ministerstvo zdravotnictví také počítá se zvyšováním mezd zdravotníkům a víc peněz mají podle ministra Hegera dostat lékařská centra na specializovanou péči.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví:
My bychom rádi trošku posílili segment té vysoce specializované péče v centrech tak, a by ty nejtěžší pacienti ohrožení na životech se mohli do těch center dostat všichni tak, jak je potřeba, tak počítáme asi s 5procentním růstem pacientů, který by měl být zohledněn. A samozřejmě kromě toho zachování toho standardu péče tak, jak byla v letošním roce, bychom byli rádi, kdyby se ušetřilo něco i na nárůst mezd zdravotníkům.

Nečas: Česko by mělo o euru rozhodovat v referendu

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Česko by mělo o případném přijetí eura rozhodovat v referendu. Je o tom přesvědčený premiér Petr Nečas, který o současné situaci společné evropské měny jednal s poslanci konzervativní frakce v Evropském parlamentu. Do té patří i čeští zástupci v této instituci zvolení za ODS. Premiér jednal také o situaci Řecka a řešení problémů eurozóny s předsedou europarlamentu Jerzym Buzkem.

Pavel NOVÁK:
Česko si podle Petra Nečase nebude chtít vyjednat výjimku z povinnosti usilovat o přijetí eura. Záleží totiž jen na Česku, jestli bude plnit požadovaná kritéria. Premiér také uvedl, že potom, jak se eurozóna mění a snaží se stát nejen měnovou unií, by bylo vhodné nechat o vstupu do ní opět rozhodnout občany v referendu. A to i přesto, že ke členství v eurozóně jsme se zavázali už při vstupu do Unie, který posvětilo referendum v roce 2003.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Tím, že se euro mění z monetární Unie v Unii transferovou a dluhovou, tak tato věc je natolik důležitá, že by hlasování referendem mohlo být přehlasováno pouze jiným referendem.

Pavel NOVÁK:
Z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.

K syrským demonstrantům se přidávají armádní zběhové

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Syrské vládní jednotky opět zaútočily na město Homs a zabily přes 20 lidí. Svědkové tvrdí, že město je rozdělené na sektory a vojáci náhodně pálí po lidech na ulici. Podle posledních zpráv zemřely za 7 měsíců protestů už více než 3 tisíce lidí. Násilí přesto neutichá a naopak v poslední době eskaluje.

Ondřej BOUDA:
Syrští povstalci jsou čím dál lépe ozbrojeni a přidávají se k nim také armádní zběhové. Rostou tak i ztráty na straně armády, a to nejen při pouličních bojích, ale povstalci začínají používat pumové atentáty. Při jednom z nich se jim podařilo zabít i důstojníka syrské armády. Liga arabských států doufá, že do 14 dní se představitelé režimu a opozice sejdou u vyjednávacího stolu. Odmítla ale Sýrii dočasně vyloučit ze svých řad. Prezident Bašár Asad navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku věří, že se udrží u moci, jen co porazí ozbrojené teroristy, jak říká protirežimním demonstracím. Ondřej Bouda, Radiožurnál.