Zprávy o šesté 18. listopadu 2010

18. listopad 2010
Zprávy o šesté

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Zpráv o šesté i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

Přehled zpráv

Jana GULDA, moderátorka:
Americký velvyslanec v Praze v dohledné době úřadovat nezačne, jak zjistil Český rozhlas, problémy dělá senátor Grassley.

redaktor:
Senátor je stále proti nominaci Normana Eisena velvyslancem a hodlá ji blokovat dál.

Jana GULDA, moderátorka:
Finanční pomoc Irsku ze strany Unie je stále reálnější. Problémy Irska se nás podle guvernéra České národní banky příliš netýkají.

Miroslav SINGER, guvernér České národní banky:
Zatím to nezasahuje to jádro Evropské unie, se kterým my máme ty ekonomický vztahy.

Jana GULDA, moderátorka:
Úmysl nebo nepozornost, o to se hraje u soudu se zběsilým řidičem, který vytlačili z D 1 jiné auto. A počasí, zítra bude oblačno, místy déšť a mlhy, teploty do 8 stupňů Celsia. Dobrý večer u zpráv přeje Jana Gulda.

Česko je a ještě dlouho bude bez amerického velvyslance

Jana GULDA, moderátorka:
Česko je a ještě dlouho bude bez amerického velvyslance. Jeho nominace dál naráží odpor senátora Chuck Grassleyho. Zpravodaji Českého rozhlasu to potvrdila senátorova kancelář. Norman Eisen, poradce prezidenta Obamy pro etiku, není podle Grassleyho vhodným kandidátem.

Vít POHANKA:
Americké ministerstvo zahraničí ještě nedávno ujišťovalo: "Norman Eisen nakonec projde." Po listopadových volbách do Kongresu se situace uklidní. Jenže senátor Grassley teď Českému rozhlasu potvrdil: "na svém odporu vůči jmenování Normana Eisena trvám i po volbách." Pokud senátor svůj názor radikálně nezmění, je kandidatura Normana Eisena fakticky mrtvá. České ministerstvo zahraničí nechce komentovat, stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je zklamaný.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí:
Prostě jsme spojenci a věřil jsem, že budeme ten vztah budovat jako partneři. A tohle není dobrý signál.

Vít POHANKA:
V lednu už bude kancelář amerického velvyslance v Praze zet prázdnotou dva roky. Tak dlouhá absence ambasadora nemá obdoby ve vzájemných vztazích České republiky a dříve Československa se Spojenými státy. Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.

Irsko zřejmě přijme pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu

Jana GULDA, moderátorka:
Irsko zřejmě přijme pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Předpovídá to guvernér Irské centrální banky Patrick Honohan. Do Dublinu dnes přijeli experti Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, kteří mají připravit plán pomoc irskému bankovnímu sektoru.

Jaromír MAREK:
Výrok guvernéra Irské centrální banky je prvním signálem toho, že Irsko o finanční pomoci skutečně uvažuje. Oficiálně ale irská vláda stále tvrdí, že o půjčce se zatím nejedná. Tady v Dublinu se ale obecně soudí, že přijetí pomoci je otázkou dnů, možná hodin. Případná mezinárodní půjčka se předpokládá ve výši až 90 miliard eur. Měla by pomoci především bankám, které krachují a táhnou dolů celou irskou ekonomiku. Jaromír Marek, Radiožurnál, Dublin.

Jana GULDA, moderátorka:
Ekonomické problémy, kterým v současnosti čelí Irsko a další země eurozóny naše hospodářství příliš neovlivňují. Po dnešním setkání s prezidentem Václavem Klausem to uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Miroslav SINGER, guvernér České národní banky:
Tak nás to nezasahuje nějak, nějak výrazně, upřímně řečeno, zatím to nezasahuje to jádro Evropské unie, se kterým my máme ty ekonomický vztahy, takže z toho hlediska, že by to dramaticky ovlivňovalo, ovlivňovalo náš ekonomický vývoj, to ne.

Jana GULDA, moderátorka:
Singer dnes také prezidentovi předal stanovisko centrální banky k protikrizovým opatřením Evropské unie. Materiál ještě bude projednávat vláda. Ta už dříve vyslovila výhrady k plánu na zavedení peněžních odvodů do zvláštních fondů, které mají za cíl získat peníze na případnou záchranu krachujících bank.

Po roce 2013 by měl skončit sytém dotací, který diskriminuje zemědělce

Jana GULDA, moderátorka:
Evropská komise navrhuje, aby současný systém dotací, který diskriminuje zemědělce z nových členských zemí Evropské unie, po roce 2013 skončil. Francii ani Itálii se do návrhu nepodařilo prosadit přechodné období, během kterého by mohly dotace navyšovat ze státních rozpočtů a prakticky tak ještě na několik let zakonzervovat status quo. Může se to ale ještě podařit při ministerských jednáních. O konečné podobě společné zemědělské politiky příští rok nově rozhodne Evropský parlament.

Ondřej BOUDA:
Podle návrhu komise by měly současné diskriminační dotace skončit, nepočítá se ale ani s jednotnou sazbou pro všechny. Místo toho budou mít zemědělci nárok na určitou minimální částku. Konkrétní výše plateb se pak bude odvíjet od toho, jak který sedlák obhospodařuje své pozemky. Zvýhodněni budou drobní ekologičtí zemědělci. Naopak velkostatkáři s intenzivním hospodářstvím o peníze spíš přijdou. Komise tak chce podpořit krajnotvornou funkci zemědělství, aby z dotací měli užitek i obyčejní lidé, kteří do přírody zavítají. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Česká republika spravedlivější rozdělování dotací vítá

Jana GULDA, moderátorka:
Česká republika spravedlivější rozdělování dotací vítá. Stejně jako větší důraz na ekologické zemědělství. Odmítá ale návrh Evropské komise na nastavení stropu pro dotace velkofarmářům. Komise chce zabránit, aby šly peníze například golfovým klubům nebo letištím. Naše zemědělce by ale tato změna poškodila.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Evropská komise nebere v potaz reálie českého zemědělství, vysvětluje negativní postoj Česka k návrhu ubrat dotace velkým farmám, šéf Agrární komory Jan Veleba.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Zhruba 80 procent produkce českého zemědělství dělají velké farmy. Někdy jsme na tom tratili.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Česko proto bude usilovat o změnu této části návrhu. Jakou? To upřesnil náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.

Juraj CHMIEL, náměstek ministra zemědělství:
Výjimkám navrhujeme, ať tedy se to nezastropuje podle velikosti, ale ať se dotace řeší prostřednictvím kvalitní definice příjemců.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Trest pro 6 členů zrušené Dělnické strany

Jana GULDA, moderátorka:
Podmínečnými tresty od 4 do 8 měsíců a pokutami od 20 do 30 tisíc korun potrestal Městský soud v Brně 6 členů zrušené Dělnické strany, a to za výroky na loňské prvomájové demonstraci v Brně. Podle žaloby jimi propagovali hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka a šířili nenávist vůči různým skupinám obyvatelstva.

Zuzana KOPULETÁ:
Za trestné činy vyjmenované v obžalobě šestici hrozilo až 5 let vězení. Soud ale zohlednil, že dosud nebyli trestáni. S tím souhlasil i státní zástupce Jan Lata.

Jan LATA, státní zástupce:
Já jsem spokojen jak s výrokem o vině, tak výrokem o trestu, takže já jsem se vzdal práva odvolání.

Zuzana KOPULETÁ:
Verdikt soudu naopak velmi rozhořčil odsouzené i jejich stoupence v soudní síni. Tomáš Vandas nešetřil ostrými slovy a řekl, že se odvolají.

Tomáš VANDAS:
To my si líbit rozhodně nenecháme.

Zuzana KOPULETÁ:
Obvinění byli za žalované výroky už jednou potrestáni trestním příkazem. Podali ale takzvaný odpor, a proto bylo nařízeno hlavní líčení. Tresty jsou v obou případech stejné. Pro Radiožurnál Zuzana Kopuletá, Brno.

Piráta z D1 usvědčuje kromě kamery také soudní znalec

Jana GULDA, moderátorka:
Z pokusu o těžké ublížení na zdraví se před středočeským krajským soudem zodpovídá řidič, který v březnu vytlačil pomaleji jedoucí auto z dálnice D 1. Luboši Lacinovi za to hrozí až dvanáctileté vězení. Jeho agresivní manévr zachytily dálniční kamery a ty také jsou jedním z klíčových důkazů.

Martin DRTINA:
22. března ráno, na D 1 ve směru na Prahu předjíždí mladá řidička v mazdě kamion. Když ho předjede, Lacina ve voze za ní vztyčí prostředníček. Po tomto gestu strhne řízení prudce doprava. Následuje střet a vůz šestadvacetileté ženy končí mimo dálnici na střeše. Lacina prý předjíždění vůz přehlédl. Že by šlo o úmysl, popírá.

Luboš LACINA:
Jako neznám nikoho, kdo by něco takového udělal a proč bych to měl udělat já, jaký bych k tomu měl důvod.

Martin DRTINA:
Soudní znalec Aleš Vémola ale prokázal, že šlo o manévr na hranici fyzikálních možností, kdy nebýt stabilizačních systému Lacinova auta, skončilo by předjíždění smykem. Takovou situaci by i velmi zkušený řidič jen těžko zvládal.

Aleš VÉMOLA, soudní znalec:
Neměla šanci ani zareagovat, natož nějaký prakticky něco učinit.

Martin DRTINA:
Rozsudek padne v pondělí. Martin Drtina, Radiožurnál.

Jednání kvůli výstavbě letiště Vodochody

Jana GULDA, moderátorka:
Starostové 14 středočeských obcí plánují do začátku prosince zahltit ministerstvo životního prostředí řadou připomínek kvůli letišti Vodochody. Chtějí se tak bránit proti jeho proměně na mezinárodní terminál s pravidelnými leteckými linkami. Právě dnes o tom jednali starostové na zasedání v Kralupech nad Vltavou.

Petra BENEŠOVÁ:
Panenské Břežany už mají podle jejich starosty Libora Holíka jasno, na co si budou stěžovat.

Libor HOLÍK, starosta, Panenské Břežany:
Panenské Břežany, ty budou postiženy nejvíce. U nás budeme postiženi nadlimitním hlukem a to trvalým.

Petra BENEŠOVÁ:
Jiné obce pak prý bude trápit hluk ze silniční dopravy, protože na nové letiště podle starostů zamíří i více aut. Obce přijela na jednání podpořit i místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová.

Kateřina KLASNOVÁ, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny:
V tuto chvíli si nemyslím, že je i z hlediska Vlády České republiky ekonomicky výhodné, aby vzniklo tady ve Vodochodech další mezinárodní letiště.

Petra BENEŠOVÁ:
Podle ní chce vláda rozšířit spíše nedalekou Ruzyň. Pokud ministerstvo životního prostředí na rozšíření letiště kývne, fungovat by mohlo za tři roky. Petra Benešová, Radiožurnál.

Novým šéfem technického muzea se stane náměstek Karel Ksandr

Jana GULDA, moderátorka:
Novým ředitelem Národního technického muzea se stane dosavadní náměstek šéfa Národního muzea Karel Ksandr. Oznámil to ministr kultury Jiří Besser. Do funkce ho jmenuje zřejmě příští týden. Na bývalého ředitele muzea Horymíra Kubíčka a jeho ekonomického náměstka Rambouska podalo ministerstvo na základě výsledků auditu trestní oznámení.

Čapkova Věc Makropulos pohledem Američana

Jana GULDA, moderátorka:
Národní divadlo Praha uvede dnes poprvé představení sezóny. Na scéně Stavovského divadla v Praze má premiéru Čapkova Věc Makropulos v režii světoznámého Američana Roberta Wilsona. Do titulní role nestárnoucí Emílie Marty obsadil pětaosmdesátiletou Soňu Červenou, který s Wilsonem už mnohokrát v zahraničí spolupracovala.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Generální zkoušky prozradily, že i tentokrát Robert Wilson pracoval se svými osvědčenými postupy. Půjde o vizuální divadlo se světelnými efekty, přehnaně stylizovanými kostýmy i líčením a také hereckým projevem. Před začátkem včerejší předpremiéry Robert Wilson předstoupil před diváky. Poděkoval inscenačnímu týmu za skvělou práci a vyzval lidi v hledišti, aby se smáli. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Zpravodajství a komentáře Českého rozhlasu vám nabízíme i v textové a obrazové podobě – na našem webu zpravy.rozhlas.cz. Zvukové záznamy zpráv si můžete poslechnout nebo stáhnout z našeho audioarchivu. Přepisy Zpráv o šesté a Ozvěn dne po 18. hodině si můžete přečíst v archivu publicistiky.

autor: jve
Spustit audio