Zprávy o šesté 16. července 2012

Registr vozidel stále nefunguje tak, jak má

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Velké fronty a dlouhé čekání, tak to i dnes vypadalo na většině registrů vozidel v Česku. I když už registr funguje lépe než v předchozích dnech, stále se najdou problémy. Podle úředníků v Sokolově systém pracuje asi na 50 procent. Některá data chybí. Jiná nesouhlasí a celé vyřízení žádosti trvá dlouho.

osoba:
Dnes jsem tady po čtvrté, stále to padá a registr neví, jak by měl fungovat.

Andrea STROHMAIEROVÁ:
Říkají nazlobení a otrávení lidé na Sokolovském registru. A není se čemu divit. Než se totiž dostali na řadu, uběhly i více než 2 hodiny. Úředníci dělali co mohli, ale urychlit systém prostě nedokázali. Říká vedoucí registru Zuzana Bezděkovská.

Zuzana BEZDĚKOVSKÁ, vedoucí registru:
Registrace nového vozidla, přibližně hodina, někdy i dýl, zapsání tažného zařízení 25 až 30 minut.

Andrea STROHMAIEROVÁ:
Přitom jde o úkony, které dříve trvaly jen několik minut. Z dnešních celkových 120 přihlášených lidí se úředníkům podařila odbavit sotva polovina. Ostatní klienti museli odejít, v systému totiž chyběly informace.

Zuzana BEZDĚKOVSKÁ, vedoucí registru:
Protože se nám v databázi na jejich rodné číslo žádné údaje nezobrazily.

Andrea STROHMAIEROVÁ:
Všechny údaje navíc musí úředník několikrát překontrolovat. Už se totiž stalo, že uložená data ze systému zmizela. Pro Radiožurnál Andrea Strohmairová, Sokolov.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že registry na všech pobočkách fungují

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo dopravy tvrdí, že registry na všech pobočkách fungují. Některé problémy ale resort připouští a nebrání se ani odškodnění řidičů.

Pavel DOBEŠ, ministr dopravy /LIDEM/:
Systém v tuto chvíli funguje tak, že pokud vlastně klienti přijdou, tak jsou nějakým způsobem odbaveni.

Petr MEDEK:
Říká ministr dopravy Pavel Dobeš ze strany LIDEM. Problém je ale v tom, že registry fungují pomalu. Důvody popisuje vedoucí pardubického odboru dopravy Vladimír Bakajsa.

Vladimír BAKAJSA, vedoucí pardubického odboru dopravy:
Když došlo k migraci dát ze starého systému do nového, tak ty data se úplně neuložily, takže každý náš pracovník, než nějaký úkon provede, tak musí preventivně udělat kontrolu a tím pádem se ten úkon prodlužuje.

Petr MEDEK:
Čtyři desítky řidičů už se obrátily na ministerstvo dopravy se žádostí o odškodné. Pokud budou požadavky oprávněné, ministerstvo jim vyhoví. Mluvčí resortu Martin Novák dodává, že peníze půjdou z jejich rozpočtu.

Martin NOVÁK, mluvčí ministerstva dopravy:
Potom následně bude řešeno, jak tyto škody budeme vymáhat po firmě, která má registr na starosti.

Petr MEDEK:
Petr Medek, Radiožurnál.

4 roky ve vězení pro Alexandra Nováka

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Místo podmínky 4 roky ve vězení, tak dopadlo odvolání bývalého senátora za ODS Alexandra Nováka. Krajský soud v Ústí nad Labem výrazně zpřísnil trest, který mu za přijetí úplatku původně udělil okresní soud. Novák měl jako starosta Chomutova dostat více než 40 milionů korun za prodej akcií v majetku města. Kromě odnětí svobody musí zaplatit pětimilionovou pokut a 5 let nemůže působit ve státní správě.

Dagmar CESTROVÁ:
Senát krajského odvolacího soudu dnes dospěl k závěru, že chomutovský okresní soud postupoval při projednávání případu někdejšího senátora a starosty Chomutova Alexandra Nováka správně. Trest byl ale příliš mírný.

Irena JEŘÁBKOVÁ, asistentka předsedy krajského soudu:
Podmíněný trest není v dané věci dostatečným.

Dagmar CESTROVÁ:
Vysvětlila asistentka předsedy krajského soudu Irena Jeřábková.

Jan RŮŽEK, obhájce Alexandra Nováka:
V podstatě my jsme byli připravený na to, že v týhle tý atmosféře, která panuje v poslední době, musíme očekávat takovýhle posun a budeme na to reagovat ústavní stížnosti.

Dagmar CESTROVÁ:
Tvrdí i nadále obhájce Nováka Jan Růžek. Naopak spokojená je státní zástupkyně Iveta Bollová.

Iveta BOLLOVÁ, státní zástupkyně:
Nám bylo vyhověno, nepředpokládám podání k dovolání.

Dagmar CESTROVÁ:
Pro Radiožurnál Dagmar Cestrová, Ústí nad Labem.

Zadání zakázky na první část miliardové přestavby dálnice D1 je u konce

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zadání zakázky na první část miliardové přestavby dálnice D1 je u konce. Kolik firem přesně se do soutěže přihlásilo, řekne Ředitelství silnic a dálnic zítra až otevře obálky s nabídky. V dalším kole pak budou firmy nabízet konkrétní ceny.

Petr SEHNOUTKA:
Projektanti spočetli, že by prvních 5 úseků mělo stát 4,5 miliardy korun. Stát ale kvůli nedostatku stavebních zakázek očekává, že hlad firem přispěje k výraznému snížení ceny. V druhém kole bude hrát právě cena hlavní roli. Je 90procentním kritériem, zbylých 10 procent pak ovlivní délka nabídnuté záruky. Stát očekává, že pokud nenastanou komplikace, tak smlouvu s vítězem podepíše v říjnu a ještě na podzim před zimní přestávkou by měla firma začít stavět. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

Odškodnění za velké sucho by měli zemědělci dostat jen od své vlastní země

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Odškodnění za velké sucho nebo třeba povodně by měli zemědělci dostat jen od své vlastní země. Česko je proti tomu, aby měli farmáři nárok na pomoc ze společných evropských fondů. Českému rozhlasu to v Bruselu řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Postavil se tak proti návrhu, aby měl na odškodnění z evropské pokladny nárok každý farmář, který kvůli přírodní katastrofě přijde o více než 30 procent své roční produkce nebo o stejnou část svých průměrných příjmů. Podle Bendla je takový návrh pro Česko nevýhodný.

Ondřej HOUSKA:
Ze společného evropského fondu by totiž peníze čerpaly hlavně jižní státy. V nich je například sucho mnohem častější než v Česku. Praha proto chce, aby se o své zemědělce postarala každá země ze svých vlastních peněz. V Česku by podle Bendla mohl stát spolupracovat s organizacemi jako je Agrární komora nebo Svaz soukromého zemědělství.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Tak, aby sami přišli s iniciativou a dohodli se, že třeba mezi s sebou něco vyberou, stát k tomu něco doloží a pak se daným principem bude pomáhat těm, kteří si už nejsou schopni pomoci sami.

Ondřej HOUSKA:
Česko už teď zemědělce podporuje například tím, že jim přispívá na pojištění proti přírodním katastrofám. Ondřej Houska, Český rozhlas, Brusel.

Šéf syrského chemického zbrojního programu se přidal k opozici

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Další vysoce postavený Syřan přeběhl k opozici. Na stranu povstalců přešel šéf syrského chemického zbrojního programu Adnan Sillu. Řekl, že 60 procent syrského území už je pod kontrolou povstalců, boje se o víkendu opět rozšířily i do samotného hlavního města Damašku. Podle povstalců zahynulo za poslední 4 dny přes 500 lidí, hlavně civilistů.

Ondřej BOUDA:
Syrský režim popírá, že by úmyslně vraždil civilisty a za pravdu mu z části dávají i mezinárodní pozorovatelé. Opozice sice mluví o masakrech, mise OSN ale potvrdila, že vojenské akce jsou cílené proti povstalcům. Mezinárodní Červený kříž syrský konflikt označil za občanskou válku, což znamená, že účastníci musí dodržovat Ženevské konvence, především při ochraně civilistů. Jakékoliv porušení může později potrestat mezinárodní soud. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Záplavy v Japonsku ustupují. Tisíce lidí ale zůstávají odříznuty od civilizace

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Japonsko se pomalu vzpamatovává z ničivých záplav. Na ostrovech Kjúšú a Honšú při nich zemřelo během 3 dnů 26 lidí. Dalších 6 se stále pohřešuje. Mnozí ze čtvrt milionu evakuovaných už se vrací domů. Armáda jim pomáhá s úklidem a odstraňováním škod.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Japonci za pomocí armády uklízí po víkendových povodních a sesuvech půdy. Z domů pumpují vodu a vyváží masy bahna. Přes 6 tisíc lidí ale zůstává stále v evakuačních centrech. V části prefektury Fukuoka na jihozápadě země jsou stále zablokované silnice. Potraviny tam více než 3 tisícům lidí musí dovážet armáda vrtulníky. Na ostrově Honšú povodně zaplavily asi 200 domů, polovina z nich leží v historickém městě Kjóto. Meteorologové uvádí, že jen přes minulý víkend v některých oblastech Japonska napadly srážky rovnající se ročnímu průměru. Kateřina Procházková, Český rozhlas, východní Asie.

Předolympijský Londýn zažívá první ostrý test, dorazili už někteří sportovci

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Olympijská vesnice v Londýně už ubytovala první sportovce. Naostro se tak rozjíždí největší dopravní a bezpečnostní operace v Británii od dob 2. světové války. Veřejná doprava i letiště zatím příliv cestujících zvládají dobře.

Jiří HOŠEK:
Během pondělka mělo jedním z terminálu projít 335 olympijských sportovců. Čekací doby u imigračních úředníků se nepočítaly na hodiny, nýbrž na minuty, což pasažéry mile překvapilo. Bezproblémového vstupu do země se dočkaly i první oštěpy atletů nebo střelné zbraně. V centru Londýna je znát lehce zvýšená koncentrace lidí, ale o chaotickém stavu nemůže být řeč. Potíže s bezpečnostní agenturou G4S ale neustávají. V Manchesteru třeba nastoupilo v jednom z olympijských hotelů do služby jen 17 z plánovaných 56 strážných. Vypomoci tak musela policie. Její členové budou muset ve větším počtu zacelit mezeru po chybějících pracovnících G4S spolu se stovkami vojáků i během samotných her. Jiří Hošek, Český rozhlas, Londýn.

Koně Převalského se opět vydali na dlouhou cestu za volnou přírodou v Mongolsku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pražská zoo opět vrací koně Převalského do mongolské divočiny. 4 klisny naložili dnes odpoledne do vojenského letounu CASA, který je přepraví na místo. Koně jsou v přepravních boxech, se kterými se dalo dobře manipulovat. Nakládání do letadla proto trvalo jen necelých 20 minut.

Jan HERGET:
Šestice silných chlapů posouvala bedny z nákladního auta přes nakloněnou plošinu až na palubu letadla. Bylo to jen pár metrů a vše šlo hladce. Nakládání pozorně sledoval i ředitel zoo Miroslav Bobek.

Miroslav BOBEK, ředitel zoo:
Naší snahou je, abychom je tam dovezli v pořádku a aby se zapojily do života, aby měly, pokud možno hříbata.

Jan HERGET:
Cílem letu je letiště v mongolském městě Bulgan, které ovšem nemá betonovou přistávací dráhu. Jak si s tím poradí posádka letadla, říká kapitán Jaroslav Bulíř.

Jaroslav BULÍŘ:
Co vím, tak je to v podstatě letiště, který není přizpůsobený jako na přístrojové přistání, takže to bude největší problém, pokud by tam bylo nějaký špatný počasí, jinak tohle to letadlo může lítat z nesplněných ploch, takže vůbec žádný problém.

Jan HERGET:
Z letiště Kbely, Jan Herget, Radiožurnál.