Zprávy o šesté 1. června 2012

Ústečtí žalobci předali kauzu Davida Ratha do Prahy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ústečtí žalobci předali kauzu Davida Ratha do Prahy. Ode dneška na ni bude dohlížet středočeské krajské státní zastupitelství. Podle ústecké žalobkyně Lenky Bradáčové má případ dozorovat to státní zastupitelství, v jehož obvodu byl spáchán skutek s nejvyšší trestní sazbou. A to bylo ve středočeské Rudné, kde měl David Rath údajně přijmout sedmimilionový úplatek za zmanipulovanou zakázku na úpravu buštěhradského zámku.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Ústečtí žalobci se k předání případu rozhodli poté, co vyhodnotili zajištěné důkazy. Údajná trestná činnost Davida Ratha a dalších sedmi zadržených lidí zasahovala do tří krajů Ústeckého, Středočeského a Prahy. Skutek s nejvyšší trestní sazbou se odehrával ve středočeské Rudné, proto kauzu, jak potvrdila žalobkyně Lenka Bradáčová, ústečtí předali středočeským kolegům.

Lenka BRADÁČOVÁ, žalobkyně:
Krajské státní zastupitelství v Ústí muselo provést podle všech předpisů, jimiž se činnost státního zastupitelství řídí, neodkladné úkony tak, aby řízení nemohlo být zmařeno.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Obhájci Davida Ratha změnu vítají. Potvrdil to jeden z advokátů Adam Černý.

Adam ČERNÝ, advokát:
My to nemáme potvrzené, až to dostaneme, tak se k tomu budeme vyjadřovat podrobně. Nicméně od začátku jsme měli za to, že to nemělo řešit Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Středočeští krajští žalobci, jak potvrdil jejich šéf Martin Staněk, nejdříve prověří vyšetřovací spis, pak přezkoumají postup policie. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A téma rozšíříme v Ozvěnách dne už za chvíli.

Dvacítka policistů zasahuje od rána na úřadu regionální rady Severozápad v Ústí nad Labem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dvacítka policistů zasahuje od rána na úřadu regionální rady Severozápad v Ústí nad Labem. Důvodem jsou tři projekty, které měla platit i Evropská unie. Policie zamířila také na ústecký krajský úřad. Zásahy podle státní zástupkyně Lenky Bradáčové nesouvisejí s kauzou Davida Ratha, ani s případem úředníka Lea Steinera, který před několika dny mluvil veřejně o korupci na severu Čech.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ:
Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zapečetili na dotačním úřadu všechny kanceláře. Potvrdila mluvčí úřadu Marcela Klíchová.

Marcela KLÍCHOVÁ, mluvčí úřadu:
Poté, co přišli policisté, jsme museli opustit kanceláře, vzít si pouze osobní věci.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ:
Zajímají je dokumenty ke třem projektům, které měly schválenou evropskou dotaci, ale podle ředitele úřadu Pavla Markvarta peníze nakonec nedostali.

Pavel MARKVART, ředitel úřadu:
Ve dvou případech se jedná o projekty, které se nakonec vůbec nerealizovaly a u jednoho projektu tam sice byly započatá realizace, ale zřejmě ten projekt proplacen vůbec nebude.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ:
Na krajském úřadě policisté zapečetili kancelář náměstka hejtmanky Pavla Koudy z ČSSD a podle iDNES i Evy Bulasové, bývalou ředitelku litoměřického gymnázia na úřad přivedl právě Kouda a nyní má na starosti dotační programy. Očekává se, že policisté budou na obou úřadech až do noci. Z Ústí nad Labem pro Radiožurnál Gabriela Hauptvogelová.

Rada OSN pro lidská práva vyzvala k vyšetření masakru v syrské Húle

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci odsuzující masakr v syrské Húle. Zároveň vyzvala k jeho vyšetření. Neznámí ozbrojenci minulý týden povraždili stovku civilistů. Rezoluci předložili Američané, Turecko a Katar. A hlasovalo pro ni 41 zemí. Proti byly jenom Rusko, Čína a Kuba. Text je podle nich jednostranně namířený proti syrské vládě a nebere v potaz činnost teroristů na syrské půdě.

Břetislav TUREČEK:
K nezávislému vyšetření událostí v Húle vyzvala šéfka rady pro lidská práva Navi Pillayová. Podle ní se patrně jedná o zločin proti lidskosti. Některé západní státy navrhly, aby Rada bezpečnosti kauzu přidělila Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Na půdě OSN mezitím znovu zazněly protichůdné názory na to, co se stalo. Odpůrci syrského režimu uváděli, že vraždili Asadovi ozbrojenci, kteří se chtěli pomstít obyvatelstvu odbojného města. Zástupce syrské vlády naopak řekl, že masakr spáchali rebelové vyzbrojovaní arabskými monarchiemi a západními státy, a to s cílem vyprovokovat mezinárodní vojenskou invazi do Sýrie. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Chceme zabránit občanské válce v Sýrii, shodli se Merkelová s Putinem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Německo a Rusko sázejí na politické řešení konfliktů v Sýrii. Dnes to v Berlíně společně prohlásili kancléřka Angela Merkelová a prezident Vladimir Putin. Obě země chtějí zabránit tomu, aby se v Sýrii rozhořela občanská válka.

Pavel POLÁK:
"Shodli jsme se na tom, že přednost dáváme politickému řešení," řekla Angela Merkelová. Plán mírového vyjednávače Kofiho Annana je prý dobrým východiskem, musí být ale podpořen i v Radě bezpečnosti OSN. Rusko je na mezinárodní scéně kritizováno za dodávky zbraní svému syrskému spojenci. Vladimír Putin to po setkání s Merkelovou popřel slovy, že Rusko do Sýrie nedováží žádné zbraně, které by byly použity proti rebelům. Pavel Polák, Radiožurnál.

60 procent Irů řeklo v referendu ano evropské rozpočtové smlouvě

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Irové podpořili evropskou rozpočtovou smlouvu. Podle konečných výsledků referenda s ní souhlasilo 60 procent voličů. Odpůrci dokumentu už uznali porážku. Státy eurozóny mají podle smlouvy v dobrých ekonomických časech hospodařit s prakticky vyrovnaným rozpočtem. To má podle politiků do budoucna zabránit opakování současné dluhové krize.

Ondřej HOUSKA:
Smlouvu v Irsku podpořily všechny hlavní politické strany s výjimkou levicové Sinn Féin. Pokud by Irsko smlouvu odmítlo, přišlo by o možnost získat v případě potřeby nové evropské půjčky. Ty zemi v roce 2010 zachránily před státním bankrotem. Smlouva počítá s tvrdými sankcemi za hospodaření na dluh. To má podle jejích zastánců odradit případné dluhové hříšníky, mezi které teď patří hlavně Řecko. K dokumentu se mohly přidat i země Evropské unie s vlastní měnou. Česká vláda to spolu s Británií odmítla. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Nemocnice s ceníky za výběr konkrétního lékaře většinou vyčkávají

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nemocnice s ceníky za výběr konkrétního lékaře většinou vyčkávají. Tuto možnost přitom můžou pacientům nabízet už ode dneška. Většina zdravotnických zařízení tvrdí, že musí nejdřív analyzovat možnosti. Některá se dokonce bojí, jestli tento poplatek není na hraně zákona. Podle náročnosti zákroků a odbornosti specialisty by lidé zaplatili od 5 do 15 tisíc korun.

Lenka JANSOVÁ:
Chcete, aby vás operoval primář, nebo si vybrat porodníka? Za 5 až 15 tisíc je to ode dneška legální. Většina nemocnic se do toho ale tak rychle nehrne. Ředitelka plzeňské fakultní a předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová Radiožurnálu řekla, že s ceníkem ještě počkají.

Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň, předsedkyně Asociace nemocnic:
Budeme žádat pacienty, aby si konkrétně vyžádali na nějakou operaci konkrétního lékaře a budeme posuzovat tu situaci vždycky individuálně a tímto způsobem budeme postupně ten ceník budovat.

Lenka JANSOVÁ:
Pražská fakultní nemocnice Královské Vinohrady chce s těmito poplatky začít nejpozději do září. Příplatky jsou pro nemocnice dobrovolné. Ministerstvo tak chce odstranit úplatky. Kritici ale upozorňují, že tyto poplatky jsou v rozporu s ústavou. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Exministr Chmiel obviněn kvůli podezřelým zakázkám

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Bývalého velvyslance v Austrálii a někdejšího ministra úřednické vlády Juraje Chmiela z ODS obvinila protikorupční policie kvůli údajnému porušení zákona o veřejných zakázkách. Podle kriminalistů se v jednom z projektů ministerstva zahraničí vyhnul výběrovému řízení. A také nechal vypracovat studie, které nesouvisely se zadáním. Škoda, kterou měl Chmiela způsobit, se odhaduje na 1,5 milionu korun, hrozí mu až 10 let vězení. Postup ministerstva zahraničí v případu upřesňuje jeho mluvčí Vít Kolář.

Vít KOLÁŘ, mluvčí ministerstva zahraničí:
Ministerstvo zahraničních věcí nepodniká žádné specifické kroky, spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení. Předává jim dokumenty a spolupracuje ve věcech, o které je požádáno. V současné době je pan Juraj Chmiel na neplaceném volnu, o které žádal v souvislosti se svou prací pro ministerstvo zemědělství. Toto volno by mělo skončit na konci srpna.

Noc kostelů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na dvanáct set kostelů, chrámů a modliteben po celém Česku se dnes otevírá veřejnosti k mimořádným prohlídkám. Začala Noc kostelů. V chrámu svatého Bartoloměje v Plzni je reportérka Monika Zettlová. Moniko, co tam pro návštěvníky přichystali?

Monika ZETTLOVÁ:
Tak tady v plzeňské katedrále začala Noc kostelů úderem 18 hodiny a za vyzvánění chrámových zvonů. Rozsáhlý chrámový prostor je ale zaplněn zhruba jen z poloviny. Možná i proto, že Plzeň v tuto chvíli skrápí hustý déšť. Nicméně před malou chvílí tu začala úvodní Mše svatá, kterou vede plzeňský biskup František Radkovský. Vzhledem k tomu, že letošní Noc kostelů připadá přímo na Den dětí, biskup požehná zvlášť rodinám a dětem. Pro návštěvníky je tu až do půlnoci připraven opravdu bohatý program. Komentované přednášky, prohlídky varhan, katedrální s vitráží, posluchači uslyší gregoriánský chorál, mohou vstoupit do jindy nepřístupné Zákristie a prohlédnout si vzácné liturgické předměty a roucha. A vůbec poprvé se veřejnosti otevřou prohlídkám rozsáhlé podkrovní prostory katedrály. Pro Radiožurnál Monika Zettlová, Plzeň.